Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jsa bezprostředně vyzván zpravodajkou k tisku 42, chci v tomto svém vystoupení především stvrdit stanovisko vlády České republiky k návrhu novely občanského soudního řádu potud, že nedoporučuji, aby tato novela byla přijata.

Chci také zodpovědně jako resortní ministr prohlásit, že Ministerstvo spravedlnosti intenzivně pracuje v souladu s vládním programem a s legislativním programem vlády na koncepční novele občanského soudního řádu, která se chce - podotýkám poměrně šířeji - zabývat otázkou příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně, tedy nad rámec toho, co ohledně novely ' 9 odst. 3 občanského soudního řádu paní poslankyně a její druzi navrhují.

Chci také zodpovědně prohlásit, že návrh této novely občanského soudního řádu již byl v pracovní verzi zpracován. Do 15. listopadu proběhlo interní připomínkové řízení ohledně této novely, to je připomínkové řízení provedené v rámci resortu. Zítra se koná legislativní porada, která má nastartovat vnější připomínkové řízení této novely.

Chci zdůraznit, že se jedná o 24. novelu občanského soudního řádu od r. 1990 a že jsme si vědomi toho, že v tomto případě chceme, aby šlo o novelu koncepční, novelu, která by skutečně ve všech ohledech, nejenom ohledně příslušnosti nebo ohledně písemných vyhotovení rozsudku, zprůchodnila, zrychlila a vyrovnala zatížení jednotlivých soudů, jednotlivých soudních řízení.

Musím přiznat, že úvaha, která je součástí tisku 42 o tom nepovinném, nebo o těch výjimkách, pokud se týká písemného odůvodnění rozsudku, byla v této novele uvažována jako alternativní. Interní připomínkové řízení, které probíhalo zejména na úrovni soudů všech stupňů, toto řešení nedoporučuje z hlediska poměrně malé praktičnosti na straně jedné, neboť těch případů, kdy se účastníci vzdávají opravných prostředků, je v občanském soudním procesu poměrně málo, a zejména zde byla zdůrazněna právě ona zmíněná pochybnost následného nepřezkoumání těchto rozhodnutí, zejména v režimu mimořádných opravných prostředků, zvláště pokud jde o obnovu řízení.

Na druhé straně vás naléhavě žádám a prosím, abyste nevyhověli doporučení paní zpravodajky, pokud jde o zkrácení legislativního procesu v této věci. Samotný legislativní plán vlády, který počítá s přijetím této novely, v nás vytvořil vědomě určitý naléhavý tlak na přípravu této novely, ale obávám se, že i v tomto případě, pokud by došlo k tomu poměrně výraznému zkrácení lhůty o tři měsíce, bychom se mohli octnout před problémem, že práce kvapná není vždycky příliš platná. Chceme věci řešit systémově a zásadově.

Přiznávám také, že v těchto dnech teprve končíme analýzu, jakou numerickou hranici chceme opravdu postavit z hlediska té příslušnosti podle ' 9 odst. 3, která je navržena, protože nechceme řešit problém přetíženosti krajských soudů jako soudů prvního stupně tím, že bychom je sice odbřemenili, ale způsobili zase těžkou, nebo dokonce těžko řešitelnou situaci na soudech okresních.

Proto vás žádám a doporučuji, abyste si osvojili názor, který stanovila vláda ve svém stanovisku k tisku 42 i s přihlédnutím k argumentům, které uplatnila paní zpravodajka. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Jako první se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Kupčová.

 

Poslankyně Jitka Kupčová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v návaznosti na stanovisko vlády a vyjádření pana ministra k tomuto návrhu na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dávám návrh na odročení projednávání tohoto návrhu do doby předložení vládního návrhu novely občanského soudního řádu, který vláda předpokládá projednat ve druhém čtvrtletí 1999, tak aby oba návrhy mohly být projednávány společně. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Ne-li, končím obecnou rozpravu a prosím o závěrečná slova navrhovatele.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Obvyklým důvodem, o který vláda opírá své negativní stanovisko k poslaneckému návrhu zákona, je ten důvod, že stejný zákon bude řešen v krátké době formou vládního návrhu. Stejné argumenty zazněly i zde, pokud jde o navrhovanou novelu občanského soudního řádu.

Já se přiznám, že jenom za dva roky, kdy sedím v lavici této sněmovny, si vzpomínám na řadu diskusí na téma zdlouhavosti soudního řízení a záměrů vlády, ať již současné, nebo minulé, toto řešit. Bojím se, že tyto záměry nebyly dovedeny vždy do konce, a jsem přesvědčena, že i pokud bychom měli jít dílčími kroky, je to lépe než neustálými odklady. A to pak zvláště u zákona, který - jak zmínil pan ministr Motejl - byl novelizován v posledních letech 24krát a nepochybně se tak stane ještě mnohokrát v průběhu dalších let.

Chtěla bych reagovat na věcné připomínky, které zde zazněly jak z úst paní zpravodajky, tak i ze strany pana ministra. Pokud je v návrhu zákona doporučováno přenesení části agendy z přetížených krajských soudů na soudy okresní, je skutečností, že v silách poslanců není provést kompletní analýzu, kterou v současné době podává Ministerstvo spravedlnosti. Ale i z publikovaných názorů - mohu zmínit např. rozhovor z Práva minulého týdne - je zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti hodlá jít stejnou cestou. Zde půjde pouze o stanovení výše této částky, o které můžeme diskutovat. A pokud jde o to, proč zrovna částka 200 tisíc Kč byla zvolena za tuto hranici, mohu poukázat např. na skutečnost, že tato hranice se vyskytuje v advokátním tarifu, který je paní zpravodajce zcela jistě znám. Známe tuto částku i z trestního řízení a z dalších norem. Domnívám se, že pokud jde o částku 50 tisíc, větší navýšení než 200 tisíc by vedlo k neúměrnému zatížení okresních soudů, ale tato částka může být právě tou hranicí, která jedněm soudům pomůže a druhým neublíží.

Samozřejmě souhlasím s připomínkou vlády, byť nezazněla v ústní podobě, že by bylo zapotřebí formou přechodných ustanovení řešit probíhající řízení, a v tomto směru, pokud by návrh zákona byl propuštěn do dalšího čtení, jsem připravena tyto návrhy podat.

Zazněly zde i argumenty proti druhé části navrhované novely, to znamená části, která doporučuje, aby v některých formách občanského soudního řízení nemusely soudy písemně odůvodňovat své rozhodnutí. Nemyslím si, že by podobné ustanovení, které známe z práva trestního, kde nepochybně jde o přinejmenším stejně významná práva dotčených osob, vedlo k nějakému nežádoucímu tlaku na účastníky ať už v tom směru, aby se vzdali svého odvolání nebo aby jiným způsobem neuplatňovali svá práva, nebo že by v této souvislosti mohly vznikat problémy s mimořádnými opravnými prostředky.

Domnívám se, že návrh, o kterém je podle mého přesvědčení zapotřebí diskutovat i z hlediska dalších možností, jak pomoci našim soudům, by mohl být propuštěn do prvého čtení, a pokud by se tak stalo, nebránila bych se delšímu projednávání ve výborech, tak abychom všechny navrhované změny mohli sladit i s tím, co připravuje vláda.

Děkuji vám.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP