Senátorka Libuše Benešová: Děkuji, pane předsedo, a omlouvám se, porušila-li jsem nějaké vaše zvyklosti.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, dovolte mi, abych tady jménem Senátu Parlamentu České republiky představila senátní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. K návrhu tohoto zákona Senát vedla několikaměsíční zkušenost s aplikací nového zákona o odpadech, která je poznamenána problémy zejména v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Vážné problémy působí v praxi především institut úhrady za svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu, který je v zákoně o odpadech koncipován jako cena sjednávaná dohodou mezi obcí a fyzickými osobami. Nesnáze působí i zavedený způsob hrazení této ceny, podle kterého má být cena hrazena obci a stává se jejím příjmem.
Platný zákon sice nevylučuje placení ceny za svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu prostřednictvím vlastníka nebo správce nemovitosti, ovšem pouze za předpokladu, že dojde k dohodě zúčastněných subjektů.
Již při projednávání platného zákona v Senátu bylo senátory upozorňováno na to, že jako důsledek takovéto úpravy lze očekávat neochotu ze strany vlastníků či správců nemovitostí uzavírat dohody, na jejichž základě budou provádět souhrnnou úhradu ceny za fyzické osoby užívající jejich nemovitost. Většina vztahů tak bude mezi fyzickými osobami, nájemci jednotlivých bytů a obcemi. Odhlédneme-li od velkého počtu těchto vztahů a s tím související administrativní náročnosti pro obce, bude nepochybně přibývat fyzických osob, které budou vyhledávat možnost úniku ze systému při prokazování využití nebo zneškodňování komunálního odpadu, nebo systém budou využívat, ale nebudou za toto využívání platit.
Obec však je povinna dostát svým závazkům vůči osobám, které na jejím území komunální sběr sbírají a dále s ním nakládají předepsaným způsobem. Obcím tak mohou vzniknout vážné finanční problémy, protože obce nemohou krátit své platby osobám, které poskytují služby, jen proto, že nedokázala tyto finanční prostředky od fyzických osob vybrat. Naše obava se v praxi potvrdila. Tento problém dále může narůstat v čase a zvlášť významný je pro velká města.
Proto se předkládaným návrhem zákona dává obcím možnost obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti podle místních podmínek a zkušeností uložit vlastníkům nemovitostí některé povinnosti, a to vytvoření možnosti pro obyvatele řádně odkládat odpad a neobtěžovat s ním okolí, to je zabezpečit v příslušných nemovitostech přiměřené stálé stanoviště sběrných nádob, které neohrozí bezpečnost a plynulost silničního provozu, udržovat na něm čistotu a pořádek, zabezpečit dostatečné množství sběrných nádob a jejich nepřetržitou dobrou přístupnost. Dále přenesení poplatkové povinnosti na vlastníka nemovitosti nebo bytu, který tuto povinnost rozúčtovává na uživatele bytu, čímž se sníží počet poplatníků a administrativní náročnost systému. Tímto navrhovaným způsobem postupuje vlastník bytu při úhradách ostatních služeb poskytovaných spolu s pronájmem bytu, to je kupř. vodné, stočné, elektřina ve společných prostorách, společná TV anténa, užívání výtahu, kominík atd. Pro majitele bytu se nenavrhuje nic neznámého. Ostatně tímto způsobem se hradil odvoz smetí a popela do 1. 1. 1998, to je do dne účinnosti zákona o odpadech.
Zákonem je navrhován podstatně jednodušší způsob placené úhrad za likvidaci odpadů proti stávajícímu zákonu. V něm je tato úhrada konstruována jako cena, v návrhu jako poplatek. Při vymáhání ceny se postupuje podle platného zákona o cenách a podle platného občanského soudního řádu a vymáhá se soudně. Při vymáhání poplatku se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků, který má efektivní a pružné řízení, a vymáhá ho přímo obec ve správním řízení. Vymáhání nedoplatků podle stávající platné úpravy bude trvat několik let a je velmi finančně nákladné. Vymáhání podle návrhu se dá počítat na týdny, maximálně měsíce, a bude podstatně levnější.
Obec si může vybrat, zda zvolí úhrady paušální podle počtu osob užívajících bytů, anebo podle objemu sběrné nádoby a četnosti jejího svozu, přičemž sazby v zákoně uvedené jsou stanoveny jako maximální.
Předkládaný návrh byl při své přípravě konzultován ve své poplatkové části s Ministerstvem financí. Senátní návrh novely zákona o odpadech si neklade za cíl vyřešit komplexně problematiku hospodaření s odpady, ale chce dát obcím možnost, aby zvolily podle svého uvážení systém nakládání s odpady, který je nadměrně nezatíží administrativně a finančně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o vstřícné posouzení tohoto návrhu a jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní senátorce Benešové. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Libor Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní senátorko, kolegyně a kolegové, obdrželi jsme k projednání sněmovní tisk 45, návrh, kterým nám Senát předkládá novelu zákona o odpadech.
Jako zpravodaj Poslanecké sněmovny bych si k tomuto textu dovolil pár slov, protože vyvolal samozřejmě bouřlivou diskusi i v Senátu a není vyloučeno, že k ní dojde i tady v Poslanecké sněmovně. Zákon č. 125/97 byl schválen Poslaneckou sněmovnou už v únoru 1997 a po vrácení Senátem, kdy jsme akceptovali připomínky Senátu, schválen opětovně v květnu a účinnosti nabyl dne 1. ledna 1998.
Už během prvních měsíců fungování zákona v praxi se objevily vážné nedostatky, s nimiž navrhovatelé i poslanci nepočítali. Jako problém se ukázal zejména dobře míněný institut smluvních cen za svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu, placený fyzickými osobami obci. Na základě tohoto institutu vznikla na straně obcí velmi náročná a rozsáhlá smluvní a pohledávková agenda.
Zásadní rozdíl v oblasti financování svozu, třídění a zneškodňování mezi právním stavem, který tady byl do 1. ledna 1998, a právním stavem od 1. ledna je následující. Před účinností zákona občané platili za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu úhradu, která z finančněprávního hlediska byla smluvní věcně usměrňovaná cena. Nový zákon, který nabyl účinnosti dne 1. ledna, tedy ponechává, nikoli nově zavádí - jak uvádí senátní návrh v důvodové zprávě - v oblasti financování svozu, třídění a zneškodňování institut smluvní věcně regulované ceny. Oproti dřívějšímu stavu však naplno stanoví, že tuto cenu platí fyzické osoby obci a že tato cena je příjmem obce. V důsledku toho však podle výkladu Ministerstva financí nelze již tuto cenu považovat za úhradu za plnění poskytování s užíváním bytu ve smyslu vyhlášky č. 176/96 Sb. a vyhlášky 85/97 Sb. Z toho také vyplývá, že každý subjekt, který je účasten na systému zavedenému obcí, odvádí úhradu obci, která je jejím příjemcem.
Největší rozdíl tedy je v tom, že základní vztah obec-pronajímatel nahradil vztah obec-fyzická osoba. Zákon ovšem nevylučuje ani nyní, aby úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu platily fyzické osoby prostřednictvím pronajímatele bytu. Ovšem za předpokladu, že dojde k dohodě zúčastněných subjektů, jak již paní senátorka uvedla.
Lze tedy říci, že senátní návrh novely zákona o odpadech zcela zásadním způsobem mění systém financování. Smluvní věcně usměrňovaná cena, kterou platí fyzické osoby, je nahrazována tzv. poplatkem za komunální odpad, který obci mají platit vlastníci nemovitostí nebo bytů vymezených jako jednotka podle zvláštního zákona.
***