(pokračuje Ransdorf)
On říkal: Ano, máš pravdu. K těmto všem důsledkům dojde. Ptal jsem se ho dál: Proč tedy souhlasíte jakožto vláda s předkládaným návrhem? Proč tuto věc prosazujete? My nemůžeme - zněla odpověď - držet výrobu na méně kvalitních půdách z ekonomických důvodů. To znamená ale - říkal jsem - potraviny dovážet, nemluvě o důsledcích pro pohraničí. On říkal: Ano, jsme připraveni potraviny dovážet. To skutečně také nastalo a na náš trh došlo k průniku dotovaného zboží ze zahraničí.
Myslím si, že se ale mělo zvážit od samého počátku to, že zemědělství není normálním oborem, kde platí trh bez přívlastků. Zemědělství je oborem, kde jsou rizika klimatická, kde je vždy dosažena menší míra nadproduktu, než je tomu v jiných odvětvích. Je to obor, jehož specifika uznávají i - dá se říci - klasikové ekonomické vědy. Právě proto si západní Evropa i Severní Amerika zemědělství drží jako obor, který má výraznou asistenci státu.
Mimo jiné chci připomenout, že platí ve většině vyspělých zemí doktrína potravinové bezpečnosti. Neznám stát ve vyspělých oblastech, který by zrušil doktrínu potravinové bezpečnosti a který by se v rostoucí míře spoléhal na potravinové dovozy.
Zdá se mi, že je třeba odpovědět ještě na jednu otázku. Proč v době, kdy usilujeme o vstup do Evropské unie, kdy tato otázka je předmětem veřejného zájmu, zároveň dochází k pádu zemědělské produkce? Vždyť přece před vstupem do Evropské unie bychom měli mít zájem mít co nejvyšší produkce prostě proto, aby naše kvóty dojednané po vstupu byly co nejvyšší. Zde je třeba si klást právě další otázku. Jaký je skutečný manévrovací prostor pro naši republiku v tomto důležitém odvětví? Jaký je manévrovací prostor pro české zemědělce s ohledem na evropské integrační procesy? Na tuto otázku kladenou znovu a znovu po celá devadesátá léta jsme od vlád, které se tu střídaly, nedostali žádnou uspokojivou a jasnou odpověď.
Zdá se mi, jako by se opakoval v podstatě příběh, který se tradoval o jednom minulém ministru, a sice o ministru Nejedlém. Ve slunečném dni se procházel po Praze s deštníkem. Ptali se ho: Pane ministře, proč máte deštník? Vždyť neprší. On říkal: Ale v Moskvě prší.
Zdá se mi, že dnes čeští politikové postupují obdobně. U nás sice svítí slunce, ale oni chodí s deštníkem a říkají si - v Bruselu prší. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Starec. Udílím mu slovo. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Martin Starec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, svoji původně čtyřicetistránkovou práci bych zkrátil na několik slov. K mému vystoupení mě vyprovokovala oponentní zpráva předkladatelů k tomuto tisku, tj. pod číslem 22/2, která navrhuje - jako už několikrát v minulosti - přepracovat obdobné zprávy, které mají dávno prošlou lhůtu, protože na konci roku 1998 je samozřejmě velmi roztomilé schvalovat jakékoli zprávy z roku 1997 k přepracování vládě.
Při této příležitosti bych požádal předsedajícího, aby se zeptal předkladatelů této oponentní zprávy, kterou vládu myslí. Jestli vládou současnou, která vládne několik měsíců, nebo vládu předchozí, která vládla v první polovině letošního roku, či tu vládu před tím, která vládla čtyři, resp. šest let. Domnívám se, že vzhledem k obsahu je třeba to vrátit vládě z roku 1997, byť si ani na chvilku nepřeji, aby tento stav mohl nastat, byť jenom kvůli tomu, aby nám odpověď mohli dát.
Kdyby oponentní zpráva byla o tom, kdo za to může, byla by zajímavá. Kdyby oponentní zpráva žádala, aby tato odpověď někde na začátku této zprávy byla, jednostránková odpověď by mi stačila. Ale upřímně řečeno, myslím si, že je to jen zdržování Ministerstva zemědělství, ministra a úředníků, kteří mají nyní plnou hlavu práce nahradit škody, které zde v minulosti vznikly. Nemyslím tím kupodivu jen minulost posledních tří nebo čtyř měsíců, ale minulost léta před tím.
Upřímně řečeno - jakékoliv projednávání zpráv z roku 1997 prostě v prosince 1998 smysl nemá. Důvod ke zdržení pak povede jen k tomu, abychom si o věci povídali. Možná také k tomu, abychom podsunuli této vládě, že možná za něco už může také sama. Bylo by dobré, aby si předkladatelé této oponentní zprávy tuto věc rozmysleli.
Pana předsedajícího bych požádal o to, aby moji otázku adresoval komukoli z těch osmi statečných, kteří doporučují to, co doporučují. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Musím panu poslanci Kučerovi vyřídit otázku: Pane poslanče, je to míněno na vládu současnou, nebo na vládu minulou?
Táži se vás, jestli je to faktická nebo jinak řádná přihláška. Pokud by byla řádná, musel bych dát přednost panu poslanci Skopalovi. Ale nepochybně budete muset hovořit. Nicméně i pana poslance Skopala musím zarazit, protože se přihlásil předseda poslaneckého klubu, který má přednost. Hovoří pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, mám jiný návrh. Myslím si, že jsem nechtěl nijak zneužít svého přednostního práva a že se to týká právě otázky, kterou nyní řešíme.
Navrhoval bych - protože nesouhlasím tak úplně s tím, co říkal kolega Starec, a hned řeknu proč - aby předkladatelé oponentní zprávy svůj návrh stáhli. Myslím si - a v tom pan kolega Starec neměl pravdu - že ona ještě jedna zpráva by mohla vést k důslednější analýze stavu na Ministerstvu zemědělství a možná by odhalila skutečné viníky některých kroků, které v minulosti vedly právě k současnému neutěšenému stavu českého zemědělství. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, mám pocit, že mám teď přece jen jednodušší pozici, protože jsem to chtěl říci na závěr, ale k tomuto bodu nelze dávat podle zákona o jednacím řádu návrh na vrácení předkladateli k přepracování, protože to není návrh zákona. Zde se postupuje podle § 58 odstavec 1, kde jsou přesně specifikované návrhy, které lze k takovémuto bodu předkládat. Takže pokračovat dál v této diskusi nevidím jako příliš plodné. Nicméně nyní řádně pan poslanec Skopal, poté pan poslanec Němec.
Poslanec Ladislav Skopal: Dámy a pánové, zde současný ministr zemědělství vidí situaci, kdy za každý dobrý čin musí být spravedlivě potrestán, protože on předložil něco, za co on nenese zodpovědnost a co by zde spíše měli obhajovat ti, kteří proti tomu útočí. Jestliže si promítnete rok 1997 před sebe, zjistíte - i když tam došlo ke zlomu v rámci vlád - že vlády byly úplně jiné. V současné době i v tisku se hovoří o tom, že zde došlo před rokem k tomu, že padla Klausova vláda a byla nastolena vláda Tošovského. Bylo to v listopadu. Myslím si, že obhajoba stavu zemědělství za rok 1997 by zde měla být úplně z jiných úst. To je jedna věc.
Druhá věc. Kam to bylo skutečně dovedeno, je vidět dnes. Měli bychom zde slyšet, proč nebyly předloženy zákony, jako je zákon o zamezení dovozu subvencovaných potravin, proč nemáme zákon o intervenčních organizacích, proč zemědělství je ve stavu, ve kterém v současné době je. Není to jen v tom, jak většinou nám říká z médií pan poslanec Stanislav Němec, že zemědělství nebylo ještě dostatečně ztransformováno. Je to v tom, že nebyly v zemědělství vytvořeny podmínky, aby bylo konkurenceschopné lacinému dovozu, jak je to v Evropské unii, ale nejen tam, ale v Německu, Polsku, Maďarsku i na Slovensku.
***