Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, máte čas se přeprogramovat, státní rozpočet přijde až posléze, takže problém nastal někde jinde. Vidím přihlášku pana poslance Kučery.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Pane předsedající, dámy a pánové, stojíme zde před hlasováním o navrženém způsobu poskytování podpor do našeho zemědělství na rok 1999. Systém, který je navrhován, pouze udržuje stávající stav našeho zemědělství, v žádném případě se nepokouší o nastartování systémových změn, které by vedly k posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství ve vztahu k zemědělské výrobě okolních států Evropské unie nebo zemědělské výrobě v ostatních částech světa. Jsem dokonce přesvědčen, že některé navržené změny ve svých důsledcích oslabí možnosti našeho zemědělství.
Na úkor obrovské zadluženosti státu se podařilo ministru zemědělství posílit rozpočtovou částku pro zemědělství o 2 mld. Kč. Musím bohužel konstatovat, že zadluženost státu je v resortu zemědělství spotřebovávána především do přímých dotací rozdělovaných formou nařízení vlády a dále na zvyšování platů státních úředníků a nákupu materiálů pro jejich potřeby. Pokud jsme v minulosti našli formu poskytování podpor přes PGRLF, kde o zdravou efektivitu vynakládání finančních prostředků se starají bankovní instituce a je to zároveň cesta, kde státem poskytnuté prostředky se znásobí desetkrát, musím konstatovat, že v návrhu ministra zemědělství je tento program oslaben a naopak o celou 1 mld. Kč jsou zvětšeny finance, které rozděluje přímo a nenávratně ministr zemědělství formou nařízení vlády bez možnosti zásahu parlamentu.
Pan ministr Fencl již spravuje zemědělský resort půl roku. Do této doby neznáme jeho koncepci rozvoje zemědělství. Je jasné, že to znamená, že nebyl na převzetí ministerské funkce dostatečně připraven a že ani šest měsíců mu nestačilo k tomu, aby se v resortu zemědělství dostatečně orientoval. Bohužel čas utíká velice rychle a problémy v zemědělství narůstají.
Tím, že před sebou máme návrh, který se nesnaží problematiku zemědělství systémově řešit, ale pouze udržuje stávající stav, nejen prodlužujeme zemědělskou agonii o jeden rok, ale také zmenšujeme možnosti zemědělců systémové změny realizovat a svoji potřebnou konkurenceschopnost získat.
Z toho, co jsem z článků a projevů pana ministra pochopil, jsou jeho představy o budoucnosti našeho zemědělství asi takovéto. Dotace ve výši 30 - 40 mld. ročně, podporování nadvýroby a jejího exportu, ponechání produkční prvovýroby i v nepříznivých klimatických lokalitách se současnou podporou jejího přežívání. Na rozdíl od pana ministra si myslím, že tudy cesta do vyspělého zemědělství rozhodně nevede.
O to, že jsme v zemědělském výboru nemohli projednávat přílohu tisku 69, se zasloužili svými hlasy vedle členů vládní strany také komunisté a členové KDU-ČSL. Znamená to, že jsme nemohli v zemědělském výboru nutné systémové změny nastartovat. Znamená to také, že především strana lidová nese zodpovědnost za všechna negativa, která z toho pravděpodobně vyplynou.
Systémové změny jsou často bolestné, většinou s sebou nesou úbytek pracovních příležitostí a náklady investiční na restrukturalizaci podniků. Jde ale o to, systémové změny nastartovat a umožnit tak našemu zemědělství nejen přežití, ale také dosažení patřičné konkurenceschopnosti. Ale o to se může starat pouze podnik nebo jednotlivec, který ekonomicky žije, ne ten, který už ekonomicky skončil.
Nesouhlasím s prodlužováním agonie našeho zemědělství, a proto také nesouhlasím s tímto návrhem a nemohu a nebudu jej podporovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kučerovi a táži se, kdo dál se hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud nikdo, rozpravu končím a nyní přistoupíme k rozpravě podobné. Ani do podrobné rozpravy nemám písemné přihlášky. Vidím přihlášku pana poslance Tlustého a vzhledem k absenci písemných přihlášek mu uděluji slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si citovat z tisku 69/2 předložený pozměňovací návrh, a to proto, že někdy bývají pochybnosti, zda usnesení výborů obsahující pozměňovací návrh mají rovnou charakter pozměňovacích návrhů přednesených. Navíc v tom textu je drobná chybička, takže to pro jistotu přečtu na záznam.
Pozměňovací návrh, který je součástí usnesení rozpočtového výboru č. 86 zní: V § 2 odst. 1 Podpora nepřímá - kód programu PGRLF (základní), název programu "Zemědělec" snížit částku z 2 900 mil. Kč na částku 2 720 mil. Kč. Částku 180 mil. Kč převést do § 2 odst. 1 Podpora přímá - nový kód programu 2C, název "Podpora pěstování sladovnického ječmene prostřednictvím vývozu sladu". Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo další má v úmyslu vystoupit. Nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu. Nyní má možnost vystoupit zástupce navrhovatele, ministr zemědělství. Táži se, zda má v úmyslu vystoupit? Ano, uděluji vám slovo, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, ctěná sněmovno, přemýšlel jsem, zda má smysl z tohoto místa vést polemiku s panem poslancem Kučerou, nicméně cítím potřebu učinit aspoň několik srozumitelných poznámek.
Myslím, že je potřeba uvažovat o tom, že podpora českého zemědělství, která je poskytována ve velice nevýznamném segmentu, řekněme v porovnání s ekvivalentem produkčních subvencí je téměř 4,5krát menší, než je v Evropské unii. Je potřeba, aby měla určitou kontinuitu, aby určitým způsobem oslovila zemědělce a dala jim šanci ne na ten či onen rok, ale aby mohli věřit tomu, že konečně podpora bude standardizována. V okamžiku, kdy je tak malá, je zcela zbytečné pokoušet se jí docílit něco víc než to, k čemu jednotlivé tituly byly vykonstruovány. Nicméně lze v nich nejméně polovinu nalézt a poznamenat, že se jedná o tituly, které by měly iniciovat systémové změny.
Kritika, že dosud není na stole agrární program, z úst především tohoto pana poslance pro mě zní na jedné straně velmi smutně a na druhé straně jako jakási pozitivní hudba budoucnosti, že tu bude vůle takový program, jaký je žádoucí, vykonstruovat. Mohu ctěné sněmovně sdělit, že v tuto chvíli finalizujeme přípravu tohoto agrárního programu, mohu jí sdělit, že je to nesmírně složitý proces ne proto, že bychom nevěděli, jak uchopit české zemědělství a přiblížit ho Evropské unii, tzn. přizpůsobit ho společné zemědělské politice, ale je to o tom, že musíme pracovat pouze s reálnými zdroji.
***