(pokračuje Svoboda C.)
Za prvé - nesáhli jsme na investiční výdaje. To znamená, že všechno, co se týká vybavení Úřadu vlády, nezpochybňujeme a zcela respektujeme. To, co vzbudilo naši pozornost, byla otázka neinvestičních výdajů, neboť v roce 1998 bylo na platy v tomto úřadu 55 milionů, dnes je to 108 milionů. Na odměny těch, kteří pracují externě, bylo v roce 1998 3,5 milionu, dnes je to 7,5 milionu korun. Znamená to, že dochází k extrémnímu nárůstu.
My všichni respektujeme a uvědomujeme si význam Úřadu vlády i z hlediska toho, že vláda má jiné složení a že klade určité priority - prioritu evropskou, prioritu kvality právního řádu apod. - ale všechny poradní orgány, i ty, které všechny vyjmenoval předseda vlády, jsou poradními orgány. Sám za sebe mám obavu, že tyto orgány vlastně přebírají odpovědnost za rozhodování, ale nikdo je nemůže fakticky k odpovědnosti vést. To znamená, že místo toho, aby se kladl důraz na kvalitu legislativního procesu v jednotlivých ministerstvech, se navýší Úřad vlády a rozšíří se legislativní rada. Namísto toho, aby se budovaly eurojednotky ve všech úřadech, zvyšuje se počet lidí na Úřadu vlády, kteří se mají zabývat problematikou Evropské unie. Takto bych mohl pokračovat.
Na otázku, kterou náš výbor položil a která zněla, zda navýšení počtu zaměstnanců je kompenzováno snížením zaměstnanců jinde ve státní správě, odpověď vedoucího Úřadu vlády je, že k navýšení počtu zaměstnanců nedochází z důvodů kompenzace, ale zejména a znovu jsou vyčteny důvody, o kterých jsem mluvil. Tedy toto snížení má za cíl jedno jediné: aby se nadále nezvyšoval počet pracovníků Úřadu vlády, to znamená, že chápeme, že už k jakémusi navýšení došlo. Chceme, aby se nadále tento počet nezvyšoval. To je signál, který říká, aby pracovali lidé kvalitně všude, tedy i na Úřadu vlády. Není třeba výrazně zvyšovat jejich počet.
Znovu prosím a naléhavě žádám, aby to, co usnesl rozpočtový výbor, a to i hlasy poslanců sociální demokracie, bylo respektováno při dalším projednávání a aby debata o 40 milionech pro BIS neshodila tento původní návrh, neboť návrh o 40 milionech náš výbor neprojednával, nebyl o to požádán.
To znamená, že já zde beru na vědomí otázku procedurální, a to nechám k uvážení Poslanecké sněmovně, ale za to, co usnesl náš výbor, se vřele přimlouvám. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji paní poslankyni Michaele Šojdrové, připraví se pan poslanec Ladislav Korbel.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v podrobné rozpravě ke druhému čtení zákona o státním rozpočtu navrhuji, aby ve státním rozpočtu na rok 1999 v kapitole VPS byla vytvořena nová položka "rezerva na sanaci klientů pojišťovny Morava", jejichž majetek byl poškozen povodní v létě 1997. Na tuto rezervu navrhuji převést 50 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.
Dovolte, abych návrh stručně zdůvodnila. Pojišťovna Morava před půl rokem zkrachovala. Mezi jejími pojištěnci bylo i šest tisíc klientů, jejichž majetek byl poškozen povodněmi, a to v rozsahu 50 až 100 milionů korun. Obyvatelé zaplavených obcí iniciovali vznik Sdružení klientů pojišťovny Morava. Jejich situace je opravdu svízelná a od klientů jiných zkrachovalých finančních ústavů se liší právě tím, že byli poškozeni největší živelní katastrofou, která naše území v tomto století postihla. Domnívám se, že se nemůžeme tvářit tak, jako by se nás situace těchto lidí netýkala. Všichni jsme byli osloveni Sdružením klientů pojišťovny Morava, kteří se snaží hájit svá práva.
Ústředním orgánem státní správy, který vykonává dozor nad pojišťovnami, je Ministerstvo financí. Odbor pojišťovnictví a penzijního připojištění tohoto ministerstva sledoval situaci v pojišťovně již od roku 1995. Dozorčí orgán téměř tři roky věděl o špatné finanční situaci pojišťovny a její nesolventnosti. Je mi líto, že Ministerstvo financí nezpracovalo žádnou variantu pomoci klientům této pojišťovny.
Předpokládám, že Ministerstvo financí bude umět takto vytvořenou rezervu ve státním rozpočtu využít na program sanace klientů pojišťovny Morava, a to i ve spolupráci se Sdružením klientů pojišťovny Morava.
Vážené dámy a pánové, tento návrh má vytvořit rezervu pro účely sanace alespoň části pohledávek těch klientů pojišťovny Morava, kteří byli poškozeni přírodní katastrofou. Prosím vás o pochopení a podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní poslankyni. Uděluji slovo panu poslanci Ladislavu Korbelovi, připraví se poslanec Petr Mareš.
Poslanec Ladislav Korbel: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji, aby v části "návrh dotací územním orgánům ze státního rozpočtu a ze státního fondu životního prostředí" nedošlo ke změně, ale aby tyto dotace zůstaly v původní výši dle vládního návrhu státního rozpočtu. Tento svůj návrh zdůvodním v následujícím příspěvku.
V rámci výše nadepsaného usnesení se navrhuje rozpočtová změna v tom smyslu, že na pořizování územně plánovací činnosti má být určena částka nula korun s tím, že v rozpočtu plánované prostředky na tuto činnost budou převedeny do příspěvku obce s pověřeným obecným úřadem. Návrh zřejmě vychází v lepším případě z neznalosti či z nepochopení stavebního zákona v platném znění, protože ten neumožňuje vliv obcí s pověřeným obecním úřadem na zpracování územně plánovací dokumentace. V platném znění stavebního zákona č. 197/1998 Sb. jsou pravidla pro pořizování územně plánovací dokumentace stanovena takto: § 13 - obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací dokumentaci. § 14 odstavec 1 písm. b) říká: Okresní úřad zajišťuje na žádost obce pořízení územního plánu obce a regulačního plánu.
Z toho je zřejmé, že obce s pověřeným obecným úřadem nesehrávají při pořizování územně plánovací dokumentace pro jiné obce již žádnou roli a nemohou si uzurpovat nárok na příspěvky určené na tuto činnost, které jsou určeny všem obcím jako příspěvek na činnost, kterou jim přímo ukládá zákon.
Pokud by byl návrh usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí č. 33 z 9. 12. 1998 přijat, mělo by takové rozhodnutí následující důsledky: zablokovalo by to vytváření územně plánovací dokumentace v malých obcích. Tím by se tyto obce nemohly účastnit řady podpůrných rozvojových programů, jako je např. Program obnovy venkova, při níž je územně plánovací dokumentace podmínkou pro případnou podporu, znemožňovalo by to postupné vytváření územně plánovací dokumentace v plošném rozsahu státu, což by dále zkomplikovalo řadu úředních výkonů a podvázalo rozvoj těchto obcí. Dále by došlo k dalšímu prohloubení komplikací našeho připojení k EU vzhledem k nedostatečné územní připravenosti České republiky, komplikovalo by to a znemožnilo případné uplatnění zahraničních a nejen zahraničních investorů v oblastech bez existence územně plánovací dokumentace. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, vzhledem k četnosti vašich dotazů jednak na počet přihlášených do rozpravy, jednak na další postup dnešního jednání sděluji následující. Do rozpravy je písemně přihlášeno ještě deset kolegů a kolegyň. Podle dohody z dnešního grémia u pana předsedy mám následující sdělení, a to, že budeme projednávat tento bod programu až do úplného vyčerpání všech přihlášených, respektive těch, kteří chtějí vystoupit v rámci druhého čtení. Tím by dnešní program skončil. Pokračovali bychom zítra, přičemž prvním bodem by byl bod 3 schváleného pořadu schůze, tj. návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze SPT TELECOM.
Slovo uděluji poslanci Petru Marešovi. Připraví se poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Petr Mareš: Pane předsedající, pánové ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, dříve než přednesu svůj pozměňovací návrh, abych poděkoval kolegovi Kučerovi, který ve svém vystoupení asi před půldruhou hodinou velmi přesně vyjádřil pocity mnoha členů výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kterému mám tu čest předsedat, poté co si přečetli návrh předložený rozpočtovým výborem.
***