(pokračuje Grégr)
Nepovažuji však za správné, že zvýšení prostředků pro grantovou agenturu má být realizováno snížením prostředků na průmyslový vývoj a výzkum v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Argumenty zdůvodňující takovýto přesun jsou těžko přijatelné. Nevycházejí z rozboru efektivnosti využití prostředků na výzkum a vývoj v obou kapitolách, nýbrž ze srovnání jejich percentuálního vývoje. Toť živě připomíná dřívější plánování dle indexové metody.
Především bych chtěl zdůraznit, že prostředky na průmyslový rozvoj obsažené v návrhu kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 1999 ve výši 1 242 mil. Kč považuji za zcela nedostatečné. V roce 1999 bude pokračovat realizace 15 projektů, které pokračují z minulých let, navíc byly vyhlášeny tři nové programy pro velké podniky a dva programy, Technos a Park, pro malé a střední podnikatele. Vyhodnocení programů provádí příslušná rada programů, tvořená zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, významnými odborníky z výzkumné, vývojové a uživatelské sféry, takže výběr je zcela objektivní a prostředky jsou vynakládány jen na vysoce efektivní projekty.
Zájem o tyto programy je značný. Předpokládáme, že počet přihlášených projektů ve třech vyhlášených programech průmyslového výzkumu přesáhne počet 300, přičemž odhadujeme, že v rámci prostředků určených v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na výzkum a vývoj budeme moci uspokojit jen zhruba čtvrtinu uchazečů. Část velmi dobrých projektů tedy zůstane nerealizována.
Část prostředků na výzkum a vývoj je určena pro malé a střední podnikatele. Veřejná soutěž pro tyto programy byla vyhlášena již 4. října 1998. V současné době je již ukončen termín pro předkládání přihlášek do těchto dvou programů pro malé a střední podniky. Do programu Technos je předloženo 190 žádostí a do programu Park 18 žádostí. Požadavky budeme muset zkrátit zhruba na třetinu. Výběrové řízení proto bude velmi nesnadné a náročné. Nutno dodat, že prostředky do programu Technos jsou téměř ve všech případech návratnými dotacemi, které postupnými splátkami v průběhu čtyř let budou vráceny zpět do státního rozpočtu.
Podpora průmyslového výzkumu a vývoje je v přímém vztahu ke zvyšování konkurenceschopnosti našeho průmyslu, a zaslouží si proto vaši plnou podporu. Prosím vás proto, vážené poslankyně a vážení poslanci, abyste předložený pozměňovací návrh na snížení prostředků pro výzkum a vývoj v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu neschválili.
Dále bych chtěl reagovat na pozměňovací návrh, který byl přednesen na posílení programu zainvestování průmyslových zón o 142 mil. Kč. Chci znovu uvést, že resort průmyslu považuje tento program za velmi podstatný a že programu zainvestování průmyslových zón věnuje resort - na rozdíl od této sněmovny - maximální pozornost.
Osobně tento projekt považuji za jeden z klíčových, který může dílčím způsobem sehrát významnou roli při nastoupené cestě revitalizovat český průmysl. Nehledě na to, že program má regionální aspekty a příznivě ovlivní i zhoršující se situaci na trhu práce. Až potud se lze se snahou o posílení tohoto programu ztotožnit. Otázkou zůstává, odkud přesunout prostředky ve prospěch posílení těchto programů v rámci celkových výdajů kapitoly.
Musím zdůraznit, že se neztotožňuji s návrhem pana poslance na posílení této oblasti na úkor oslabení činnosti České exportní banky.
Pane předsedající, já bych poprosil, kdybyste mohl umravnit kolegy na levé straně tohoto spektra.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegové z klubu sociální demokracie na žádost pana ministra Grégra se na vás obracím, abych vás umravnil, abyste mu umožnili dokončit jeho vystoupení.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Takže bych chtěl zopakovat, že se neztotožňuji s návrhem pana poslance na posílení této oblasti na úkor oslabení činnosti České exportní banky. Chci znovu připomenout, že úvěrové a pojistné produkty se státní podporou považujeme za jeden z nejdůležitějších nástrojů státní dotační politiky v rámci rozvojového programu vlády na podporu českým exportérům. Tyto produkty zajišťují akciové společnosti Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost, známá pod názvem EGAP, a týkají se zejména středních a dlouhodobých vývozních úvěrů.
Snahou resortu je vytvoření optimálních podmínek pro poskytování těchto produktů, a tím umožnit přístup k nim co nejširšímu počtu exportérů, to znamená včetně drobných a středních podnikatelů. Vycházím přitom z vládou schváleného materiálu o posílení právě státní podpory exportu.
Dovolte mi, abych připomenul, že činnost obou akciových společností, jak EGAP, tak České exportní banky, nelze posuzovat odděleně. Státní prostředky vložené do těchto společností v úhrnu představovaly v roce 1998 částku 1 150 mil. Kč. Náš návrh pro rok 1999 je ve výši 1 272 mil. Kč. To znamená, že nárůst prostředků pro posílení podpory exportu v této oblasti je pouze 122 mil. Kč. Snížení oproti roku 1998 u EGAP je vlastně o 378 mil. Kč, absolutní zvýšení u České exportní banky o 500 mil. Kč. Zdůrazňuji - v součtu to tvoří 122 mil. Kč zvýšení.
Jsem toho názoru, že toto rozdělení prostředků umožní alespoň částečné zlepšení podmínek pro naše exportéry. Panem poslancem navrhované krácení prostředků v této proexportní oblasti celkem o 202 mil. Kč by fakticky znamenalo podstatné snížení takto vynaložených prostředků oproti roku 1998. S tímto přerozdělením nemohu souhlasit a prosím, abyste mě i v této věci podpořili.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Kolegyně, kolegové, vystoupení pana ministra Grégra bylo vystoupením posledního přihlášeného do rozpravy. Táži se, kdo má v úmyslu ještě vystoupit. Vidím, že se hlásí předseda rozpočtového výboru pan poslanec Tlustý, a uděluji mu slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, některé pozměňovací návrhy a některá stanoviska, která tady zazněla v rozpravě, ačkoliv tak nebyla často formulována, měla charakter buď podpory, či nepodpory jednotlivých bodů usnesení rozpočtového výboru. Vzhledem k tomu, že dnešní druhé čtení začalo souhlasem sněmovny s tím, že základem projednávání je kromě vládního návrhu i usnesení rozpočtového výboru, já se táži teď předkladatelů těch nesouhlasných návrhů k jednotlivým částem usnesení rozpočtového výboru, zda je v souhrnné zprávě mohu interpretovat jako návrhy na vypuštění příslušných částí usnesení rozpočtového výboru. Jenom pro orientaci - je to například návrh pana předsedy Zemana, který se týká bodu 16 tohoto usnesení, je to celá řada návrhů pana poslance Recmana, který žádal sice formálně, tak to bylo formulováno, řadu individuálních hlasování, ale vzhledem ke zvolené proceduře to podle mě musí být interpretováno v souhrnné zprávě jako požadavek na vypuštění příslušných bodů z usnesení rozpočtového výboru.
Já se teď globálně táži všech předkladatelů návrhů tohoto typu, zda souhlasí, aby v souhrnném materiálu byly interpretovány tak, jak jsem právě uvedl, to znamená jako návrhy na vypuštění příslušných částí usnesení rozpočtového výboru.
Naopak stanoviska podpůrná se podle mého názoru v předložených návrzích neobjeví, protože podpůrná stanoviska v podstatě jenom opakují body již uvedené v usnesení rozpočtového výboru. Jsou to proto v principu návrhy duplicitní a není třeba v souhrnném materiálu je uvádět. Já bych požádal, aby - nebude-li námitek - tento výklad byl potvrzen.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Táži se, kdo z dotčených osob hodlá reagovat. Prosím, pane poslanče.
***