(pokračuje Langer)
Chtěl bych se tedy prostřednictvím pana předsedy zeptat pana premiéra, zda jeho případné souhlasné hlasování pro zřízení této komise znamená jeho vyjádření coby premiéra české vlády, nedůvěry ve schopnosti ministra vnitra náležitě objasnit tento případ. Pokud je to tak, táži se opět vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana premiéra, zda v případě svého kladného hlasování pro zřízení této komise hodlá iniciovat odvolání ministra vnitra Václava Grulicha z jeho funkce. (Potlesk klubu poslanců ODS.)
Kolegyně a kolegové, myslím si, že v tomto sále není nikdo, kdo by si myslel, že korupce není závažná věc, že to není věc, proti které je třeba důsledně bojovat. Ale myslím si, že primárně v tom boji proti trestné činnosti obecně a proti korupci by měly být používány standardní metody. A standardní metody v tuto chvíli reprezentují vyšetřování prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, a nikoli prostřednictvím vyšetřovací komise.
Ještě mi dovolte jednu glosu na závěr.
Hovořil jsem o tom, že mi připadá zvláštní, když poslanci sociální demokracie vyslovují nedůvěru vládě sociální demokracie, protože zřizují něco, co znamená vlastně přiznání neschopnosti té vlády něco konat. Je to zvláštní schizofrenie poslanců sociální demokracie, která přiznává impotenci a neschopnost této vlády. V prvním případě, v případě té schizofrenie, bych doporučoval psychiatra, v případě oné impotence vlády bych nabízel viagru - už je na trhu.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan předseda vlády se hlásí o slovo.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Děkuji panu místopředsedovi Langrovi zejména za jeho poslední radu - počkám si, jaké bude mít s tímto lékem zkušenosti, a pak se ho optám na jeho názor.
Dovolte mi, abych se ovšem nejdříve vyjádřil k jeho dvěma otázkám, protože je slušnost na každou tuto otázku odpovědět.
Nevzpomínám si, že by v předchozích případech, kdy Poslanecká sněmovna projednávala zřizování vyšetřovacích komisí, například v otázce Poldi Kladno, kde činnost této vyšetřovací komise dokonce veřejně ocenil i bývalý ministr průmyslu, a tedy člen tehdejší vládní strany, nebo v otázce Kreditní banky Plzeň, se jakýkoli z poslanců opozice snížil k argumentaci, že zřízení této vyšetřovací komise je nutně projevem nedůvěry vládě. Tehdy - a připomínám to i dnešnímu předsedovi Poslanecké sněmovny - jsme v září 1996 na společné tiskové konferenci konstatovali, že zřízení vyšetřovací komise k problematice Kreditní banky je užitečným aktem. A nikdo z nás netvrdil, že je to vyjádření nedůvěry vládě. Je to prostě respektování svobodné vůle suverénního parlamentu, kdy se rozhodne nebo nerozhodne takovou vyšetřovací komisi zřídit. Nic více, nic méně. Nic jiného bych tomu tedy nepodkládal a v žádném případě to nechápu jako vyjádření nedůvěry panu ministru vnitra.
Přesto bych rád, pane předsedo, vaším prostřednictvím panu poslanci Langrovi vzkázal jednu věc. Kdybych měl ve vládě takového ministra, jako byl pan Karel Dyba, který uzavřel smlouvu s Telecomem, a kdybych se dopustil té neprozřetelnosti, že bych ho do vlády vzal, v tu minutu ho vyrazím. (Potlesk klubu poslanců ČSSD).
Předseda PSP Václav Klaus: Pane předsedo, já se nechci pouštět do vtipkování a bonmotů, ale až většina ministrů vaší vlády dosáhne kvality pana ministra Dyby, pak se vám hluboce pokloním. (Smích a potlesk poslanců klubu ČSSD a KSČM.) To bude velké vítězství ducha nad hmotou, až se tohle stane.
Ale já bych přesto doporučil, abychom všichni ubrali argumentů tohoto typu a hlásili se vsedě - pane poslanče (k poslanci Filipovi), nemáte předstih před panem poslancem Grossem a před panem ministrem Peltrámem. Pane poslanče, prosím, hlaste se vsedě, ne vstoje, to je opět trochu nervózní předbíhání něčemu jinému. Čili pořadí je toto: poslanec Gross, ministr Peltrám, poslanec Filip a normálně přihlášený poslanec Dušan Tešnar.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane předsedo, dámy a pánové, já teď tu atmosféru zřejmě zklidním, myslím si, že to věci jedině prospěje.
Aby nevznikly procesní diskuse, myslím, že by v rámci rozpravy na mikrofon mělo zaznít usnesení, přestože bylo rozdáno. Já v tuto chvíli je přednesu, aby byla záležitost uvedena do souladu s jednacím řádem a zazněl návrh usnesení v průběhu rozpravy.
Usnesení, které my navrhujeme, zní takto:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:
1. v souladu s odst. 1 čl. 30 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle ' 48 zák. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zřizuje vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vyšetření pochybností vzniklých v kauze SPT Telecom, a. s.;
2. stanoví, že úkolem vyšetřovací komise je prošetřit podezření a pochybnosti související s procesem privatizace SPT Telecom, a. s.;
3. stanoví lhůtu do 31. 12. 1999, do níž je vyšetřovací komise pro vyšetření pochybností vzniklých v kauze SPT Telecom, a. s., povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně;
4. Určuje počet členů této vyšetřovací komise na 13 - ČSSD 5, ODS 4, KSČM 2, a ostatní strany po jednom;
5. Stanoví že uvedená vyšetřovací komise bude volena aklamací. "
Tolik jen formálně, aby usnesení zaznělo v rozpravě.
Za druhé - argumenty, které zde byly předneseny v rozpravě kolegou Langrem i předřečníkem, myslím jsou přece jen dosti mimo to, o čem se zde v tuto chvíli jedná. Ale dovolte mi, abych na to reagoval v závěrečném slově, protože je možné, že ještě takovéto argumenty budou v průběhu rozpravy padat. Pokud se k nim bude chtít poté pan místopředseda Langer vyjádřit, může, on má právo hovořit i mimo rozpravu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci, i když jsem přesně nepochopil, co nám teď řekl. Nicméně pan ministr Peltrám má slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Antonín Peltrám: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych slíbit za resort dopravy a spojů, že určitě i bez vyšetřovací komise dáme v relativně krátké době po dílčích změnách ve vedení Telecomu dohromady takovou zprávu, ze které bude vidět zásluhy jednotlivých členů o privatizaci této organizace a o tom, co si myslím, že veřejnosti na tom může vadit.
Ale pokud jde o parlamentní vyšetřovací komisi, nehledě na bonmoty upozorňuji na skutečnost, že sama nizozemská vláda, respektive její úředníci nebudou mít takový zájem prošetřovat, co se kdysi kdesi stalo, a obecně řečeno je to ve prospěch jedné z největších nizozemských společností se státní účastí, kdežto parlamentní komise by mohla přes nizozemský parlament přece jenom objasnit některé věci, které nám vládní úředníci přece jen nebudou chtít poskytnout.
***