(pokračuje Matulka)
Pokud jde o zmíněných dvacet procent, jak o tom hovořila paní kolegyně Páralová, chtěl bych říci, že i dřívější stav byl takový, že výnos regresních náhrad nebylo možné rozpočtovat. Vždy to byl jakýsi nahodilý příjem, který se nedal předem přesně plánovat. Každý rok se výnos regresních náhrad v působnosti tehdejších národních výborů - později se to změnilo na okresní úřady - rozděloval. Zdravotnická zařízení z něj pravidelně skutečně část dostávala zpět.
Je otázka, jak velký by ten výnos měl být. Má-li se to upravit zákonem, nějaké číslo tam být musí. Dříve v zákoně číslo nebylo, prostě se to svěřilo národnímu výboru. To nyní udělat nemůžeme, ale měli bychom nějaké číslo v zákoně říci. To je alespoň mým úmyslem. Když jsem si zpětně vybavil, jaký asi ten výnos dříve byl, když o tom rozhodovaly národní výbory, pohybovalo se to ve městě Brně, které znám, v rozmezí 15 až 20 %. Zvolil jsem tedy v návrhu číslo 20 %, ale jsem ochoten o tomto čísle diskutovat. Je samozřejmě možné pohybovat se nahoru i dolů. Jsem přesvědčen o tom, že část výnosů by zdravotnickým zařízením opět zpátky příslušela. Na tom se nic nemění.
Ještě mám poslední stručnou poznámku, málo významnou, ale přesto si ji neodpustím. Pokud jde o všemožný balast, který by mohli předkládat pojišťovnám lékaři ve snaze vyhnout se sankcím, dovoluji si pochybovat o tom, že by se tak dělo. Když si přečteme v zákoně, co to je hlášení regresního případu, že je to záležitost, kterou lékař posoudí na základě svého odborného vyšetření atd., předkládání takového balastu by zřejmě hraničilo s postupem non lege artis a víme, že to by si málokterý lékař ve snaze vyhnout se sankcím dovolil. Pokud by to udělal, první, kdo by se o to začal zajímat, by zřejmě byla nejen příslušná zdravotní pojišťovna, ale především lékařská komora. Tento argument si dovolím nesdílet.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu navrhovateli za závěrečné slovo. Táži se, zda paní zpravodajka chce využít svého práva. Ano. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážení přítomní, chtěla bych znovu zdůraznit to, co jsem říkala na začátku své zpravodajské zprávy, že navrhovatelé nepochybně v dobrém úmyslu chtěli zavést pořádek do této agendy. To, co jsem tady říkala hned na začátku, že rozšíření kompetence revizních lékařů není jen tak. Záleží skutečně na tom, jak, kdy a co je jim hlášeno. Bohužel ze své medicínské praxe vím, že v tom se dějí určité nedostatky - nechci říci přehmaty, insuficience, že to jsou jen postupy non lege artis, ale plyne to i z určité nevědomosti lékařů. Víme dokonce, že chybí jednotná směrnice pro ohlašovací povinnost pro všechny poskytovatele zdravotní péče, a to jak ve státních, tak i v nestátních zařízeních. Tyto aspekty nejsou zatím dostatečně zohledněny. Proto bych kladla důraz na to, že bude podána komplexní úprava těchto všech náležitostí v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění, resp. v jeho novele, kterou vláda chystá ke schválení a k postoupení do parlamentu.
Myslím, že to není z mé strany jen loajalita vůči vládě. Jde o to, že víme, že jednotlivé dílčí drobné úpravy, jednotlivé novelizace vedou k tomu, že potom celá právní norma je vlastně závadná a nacházejí se v ní tzv. díry.
Připojuji se tedy k tomu, co tady bylo řečeno přede mnou paní poslankyní Fischerovou a paní poslankyní Páralovou, a navrhuji, aby novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, sněmovna zamítla.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní zpravodajce. Kolegyně a kolegové, tím jsme absolvovali závěrečné vystoupení navrhovatele i zpravodaje. V tuto chvíli nezbývá nic jiného než přistoupit k hlasování v prvním čtení. Prosím paní zpravodajku, aby předkládala návrhy. Pokud se nepletu, zazněl pouze návrh na zamítnutí, a tudíž je to zřejmě první návrh, který bude předložen k hlasování. Nechám to na vás, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Ano, domnívám se, že tu zazněl celkem třikrát, a to jak od paní poslankyně Fischerové, tak od poslankyně Páralové a nakonec znovu ode mne, návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Kolegyně a kolegové, přestože jsem vás odhlásil před chvílí, mám zde znovu požadavek na odhlášení. Vyhovuji této žádosti a žádám vás o novou registraci.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 25, ve kterém rozhodneme o návrhu na zamítnutí této předlohy. Ptám se, kdo s tímto návrhem na zamítnutí souhlasí. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen, když se pro něj vyslovilo 153 poslankyň a poslanců, proti bylo 22.
Kolegové a kolegyně, končím tím projednávání sněmovního tisku č. 60. Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je
6.
Návrh poslanců Marie Machaté a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 61/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 61 a stanovisko vlády k němu jako tisk 61/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla paní poslankyně Machatá.
Kolegyně a kolegové, žádám vás všechny o ztišení a paní poslankyni Marii Machatou, aby se ujala slova. Doufám, že nebudu muset paní poslankyni přerušovat, abych snížil hladinu hluku. Prosím, paní poslankyně, můžete hovořit.
Poslankyně Marie Machatá: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jménem skupiny poslanců navrhovatelů odůvodnila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 61.
Zásadním cílem námi předloženého návrhu je naplnění článku Ústavy České republiky č. 18, podle kterého má právo volit každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, přičemž aktivní volební právo občana není dle Ústavy České republiky vázáno na podmínku trvalého pobytu na území České republiky, ale pouze na státní občanství. V praxi je však řadě občanů znemožněno volit, a to jen díky tomu -
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní poslankyně, já se omlouvám. Doufal jsem, že když hovoří dáma, sněmovní síň bude poněkud ohleduplnější, a především kolegové v ní. Kolegyně a kolegové, prosím všechny z vás, kteří si zde vyřizujete řadu jistě důležitých věcí, abyste tak činili za dveřmi této jednací síně. Nenuťte mě, prosím vás, abych vyvolával jednotlivá jména. Myslím, že je to nedůstojné pro tento poslanecký sbor.
Poslankyně Marie Machatá: Děkuji. Když dovolíte, vrátím se o kousek zpět. V praxi je však řadě občanů znemožněno volit, a to jen díky tomu, že jsou v období voleb v zahraničí, a nemohou tudíž volit na území České republiky. Tento handicap by podle našeho návrhu mělo vyřešit umožnění voleb na zastupitelských úřadech.
***