(pokračuje Palas)
Chtěl bych vás požádat, dámy a pánové, abyste tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Palasovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Jan Grůza. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, projednáváme návrh zákona poslance Jaroslava Palase na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, tzv. transformační zákon.
Otázka vypořádání oprávněných osob zemědělskými družstvy nabývá v současné době na aktuálnosti vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu tohoto roku až do roku 2000 doběhne sedmiletá lhůta, podle níž na základě zákona č. 42/1992 Sb. vzniká pro všechny transformované subjekty povinnost majetkově se s oprávněnými osobami vypořádat.
Abychom dokázali seriózně rozhodnout o přijetí jakékoli novely tohoto zákona, je potřebné znát i možné způsoby řešení nároků oprávněných osob a možný dopad na zemědělská družstva v případě nepřijetí žádné novely tohoto zákona.
Jako možné řešení se nabízí podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek družstva. Konkurz bude soudem pochopitelně prohlášen pouze v případě, že budou naplněna příslušná ustanovení zákona o konkurzu a vyrovnání č. 328/1991 Sb. - dále jen konkurzní zákon. Soud bude posuzovat:
1. zda lze na dlužníka aplikovat ustanovení konkurzního zákona,
2. zda se dlužník nachází k úpadku podle § 1,
3. zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů řízení podle § 12a odst. 3.
První podmínku z výše uvedeného výčtu zemědělská družstva splňují s výjimkou období od 1. dubna do 30. září, kdy podle § 67c odst. 1 konkurzního zákona nelze konkurz prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba.
Co se týče druhé podmínky, je možno rozlišit dvě základní formy úpadku, a to insolvenci podle § 1 odst. 2 a předlužení podle § 1 odst. 3.
O úpadek v podobě insolvence jde tehdy, když dlužník má více věřitelů a současně není schopen plnit své splatné závazky. O předlužení jde tehdy, jestliže fyzická osoba, je-li podnikatelem, nebo právnická osoba má více věřitelů a současně jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek.
V případě zemědělských družstev je možné naplnění obou těchto forem, nicméně pravděpodobnější se bude jevit úpadek ve formě insolvence. Otázkou je, jak soud posoudí situaci, kdy některá družstva oprávněným osobám jejich majetkové podíly již delší čas vyplácejí.
V souvislosti s úpadkem je nutno upozornit na § 4a konkurzního zákona, který právnické osobě nebo fyzické osobě-podnikateli, která je v úpadku, ukládá povinnost bez zbytečného odkladu sama podat návrh na prohlášení konkurzu.
Pokud majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, soud návrh na prohlášení konkurzu zamítne.
Oprávněné osoby podle transformačního zákona nelze považovat za restituenty ve smyslu zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd, kteří by jinak spadali do přednostní první třídy pohledávek uspokojovaných z rozvrhu. V důsledku této skutečnosti budou pohledávky oprávněných osob uspokojovány teprve v rámci třetí, a tedy až poslední třídy - je to § 32 odst. 2c konkurzního zákona.
Osud půdy obhospodařované zemědělským družstvem v případě prohlášení konkurzu bude záležet na tom, v jaké konkrétní formě vlastnictví se tato půda nachází. Pokud půjde o půdu ve vlastnictví družstva, ta bude způsobilá spadat do konkurzní podstaty. V případě půdy ve vlastnictví oprávněných osob tato půda zůstane i nadále ve vlastnictví těchto osob, a pokud v důsledku konkurzu dojde ke zrušení družstva, dojde i k zániku nájemního vztahu, jehož jsou pozemky těchto osob předmětem.
Shrnu-li tyto své úvahy, je možno konstatovat, že při zachování stávající právní úpravy se jako nejpravděpodobnější řešení dané situace po uplynutí sedmileté lhůty - pokud nedojde k dohodě - jeví podání návrhu na prohlášení konkurzu. Jedná se o řešení nepochybně dvojsečné, neboť na jedné straně může dojít ke zrušení celé řady zemědělských družstev a na druhé straně věřitelé-oprávněné osoby budou uspokojováni teprve ve třetí třídě, a tudíž naděje, že se domohou svých pohledávek, bude velmi malá.
Dámy a pánové, považoval jsem za důležité upozornit vás na právní důsledky v případě nepřijetí žádné novely zákona č. 42/1992 Sb., přičemž jsem si vědom toho, že se jedná jen o jedno z možných řešení. A je nutno si říci, že žádné z těchto řešení není dobré. Bude-li sněmovna v další diskusi hledat nejvhodnější variantu, pak nechť nám všem je jasné, že mezi všemi špatnými řešeními tohoto problému hledáme řešení nejméně špatné. Nicméně hledat bychom je měli.
Doporučuji postoupit tento návrh zákona do druhého čtení a přikázat jej k projednání zemědělskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Grůzovi a v tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které se prozatím přihlásili tito poslanci: pan poslanec Stanislav Němec, paní poslankyně Alena Páralová a pan poslanec Jaroslav Pešán.
V tuto chvíli bych požádal prvního přihlášeného, kterým je pan poslanec Stanislav Němec, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím, můžete hovořit.
Poslanec Stanislav Němec: Dámy a pánové, pane předsedající, vážená vládo, máme před sebou novelu zákona, která výrazným způsobem zasahuje do zákonů týkajících se nejen českého zemědělství, ale i do některých dalších zákonů ČR. Myslím, že by nebylo od věci si trochu osvětlit, v čem vlastně spočívá celá problematika, nesoustředit se pouze na tu novelu jako takovou.
Po roce 1989 byly vydány v podstatě dva stěžejní zákony řešící majetkové vztahy v zemědělství. Byl to jednak zákon o půdě ve znění pozdějších novelizací a zákon č. 42, jehož novelu máme právě před sebou, o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Zákon č. 229/1991 Sb., o půdě, měl restituční charakter, stanovil tzv. restituční majetkové podíly neboli podíly na majetku osob, který byl vnesen do původních zemědělských družstev.
***