(pokračuje Palas)
Znovu bych vás chtěl požádat, abychom k této novele přistoupili rozumně spíše z věcného pohledu a snažili se v rámci druhého čtení tomu nějakým způsobem pomoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli vidím ještě přihlášku pana poslance Kučery. V rozpravě vystoupí pan poslanec Kučera mladší.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, stojíme zde před návrhem novely transformačního zákona. Transformačního zákona, který jakýms takýms způsobem rozdělil zemědělský majetek mezi oprávněné osoby. Při jeho zrodu jej provázelo mnoho konfrontačních a kompromisních jednání a v důsledku toho zůstal nakonec v ne zcela jasné - chcete-li v pravolevé - dikci.
Jisté ale je, že společný majetek tento zákon rozdělil na majetek jednotlivých fyzických osob a těmto fyzickým osobám nabídl několik možností, jak se o svůj majetek starat, jak postupovat v jeho skutečném nabytí nebo ve svěření jeho užívání třetí osobě. Jedno bych rád zdůraznil. Transformační zákon jasným způsobem stanovil hodnotu majetku jednotlivých oprávněných osob a nediskutabilním způsobem potvrdil plnoprávnost vlastnických práv k tomuto majetku.
Oprávněné osoby se v procesu transformace rozdělily na několik skupin. První skupina se rozhodla, že bude se svým majetkem nakládat dle svého uvážení, a s větším či menším úspěchem z družstev a statků svůj majetek vydobyla. Druhá skupina ponechala svůj majetek v družstevním obhospodařování a je v této chvíli nepodstatné, zda se svou pracovní účastí, nebo bez ní. Třetí skupina, která se rozhodla nenechat svůj majetek navždy v rukou managementu družstva, ale zároveň nechtěla samostatně podnikat v zemědělství, se rozhodla počkat sedm let a poté hodnotu svého majetku získat pro své užívání. Po určitém zjednodušení lze říci, že předložená novela se zabývá vyřešením nabytí majetku hlavně této třetí skupiny oprávněných osob.
Ve svém příspěvku se nebudu zabývat pochybeními a nedokonalostmi v paragrafovém znění návrhu novely, ale pouze navrženým způsobem řešení problematiky vydávání majetku oprávněným osobám a možnými dopady takovéhoto způsobu řešení.
Novela navrhuje, aby výše zmíněné skupině oprávněných osob, která sedm let čekala na vydání svého majetku, nebyl vydán majetek, ale jakési majetkové listy. Majetkové listy reálně neobchodovatelné, bez skutečné tržní hodnoty, stručně řečeno - namísto skutečného majetku bezcenné majetkové šeky. Fiktivně by tyto majetkové listy měly představovat hodnotový podíl na majetku družstva nebo jeho nástupnické organizace, tedy měly by přibližně formu jakýchsi akcí akciového podniku. Ale neobchodovatelné budou právě proto, že zdaleka nedosáhnou hodnoty poloviny majetku povinné osoby, což znamená, že v realitě faktů o nákup takovýchto listů nemůže mít zájem nikdo jiný než emitent sám, a to pouze za zlomek jejich deklarované ceny. Myslím, že je nám všem tato skutečnost dostatečně dobře známa a že tudíž tento problém nemusíme blíže vysvětlovat.
Zůstává odpovědět na otázku, co skutečně sledují navrhovatelé podáním této novely. Navrhují nám oddlužení družstev a jejich právnických nástupců formou znehodnocení pohledávek oprávněných osob. Zde musím říci, že nejen poslanec Palas jako předkladatel, ale prakticky celá levice nechápe soukromé vlastnictví jako základ demokracie a hybný motor prosperity společnosti, ale naopak v soukromém vlastnictví vidí nepřítele svých socialistických ideálů. Vždy a všude se pokoušejí soukromé vlastnictví potlačit a nahradit jej vlastnictvím společným. Nemusíme o tom dlouze diskutovat. Zde je jasný důkaz. Převod soukromého vlastnictví doposud nevypořádaného majetku oprávněných osob do společné pokladny družstev a jejich nástupců není ve své podstatě nic jiného.
Dále lze říci, že navrhovatelé chtějí našemu národu vyslat poučení, že kdo je poctivý, je zároveň hloupý. A kdo se svým povinnostem vyhýbá, bude nakonec odměněn. Vyrovnávání pohledávek je totiž u jednotlivých povinných osob na různém stupni naplnění. Většina soukromníků, kteří na sebe převzali tyto pohledávky, má podíly oprávněným osobám vyplacené nebo se o tento stav všemožně snaží. Také část družstev se s oprávněnými osobami fakticky vyrovnává velice seriózním způsobem. Vedle těchto dvou skupin však stojí skupina těch, kteří pohledávky ze svěřený majetek vyrovnávat nechtějí nebo nedokáží. Dopad navržené novely by ve skutečnosti skutečně naplnil úvodní větu odstavce, že nepoctivý bude odměněn a poctivý potrestán.
Vedle střetu se soukromým vlastnictvím v návrhu vidím i velice ostrý střet s vládní akcí čisté ruce. Přinejmenším v momentě, kdy by navržená novela prošla parlamentem, bychom se stali svědky něčeho tak absurdního, jako je zákonem stanovený postup, jak vyvlastnit zprivatizovaný soukromý majetek ve prospěch některých společností na naší hospodářské scéně. To jsou asi hlavní důvody, které navrhovatelé sledují. Neobstojí zde tvrzení, že zemědělství je na tom špatně, že je nutné mu pomoci, že v případě, že zemědělci, pokud budou muset tyto pohledávky uhradit, zkrachují.
Odmítám veškeré demagogické závěry, podle kterých by v případě naplnění sedmileté lhůty došlo k zániku našeho zemědělství. Přesně naopak. Jsem přesvědčen, že je nezbytné dokončit transformaci společného vlastnictví na vlastnictví soukromé. Opodstatněnost tohoto axiomu lze vidět všude ve vyspělém světě, ve vyspělé Evropě i v připomínkách Evropské komise k našemu vývoji.
To, že tento návrh skutečně zasahuje do základů demokracie, není jen silné slovo. Je to fakt, neboť ohrožuje nedotknutelné postavení vlastnického práva v této republice. Bohužel vlastnická práva k soukromému majetku nikdy neměla podstatný význam pro komunisty, kteří zcela bezostyšně znárodňovali a zabírali soukromý majetek a dávali jej do společného. A to, že komunistické praktiky nejsou cizí ani sociální demokracii, prokazuje právě tento návrh novely transformačního zákona.
Jsem přesvědčen, že tento návrh sněmovnou neprojde. Nevěřím totiž, že by se některá další politická strana chtěla takto jasně levicově vymezit vůči národu, takto hmatatelně pošlapat vlastnická práva oprávněných osob. Zároveň jsem bytostně přesvědčen, že není možné vrátit navrhovateli novelu k přepracování, protože od těchto navrhovatelů nemůžeme očekávat principiálně jiné řešení, které by soukromé vlastnictví majetku nepoškozovalo. To je také důvod, který mě vede k návrhu na zamítnutí předložené novely obsažené v tisku 62, ke kterému se tímto připojuji.
Závěrem mi dovolte jen pár reakcí na předřečníky. Pan Pilip zde formuluje manipulaci s majetkem jako zacházení s majetkem, ale všichni dobře víme, že pro našeho člověka bude jednodušší, když budeme mluvit jasně. Jde o zcizování a vyvlastňování soukromého majetku. Pan Palas zde formuluje tuto novelu a zdůvodňuje ji tím, že pokud novelu nepřijmeme, majitelé podílů o své podíly stejně přijdou.
***