Poslanec Jiří Payne: Doporučoval bych, aby sněmovna přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby předložil novou odpověď na interpelaci.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane poslanče, vy můžete sněmovně navrhnout pouze souhlasné či nesouhlasné usnesení. V případě přijetí nesouhlasného usnesení je ze zákona povinnost do 30 dnů odpovědět.
Poslanec Jiří Payne: V tom případě, já jsem to možná neformuloval zcela přesně, já jsem myslel, že stačí, když řeknu, že vyjadřuji nesouhlas. Tedy navrhuji usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci - a následovalo by číslo podle sněmovního tisku 99.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: To je hlasovatelný návrh.
Kolegyně a kolegové, rozpravu tedy končím, neb se do ní nikdo nehlásí. Budeme hlasovat za malou chvíli o návrhu pana poslance Payna, jehož schválením bychom vyslovili nesouhlas s odpovědí předsedy vlády Miloše Zemana na interpelaci poslance Jiřího Payna ve věci zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností.
V tuto chvíli zahajuji hlasování číslo 38, kterým rozhodneme o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Usnesení nebylo přijato, když se pro vyslovilo 57 poslankyň a poslanců, proti bylo 64.
Kolegyně a kolegové, tímto jsme dokončili projednávání této interpelace.
Předseda vlády Miloš Zeman odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Payna ve věci přechodu počítačových sítí na rok 2000. Interpelace se spolu s odpovědí předkládají jako sněmovní tisk 101.
V tuto chvíli otevírám rozpravu k této interpelaci a táži se, zda se do této rozpravy někdo hlásí. Hlásí se pan poslanec Payne.Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, vážená vládo, myslím si, že v této věci je velmi prospěšné, že vláda provedla jakousi inventarizaci, a to v prosinci loňského roku, tzn. asi během 14 dnů po podání této interpelace, kde se skutečně ukazuje, že některé resorty v této věci připravují jisté kroky, jiné resorty, jako např. resort dopravy, tvrdí, že se ho rok 2000 a selhání počítačů 1. ledna 2000 vůbec nedotýká. Mně se tomu nechce věřit. Mám pocit, že systém rezervací, místenek, jízdenek apod. pravděpodobně i v resortu dopravy může způsobit 1. ledna kolaps. A nechce se mi věřit, že by některé resorty byly zcela bez počítačů.
Nicméně odpověď v této věci, co se týká státní správy, je vcelku vyčerpávající. Na druhé straně srovnáme-li to s přípravou jiných zemí na 1. ledna roku 2000, myslím si, že by opatření v České republice měla být důslednější. Například Česká republika nevyžaduje u všech počítačů, které jsou k nám dováženy, které překračují českou hranici, certifikát, že tyto počítače splňují bezpečnostní opatření z hlediska právě přechodu na rok 2000. Znamená to, že Česká republika se může stát takovou počítačovou žumpou, do které se stahují všechny počítače, které 1. ledna v roce 2000 zkolabují. Myslím si, že by vláda měla přijmout taková opatření, aby zakázala dovoz jakéhokoli počítačového zařízení, které není opatřeno certifikátem, že přežije rok 2000. Mám pocit, že by to významně prospělo přípravě na konečný termín, a mám pocit, že by to bylo zcela legitimní. Skutečně se obávám, že počítače, které jsou u nás dnes běžně k dostání, jsou právě ty, které 1. ledna v roce 2000 zkolabují, protože Česká republika takový certifikát nevyžaduje.
Další věcí je, že vláda by měla brát ohled - a to bylo také podstatou mé interpelace - nejenom na to, co se stane ve státní správě, státních institucích, ale měla by brát ohled i na to, co se bude dít v privátním sektoru. Každý živnostník, jemuž se smažou daňové doklady, jemuž se smažou data o fakturaci, utrpí škodu, ale ta škoda ve své podstatě bude škodou na hrubém národním produktu České republiky. A v zájmu, v našem společném zájmu je, aby tyto škody byly minimalizovány.
Pokud vím, tak některé vlády nechávají za státní peníze vypracovat software, který otestuje počítače, který některé chyby dokáže napravit, a zdarma jej rozdává soukromým podnikatelům. Snaží se udělat osvětovou kampaň, aby se tento software dostal do každé s. r. o., do každé živnosti, protože je v zájmu státu minimalizovat tyto škody.
Problém je totiž ten, že my zdánlivě můžeme předejít škodám, a Spojené státy tvrdí, že jejich připravenost je taková, že škody budou pouze zhruba u 10 % počítačů v optimálním případě, v horším případě u 30 % počítačů. Já se obávám, že u nás to bude obráceně. V 90 % počítačů počítače přestanou fungovat. A myslím si, že příprava by měla být intenzivnější.
Jde o to, že vláda poskytuje software soukromníkům, aby neutrpěli škodu.
Další věcí je, že některé vlády už teď vyhlásily, že např. první týden v lednu roku 2000 bude zakázáno provádět pojišťovací operace, bankovní převody a různé jiné transakce finančního rázu, protože nebude zajištěno, že tyto transakce nebudou zneužity některými počítačovými experty atd.
Zdá se totiž ještě, že existuje jedno riziko, že existuje riziko jakéhosi dominového efektu. Když se totiž složí jisté procento podniků v dané zemi nebo když se složí jisté procento elektráren v dané zemi, tak dojde ke zřetězenému kolapsu a škody mohou nabýt dalekosáhlého charakteru. Z toho důvodu si myslím, že by stálo za to o této věci hovořit. Myslím si, že možná i sněmovna by měla vytvořit komisi, která bude dohlížet na tuto záležitost. Nemyslím si, že by to měla být vyšetřovací komise, to asi není nutné, ale podobně jako máme stálou bankovní komisi nebo možná u některého výboru, měla by být komise, která bude tuto věc sledovat, protože to je v našem vlastním zájmu a národohospodářské škody mohou být veliké.
Já jsem se ve své interpelaci také ptal, zda vláda předpokládá a vytvoří nějaké rezervy na případný pokles ekonomiky, protože že dojde k poklesu, to je zřetelné. S tím už počítá celý svět, že dojde k celosvětovému poklesu hrubého produktu, protože prostě mnoho energie bude potřeba věnovat tomuto problému. Já se domnívám, že bychom již s předstihem měli začít vytvářet rezervy, které budou určeny na právě pokrytí tohoto poklesu, aby co nejméně zasáhly české obyvatelstvo. Na to jsme také nedostali odpověď.
Takže já musím říci, že jakkoli v odpovědi je celá řada zajímavých informací a potřebných informací, myslím si, že ještě by stálo za to doplnit tyto skutečnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Rozprava probíhá. Hlásí se do ní předseda vlády. Mezitím, kolegyně a kolegové, oznamuji, že pan poslanec Kučera ml. má náhradní kartu č. 1.
Prosím, pane předsedo, můžete hovořit.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem naivní optimista, a proto vždy idealisticky předpokládám, že vystupuje-li kdokoli s interpelací, tak nikoli proto, aby se předváděl, ale aby vyjádřil svou nespokojenost nad určitým jevem v naší společnosti.
Protože problém přechodu na rok 2000 je problém nesmírně vážný, snažil jsem se panu poslanci Paynovi poskytnout veškerou, poměrně rozsáhlou informaci o řešení tohoto problému, včetně velmi podrobného popisu toho, jak je tento problém řešen na jednotlivých resortech.
Pan poslanec Payne ve svém nynějším ústním vyjádření např. žádal, aby byla ustavena jakási celostátní komise, která by se tímto problémem zabývala. Zřejmě v mé písemné odpovědi na jeho interpelaci přehlédl, že se zde mluví o vytvoření národního koordinačního střediska koncem ledna tohoto roku, které má mít tyto úkoly, kde 22. prosince byl zpracován návrh nařízení vlády při přechodu na tento časový úsek, kdy došlo, dodávám, díky bohu, k výměně ředitele Úřadu pro státní informační systém asi před dvěma nebo třemi měsíci, čímž se podle mého názoru výrazně zvýšila kvalita tohoto úřadu.
***