Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, určené pro členy vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády.
22.
Ústní interpelace poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády
Po zahájení osmé schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Miloši Zemanovi či vládě České republiky, a to v čase od 16.00 do 17.00 hodin, posléze ostatním členům vlády České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic.
Prvním přihlášeným v rámci interpelací určených předsedovi vlády je pan poslanec Petr Nečas, kterému nyní uděluji slovo.
Poslanec Petr Nečas: Děkuji. Pane předsedající, pane předsedo vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych položil několik dotazů panu předsedovi vlády, které se týkají činnosti a fungování Národního bezpečnostního úřadu. Zákon 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ukládá předsedovi vlády nést politickou odpovědnost za chod a fungování Národního bezpečnostního úřadu, protože ředitel Národního bezpečnostního úřadu je přímým podřízeným předsedy vlády.
Tento systém nebyl zvolen náhodou. Byl zvolen proto, protože bylo jasné, že ochrana utajovaných skutečností je jednou z klíčových věcí, které souvisejí s naším vstupem do Severoatlantické aliance, takže tedy musí dostat vrcholné politické zaštítění.
Druhým důvodem bylo to, že byla snaha zabránit přetahování jednotlivých resortních ministrů, mimo jiné při rozjezdu systému ochrany utajovaných skutečností i při jeho materiálně technickém zabezpečení. Právě proto byla zvolena hlava vlády, čili předseda vlády, nikoliv jenom resortní ministr.
Skutečnost je nicméně taková, že inspekce, která byla provedena ze strany bezpečnostního úřadu NATO, ukázala celou řadu nedostatků, z nichž některé jsou logické. Jedním z jeho základních nedostatků je skutečnost, že Národní bezpečnostní úřad nemá přidělenu budovu.
Přestože vláda 20. srpna přijala usnesení, ve kterém uložila do 15. září vyřešit dislokaci tohoto úřadu jako úkol pro vedoucího Úřadu vlády, dodnes tento Úřad budovu nemá.
Chtěl bych se zeptat pana předsedy, kdy dostane tuto budovu, proč nebyl splněn tento úkol, jak potrestá svého podřízeného čili vedoucího Úřadu vlády za to, že tento úkol nesplnil. Chtěl bych se pana předsedy vlády zeptat, kdy se začne starat o Národní bezpečnostní úřad, kdy mu přestane přípravy pro tento úřad, který mu přímo podléhá, připravovat pan ministr Bašta. A chtěl bych se ho také zeptat, kolikrát od 1. listopadu jednal, telefonoval či se setkal s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu, který je podle zákona jeho přímým podřízeným.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan předseda vlády, pan Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážená zbývající kolegyně a kolegové, velice děkuji panu poslanci za jeho dotazy. Téměř bych mohl být podezírán, že jsem si je objednal, protože jistě nepředpokládám, že by pan poslanec nebyl o některých skutečnostech informován.
Chtěl bych tedy odpovědět nejdříve na jeho poslední otázku, tzn. na tu, kolikrát jsem od listopadu minulého roku jednal s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu panem Tomášem Kadlecem. Moje odpověď je, že čtyřikrát, a to vždy na Úřadu vlády. Jednali jsme přesně o týchž věcech, o nichž se zmiňuje pan poslanec Nečas, a kromě toho jsem navštívil Národní bezpečnostní úřad i prostory, v nichž se oni nacházejí a které byly poměrně značným nákladem zrekonstruovány do doby nalezení nové budovy.
Pan ředitel Tomáš Kadlec, kterého mimochodem vláda jako podle mého názoru velmi dobrého odborníka nechala, ač to nebyla její povinnost, nejdříve projít zkouškou ohněm právě výborem, který vede pan poslanec Nečas, a teprve na základě, pokud vím, jednomyslného doporučení tohoto výboru jmenovala ředitelem, mě samozřejmě informoval i o závěrech inspekce mise bezpečnostního úřadu NATO.
Myslím si, že by bylo velmi dobré, abychom rovněž konstatovali, že na rozdíl od Polska a Maďarska, když pan Tomáš Kadlec v Bruselu na zasedání bezpečnostního výboru NATO přednášel zprávu o činnosti tohoto úřadu, byla tato jeho zpráva přijata příznivě. Opakuji - na rozdíl od Polska a Maďarska. Važme tedy objektivně přednosti i nedostatky.
A nyní k jádru otázky pana poslance Nečase. My si samozřejmě uvědomujeme, že i když jsme úřadu, který má přibližně stovku zaměstnanců, vytvořili alespoň provizorní, ale nikoliv ubohé podmínky z hlediska jeho dislokace, je naší povinností postarat se o jeho důstojné umístění. Pan poslanec Nečas se však do jisté míry mýlí, když vychází z toho, že by toto nutně muselo být pouze záležitostí Úřadu vlády. Jednali jsme o tomtéž s dalšími ministry, konkrétně s ministrem obrany.
Ministerstvo obrany již před třemi měsíci, a tedy nikoliv až teď, nabídlo Národnímu bezpečnostnímu úřadu naprosto konkrétní budovu, kterou však - a já respektuji toto právo - Národní bezpečnostní úřad odmítl. Podotýkám, že vzhledem ke specifice této instituce - a doufám, že tím neprozradím žádné vojenské nebo jiné bezpečnostní tajemství - tento objekt by neměl být umístěn jako standardní objekt na ulici, neměl by být před ním chodník. A zajisté uznáte, že při respektování takovýchto podmínek se budova shání poněkud obtížněji, než kdyby šlo o objekt standardní.
Přesto mě shodně, jak pan ministr Vetchý, který je ostatně přítomen a může to potvrdit, tak pan ředitel NBÚ Nečas, opravuji, zatím nikoliv Nečas, ale Kadlec, shodně informovali, že jednání o tomto objektu úspěšně probíhá. Možná že pan ministr obrany bude mít ještě čerstvější informaci než já, ale v každém případě by se mělo jednání blížit ke konci, takže otázka získání tohoto objektu již není otázkou měsíců, ale maximálně týdnů.
***