Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Volákovi.
K předloženému návrhu zákona otevírám nyní obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Milada Emmerová, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji.
Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážený pane senátore, vážení kolegové poslanci a poslankyně, dovolte mi, abych se zamyslela nad některými faktory, které se mi vybavily při projednávání navrhované novely na našem výboru.
Pokud se podíváme na vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti v průběhu let 1991 do konce roku 1997, pak lze konstatovat, že nejvyšší počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti byl zaznamenán v roce 1997, a to při postupném nárůstu v předchozích letech. Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti z původních 19,9 dne postupně vzrostla na 26,3 dne v roce 1997. Podobný nárůst vykázalo i průměrné procento pracovní neschopnosti, a to z původních 5,04 % do 6,25 %. Zatímco v roce 1985 byla relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě 67 %, v roce 1997 při průměrné mzdě 10 695 Kč činilo průměrné nemocenské 44 %. Náklady na nemocenské pojištění resp. meziroční index v roce 1997 poprvé poklesl pod 100 % a činil 97 %. Chci jenom upozornit, že tyto údaje byly čerpány z oficiální publikace vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, která vyšla zcela nedávno.
Ve vývoji nemocnosti a s tím spojených výdajů na nemocenské dávky hraje úlohu celá řada faktorů, jež lze posuzovat z několika aspektů, a to nejen medicínských. Transformace naší ekonomiky i našeho zdravotnicko-sociálního systému přinesla několik nových skutečností, které někdy působí synergicky, někdy protichůdně. Rozpoznané pozitivní faktory bychom měli podporovat, zatímco ty ostatní potlačovat, aby se tyto systémy, důležité pro zachování důstojného života jedince a rodiny, přibližovaly k optimu. Přitom by mělo být důsledně sledováno, jak nákladná péče, respektive, jaké léky jsou vynakládány na to které onemocnění a jak je tato terapie efektivní. Měli bychom tedy dbát na provázanost sociální problematiky i z hlediska farmakoekonomiky.
Posudkový lékař by neměl figurovat jako nepřítel nemocného, kterého podezírá ze simulace, ale měl by být vyzbrojen takovými odbornými kvalitami, aby spolu s revizním lékařem byl především kontrolním orgánem jednotlivých ambulantních lékařů. Tím by významnou měrou přispíval nejen k sociální spravedlnosti, ale především také k účelné transformaci našeho zdravotnictví.
Do systému zdravotně-sociální péče v našem státě vstoupila po roce 1990 postupně celá řada do té doby neznámých faktorů, z nichž nejaktuálnější ve vztahu k nemocnosti jsou v současné době dle mého mínění následující:
a) Stoupající nezaměstnanost produkuje strach ze ztráty pracovního místa, a to zvláště v případě častého nebo dlouhodobého stonání. Proto nastupuje samoléčitelství a někdy i disimulace.
b) Skupina obyvatel ztratila motivaci pro pracovní činnost s ohledem na nízký příjem. Řešení spočívá buď v nemocnosti, pokud k ní ošetřující lékař nalezl medicínský důvod, anebo v zapsání na úřadu práce do kategorie nezaměstnaných.
c) Zhoršení hygienických poměrů při zvýšené migraci obyvatel a při povolování živností zejména v oblasti soukromého podnikání v potravinářství, například nárůst výskytu salmonelóz v loňském roce o 800 %, je nesporně objektivním důkazem.
d) Málo kvalifikovaná práce v horším pracovním prostředí představuje vlastně u takovýchto méně kvalifikovaných pracovníků horší výživu a špatné hygienické návyky, což u člověka se sociální maladaptací hraje velice důležitou roli.
e) Rozmáhá se nedoceňování úlohy prevence chorob, placené očkování proti chřipce často vede k tomu, že se mu občané nepodrobí, stejně tak proti žloutence typu B. Dále samozřejmě jde o placení vitamínů, zejména vitamínu C, jehož nedostatek velmi podlamuje imunitu.
f) Je zaznamenán nárůst neuróz i pokles imunity v důsledku sociální frustrace s následným potencováním výskytu různých onemocnění.
g) Dochází k oddalování návštěvy lékaře, čerpání dovolené, hlavně u vyšších příjmových skupin, což představuje nakonec jako důsledek navození rozvoje komplikací a delší a nákladnější stonání.
h) Ve vyšších příjmových skupinách je rovněž jiné pořadí žebříčku hodnot, kdy vlastní stonání, i přes závažnost choroby, není na předním místě.
i) Rozpadem poliklinik se stonání a jeho délka znesnadnilo, a to jak pro nemocného, tak pro ošetřujícího lékaře.
j) Dosud panuje móda - i když naštěstí už ustupuje - přednostního využívání prostředků alternativní medicíny s léčebnými neúspěchy a poté následná návštěva lékaře.
k) Naproti tomu praktičtí lékaři s přechodem na kapitační platbu podvědomě přešli na racionálnější taktiku ambulantní terapie, klesly počty neodůvodněných lékařských výkonů, a tím i možná vynucených pracovních neschopností. Naproti tomu předepisování dražších léků, než je třeba, s málo zdůvodněnou regulací ze strany pojišťoven představuje klíčový problém v řešení diskrepancí mezi příjmy a výdaji na zdravotnictví.
l) V roce 1996 byl zaveden méně racionální a méně spravedlivý systém při stanovování invalidních důchodů, což vede k vynucenému zaměstnávání lidí s výrazně omezeným pracovním potenciálem a s relativně častějším stonáním ve srovnání s ostatními.
m) Objevily se snahy o řešení výrobních problémů v určitém podniku odesíláním pracovníků do pracovní neschopnosti.
Z uvedeného tedy vyplývá celá řada námětů, které je nutno průběžně řešit, aby občan našeho státu měl konečně jistotu, že zabezpečení důstojné existence jeho samotného i celé rodiny je starostí státu. Jedině to může být relativně spravedlivým regulátorem solidárních snah. Adekvátní zabezpečování jedince v jeho nemoci, a to po všech stránkách, docení především ten, kdo něco takového prožil na vlastní kůži. Nikomu z vás to nepřeji, ale žádám vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste přijetí předloženého zákona podpořili svým hlasem a tím dali najevo, jak jsme všichni celou tuto problematiku do hloubky pochopili. Děkuji za pozornost.
(Potlesk poslanců klubu ČSSD a KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Emmerové, slovo má pan poslanec Štrait, připraví se pan poslanec Stanislav Volák.
***