(pokračuje Hojda)
Bohužel ale v tomto návrhu zákona chybí určité stanovení sankcí za porušení nebo nedodržení podmínek v zákoně uvedených. Protože se jedná o zákon velmi potřebný a řeší zejména ochranu zákazníků a přibližuje tuto normu k normám, které jsou běžné v Evropském společenství, doporučuji propustit tuto normu a tento zákon do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Já se opravuji, neboť pan kolega Krása je přihlášen k jinému bodu, a to k bodu následujícímu, bodu č. 13. Uděluji proto slovo panu poslanci Josefu Jalůvkovi a připraví se poslankyně Vlasta Štěpová.
Poslanec Josef Jalůvka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, hesla jako "Nový zákon o cestovním ruchu klienty neochrání" nebo "Jeho zavedení způsobí rapidní snížení počtu cestovních kanceláří" nebo "Zákon potřebujeme, nepotřebujeme předělat" - takovéto a mnoho dalších ohlasů a reakcí a stanovisek vyvolal vládní návrh zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. A to jak na stranách tisku, tak v řadách cestovních kanceláří, pojišťoven, odborné veřejnosti.
Považuji cestovní ruch za perspektivní průmyslové odvětví s obrovskou skrytou dynamikou, a to nejen pro tradiční turistické destinace, ale i pro turistickou destinaci, Českou republiku, unikátní svými přírodními, kulturními a historickými skvosty. Dosud chybí společenská poptávka pro docenění a využití tohoto obrovského potenciálu schopného efektivně a relativně bez velké námahy pomoci při řešení otázek zaměstnanosti, aktivní obchodní bilance a dalších.
Doposud se Česká republika na tomto poli proslavila spíše ostudami, ať už kolem problému taxislužby, dvojích cen či krachujících cestovních kanceláří, které ponechávají své klienty jejich osudu v zahraničí. A právě poslední zmíněný problém je hlavním důvodem pro zpracování projednávané normy, která řeší hlavně zajištění spotřebitele-klienta, který zůstal bez ochrany.
Předložený zákon je poznamenán vývojem uplynulých let, je poznamenán personálními a organizačními přemety na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde se cestovní ruch stal apendixem, dá se tak přirovnat. Po čtyřleté přípravě se objevuje norma, která jednak jako první vlaštovka reaguje na normy Evropského společenství, jejíž implementace je pro nás nutností, a za druhé je poznamenán nedostatky, o kterých už byla řeč ze strany mých předřečníků. Má poněkud zmatenou terminologii, mezery, které umožňují zneužívání zákona. V problematice jištění je třeba vést diskusi, poněvadž jiný názor má státní správa, jiný názor podnikatelská sféra, která požaduje různost forem jištění, méně zatěžující cenu zájezdu a odstraňující nebezpečí monopolního postavení pojišťoven. Mohl bych uvádět další argumenty, ale o většině z nich byla řeč.
Snad za zmínku stojí ještě, že kromě vyřešení ostatních rozporů je dobře se zamyslet také nad tím, že navrhovaná norma vyhovuje více než požadavkům směrnice Evropské unie, má přehnané nároky na administrativu, duplicitní informace, které místo aby zákazníku pomohly, budou znamenat zahlcení papíry, další finanční nároky. Směrnice Evropské unie a některé dikce znamenají nepřípustné omezení smluvní volnosti, a tím deformaci trhu včetně omezení rozmanitosti nabídky, zvlášť cenově zvýhodněných zájezdů, resp. snahu o jejich vyšší naplnění, než směrnice přikazuje.
U předloženého zákona není zřejmý způsob kontroly a způsob vyvozování sankcí za neplnění zákona. Nicméně přijetí podobné normy se jeví jako nutné a přes výhrady je zde naděje, že při propuštění do druhého čtení a prodloužení lhůty projednávání se za přispění odborné veřejnosti poslanců podaří zpracovat takové pozměňovací návrhy, které efektivněji a v kratší době než exekutivní cestou pomohou vyrovnat se s oprávněnými připomínkami a případně vyřešit i některé další palčivé problémy v cestovním ruchu. Mám např. na mysli černé podnikání, např. v průvodcovské službě i dalších.
Doporučuji proto návrh propustit do druhého čtení a prodloužit lhůtu jeho projednávání o 20 dnů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Poslední přihlášenou, a to písemně, do rozpravy, je paní poslankyně Vlasta Štěpová, které uděluji slovo.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně. Abych učinila zadost pravidlům, měla bych sdělit, že jsem se cestovním ruchem kdysi živila, že jsem byla první v řadě lidí odpovědných za vývoj cestovního ruchu v této republice. Nicméně neprovozuji cestovní kancelář, nejsem nikde podílníkem. Snad je vhodné ještě dodat, že cestovním ruchem se dále zabývali kolegové Dlouhý, Dyba, Schneider, Kvapil, Černý a teď pan ministr Císař. Nejméně tři z nich pracovali nejen na zásadách, ale i na paragrafovaném znění návrhu zákona o cestovním ruchu nebo o podmínkách podnikání v cestovním ruchu.
Tento návrh máme konečně na stole. A chce se mi říci klasikem, je to poslední věta filmu, který mám nesmírně ráda, Někdo to rád horké, končí v takové té zvláštní situaci větou "Nikdo není dokonalý.". Málokterý z tisků, které dostáváme na stůl, je dokonalý a myslím, že dokonalý není ani návrh zákona, ve kterém si čteme a který je tady obšírněji či méně obšírně komentován.
Zpráva pana zpravodaje, pana kolegy Langa, byla podle mého názoru vyčerpávající, sdělila všechna pozitiva, všechny klady, všechny důvody, proč propustit návrh zákona do druhého čtení, a zmínila se i o některých záležitostech, se kterými se budeme muset vyrovnat v podobě pozměňovacích návrhů.
Ráda bych snad jen připomněla nebo shrnula to, co už tu komentováno bylo. Je řada důvodů, proč nad návrhem zákona váhat. Zcela chybí oblast incomingu, příjezdového cestovního ruchu, který, pan kolega Lang řekl naprosto zřetelně, představuje obrovský podíl našeho exportu, představuje kolem šesti sedmi procent hrubého domácího produktu. Je takové nepsané pravidlo, že každá nová destinace cestovního ruchu má zhruba sedm let na to, aby buď přesvědčila klienty, že skutečně stojí za to na dané místo jezdit a vracet se, protože teprve vracející se turista tolik potřebné peníze přiveze, nebo aby během sedmi let dala najevo, že nemá smysl sem jezdit, protože se tu krade, loupí de facto i zprostředkovaně.
***