(pokračuje Volák)
Uvědomme si, že již od antiky osobnost člověka vzniká tak, že člověk se realizuje, něčím je, něco znamená, někam to dotáhne, má nějakou aspirační úroveň. Schematizování, že z našich v současné době téměř 400 tis. nezaměstnaných se výrazné většině nechce dělat, je tak hrozné zjednodušení, že mně z toho naskakuje opravdu hroší kůže. Chtěl bych připomenout jednu věc. V červnu loňského roku byla nezaměstnanost 7,5 %, bylo to 280 tis. V prosinci, po půl roce vlády sociální demokracie, byla nezaměstnanost 7,5 % a byla téměř 400 tis. Neříkám, že za to může jenom tato vláda, ale už za to může také tato vláda a dělá velmi málo pro to, aby se tento proces zastavil. Mám veliké obavy z toho, že až se rok s rokem sejde, to znamená na konci tohoto roku, bude nezaměstnanost přes 500 tis., bude přes 10 %. Opakuji ještě jednou. Nezaměstnanost není problémem převážně ekonomickým, i když bohužel nezaměstnaní neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění za ně platí stát a neplatí ani daně, ale je především problémem existenciálním a problémem lidským. Takovýmto způsobem bychom to měli pojímat.
Teď k příslušné novele. Osobně se domnívám, že je to krok správným směrem. Mimochodem nemohu se domnívat nic jiného, protože tuto novelu jsem v podstatě předkládal v Tošovského vládě. Zpřísňuje a zpřesňuje zaměstnávání cizinců, umožňuje rozšířit náš rejstřík boje proti ilegálnímu zaměstnávání cizinců. Zaměstnávání cizinců není problém. Počet zaměstnaných cizinců legálně neustále klesá, v současné době je to okolo 60 tis. Trochu je problém, že bez pracovního povolení zaměstnáváme naše přátele ze Slovenské republiky, kterých je také 65 až 70 tis. Velkým problémem je ilegální zaměstnávání cizinců. Zde tento zákon jenom otevírá dveře k řešení.
Zrovna tak je krokem správným směrem určitá kodifikace rovnosti příležitostí. Nemohu si pomoci, ale ze své praxe vím, že zde diskriminace i podle pohlaví i podle věku je velmi častá.
Protože probíráme zákon o zaměstnanosti, tak bych si dovolil, i když je to nad rámec tohoto projednávání, položit panu ministru Špidlovi tři krátké otázky. První věc. Největší problém, jaký vůbec je ve struktuře nezaměstnaných, je nezaměstnanost absolventů škol. Panu kolegovi z ODS, který přede mnou mluvil, bych chtěl připomenout, že v současné době je nezaměstnanost 70 tis. absolventů škol a já mám husí kůži z toho, že v září říjnu jich bude 130 až 140 tis.
Ptám se ministra práce a sociálních věcí a nepřítomného ministra školství, co chtějí s tímto problémem dělat. Co chtějí dělat s informačním systémem, aby rodiče věděli, než začnou hlásit své děti do škol, kolik jaká škola vyprodukovala nezaměstnaných, aby se mohli alespoň nějakým způsobem orientovat. Chci vědět, co dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství s tím, jak motivovat školy, aby skutečně produkovaly lidi, kteří jsou potřební pro trh práce, to znamená do normativu zapracovat i počet nezaměstnaných, které škola vyprodukuje.
Dále bych se chtěl zeptat ministra práce a sociálních věcí, proč v této tíživé situaci mezi prvním a druhým návrhem rozpočtu Ministerstvo práce a sociálních věcí snížilo prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti o půl miliardy.
Dále bych se chtěl zeptat ministra práce a sociálních věcí, co chce dělat s tím, kde můžeme efektivně bojovat proti nezaměstnanosti, to znamená využívat malé firmy do 26 zaměstnanců. V České republice je v těchto firmách zaměstnáno jen 33 % pracovních sil, v západní Evropě 60 až 70 %. To je prostor, jak alespoň částečně z nezaměstnanosti ven, a ne vyhazovat desítky miliard do velkých podniků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Volákovi. Písemnou přihlášku nemám, ale mám přihlášku z místa a přihlášeným je předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan kolega Škromach. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, původně jsem nechtěl vystupovat. Inspirovalo mě vystoupení kolegy z ODS.
Je pravda, že v řadách poslanců je spousta těch, kteří tento problém vidí skutečně pragmaticky. Tato norma je pragmatická a v mnoha věcech vlastně slučuje naše právo s právem evropským. Je to i o tom, zda chceme skutečně do Evropské unie. Bohužel právě vystoupení kolegy z ODS svědčí o tom, že neví vůbec nic, co se děje a jak skutečný a reálný život v rámci Evropské unie vypadá. Je dost mladý a myslím, že jeho názory odpovídají názorům a rozhledu absolventa VUML o světě, jak vypadá kapitalismus, zaměstnanost, nezaměstnanost. Předpokládám, že při svém věku to nestihl, ale myslím, že názory jsou podobné.
Je tady problém, a myslím si, že je to skutečně strašidlo, které obchází nejen Českou republikou, ale i jinými zeměmi, jako je problém nezaměstnanosti. Ten je potřeba slušně řešit, protože občané tohoto státu řádně platí daně, řádně platí pojištění. Za tyto peníze mají právo na to, aby s nimi bylo slušně zacházeno. Stále se odvolávat na to, že se lidem pracovat nechce a že zneužívají nějaké pojištění, to nelze.
Několikrát jsem opakoval, že průměrná podpora v nezaměstnanosti v České republice je 2 340 korun. Jestliže toto je příjem, který se dá zneužívat a ze kterého se dá slušně žít, pak bych chtěl vidět kohokoliv z nás, jak za tyto peníze uživí rodinu. Samozřejmě vytvářet předpoklad, že to jsou odbory, které vydírají zaměstnavatele a způsobují jejich pád, je v našich podmínkách naprosto nesmyslné. Jestliže vezmeme počet prostávkovaných hodin v Evropské unii nebo u nás za první republiky, zjistíme, že to byly miliony prostávkovaných hodin. Nemyslím si, že české odbory se takovýmto způsobem chovají. Myslím si, že přispěly k tomu, že je tady trochu klid. Otázka je, jestli to bylo dobře, nebo nebylo.
Navíc mě trochu překvapuje, že novela zákona, kterou začal připravovat nyní již emeritní člen ODS bývalý ministr Vodička a samozřejmě v něm pokračoval i bývalý ministr pan kolega Volák, je v mnoha věcech stejná s tím, co nám bylo předloženo v rámci minulého volebního období. Tyto věci mohou některé lidi vzrušovat, pokud se berou ideologicky. Je v tom i obsaženo, že právo na práci nebo na zaměstnání je nepřekonatelným problémem. Vážené kolegyně a kolegové, přečtěte si Listinu základních práv a svobod. Pokud jste byli na Hradě, když se předčítala tato listina, tak určitě některým muselo mrazit v zádech, protože pojmy, které tam jsou, jsou naprosto v rozporu s jejich pohledem na svět, ale je to listina, která je, a jestliže je a máme ji v ústavě, tak ji musíme v našem právu uznávat, ať chceme, nebo nechceme. V případě že ne, tak můžeme směřovat někam jinam.
Myslím, že takový projev, který zazněl ve sněmovně, kdyby zazněl na shromáždění v Chomutově, v Ostravě nebo ve Frýdku před úřadem práce, tak předpokládám, že ti nezaměstnaní, kteří tam přišli zneužívat své sociální dávky, by s panem poslancem velmi rychle vyběhli.
Co se týká otázky levné pracovní síly, která tady byla naznačena, že by měla být nějakou výhodou pro podnikání v České republice, pak samozřejmě asi nejvíce investic šlo do zemí střední Afriky, Jižní Ameriky apod. Myslím si, že to není pravda, a že to vůbec spolu nesouvisí. Nikde ve světě se tato teorie nepotvrdila.
***