(pokračuje Páralová)
Zvýšení částky pojistného o 1,8 % znamená pro firmu zaplatit za rok navíc 147 tisíc korun. Co si může firma za tyto peníze koupit, když je neodvede ve formě daně? Může si zaplatit jednoho zaměstnance s průměrnou hrubou měsíční mzdou 9 100 korun, nebo může zvýšit hrubé mzdy pro všechny zaměstnance o 240 korun za měsíc. Může si koupit pět počítačů, ale také dvě auta na leasing v pořizovací ceně 280 tisíc korun. Či materiál na vytvoření obratu ve výši 700 tisíc korun při materiálové náročnosti výroby 20 %, atd.
To, co jsem zde právě přečetla, jsou opatření, která vedou k ekonomické prosperitě firmy, a to bez přerozdělování, komisí, plánů a složitých rozborů. To jsou prorůstová opatření. Podnikatel totiž nejlépe ví, kam má vložit prostředky, aby firma nejlépe prosperovala.
Podívejme se, co z toho bude mít stát, kolik stát tímto zvýšením daně vydělá. Vyjdeme-li z předpokladu, že novela projde, to znamená, že stát nenechá rozhodnout podnikatele, ale vezme mu částku 147 tisíc korun za rok. Co se stane v době chybějících zdrojů? Podnikatel propustí jednoho zaměstnance, stát získá 147 tisíc korun, ztratí odvody na jednoho pracovníka ve výši 68 tisíc korun ročně a navíc mu zaplatí podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky nebo rekvalifikaci. A to nemluvím o narušení osobnosti, rodinných vztahů apod. Jestliže daně nezvýšíme, dostane stát svých 68 tisíc a navíc tento pracovník vytvoří zisk, který bude dále zdaněn.
Přijmeme-li tento neuvážený vládní návrh, nula od nuly pojde. Zbudou nám dobré úmysly, stohy zdůvodnění, programy na podporu podnikání, programy na podporu zaměstnanosti a prázdná kasa, ze které by se tyto programy měly financovat.
Dámy a pánové, na základě lehkovážného postoje vlády, o kterém svědčí i předložená důvodová zpráva, navrhuji vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., sněmovní tisk 106, v prvním čtení zamítnout. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Slovo uděluji panu poslanci Milanu Zunovi, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Milan Zuna: Pane předsedající, páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, je známo, že k tomuto kroku navrhovatel přistupuje z důvodu nedostatku finančních prostředků na důchody. Předložený návrh je však velmi krátkodobým, nesystémovým řešením tíživé situace v oblasti sociálního zabezpečení. Zvýšení sazeb, jak je navrhováno, se podle mého názoru nutně projeví v tom, že zaměstnavatelé budou muset hledat cesty k úsporám, a to především v oblasti mzdových nákladů. Právě tato oblast je pro zaměstnavatele v současné době velmi ožehavým problémem, o čemž svědčí současný stav kolektivního vyjednávání.
Dosažení takové úrovně mezd, jakou v mnoha případech požadují odbory, a nově navrhované zvýšení pojistného na sociální zabezpečení logicky povede k tomu, že zaměstnavatelé budou muset snižovat stavy pracovníků. Zvýšení nezaměstnanosti tak povede k dalšímu nárůstu výdajů na státní politiku zaměstnanosti a opět se nutně projeví v dalším požadavku vlády na zvyšování pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na příkladu, který zde demonstrovala moje předřečnice a kolegyně, to je naprosto zřetelné.
Podle mého názoru je současná výše odváděného pojistného dostatečná. Je třeba, aby se stát uměl postarat o výběr nedoplatků na pojistném i na daních. Další cestou je podle mého názoru placení pojistného za některé skupiny osob státem. Například za studenty od 15 let, vojáky včetně civilní služby apod., jak je tomu u zdravotního pojištění. Tento princip je běžný v zemích vyspělé Evropy. Pokud by stát za tyto osoby pojistné odváděl, tento problém by podle mého názoru vůbec nevznikl.
Velmi negativní dopad by mělo přijetí tohoto zákona na osoby samostatně výdělečně činné. Navrhované zvýšení by se projevilo zvláště u osob s nejnižšími příjmy velmi drasticky, což by vedlo v mnoha případech k ukončování jejich činnosti a opět by mělo negativní dopad na trh práce a sociální oblast.
Některé osoby na trhu práce patrně nenajdou své uplatnění, a to se projeví v nárůstu čerpání prostředků pasivní politiky zaměstnanosti.
Z výše uvedených důvodů zásadně nesouhlasím s předloženým návrhem zákona. Jsem toho názoru, že je třeba především řešit komplexní systém sociálního zabezpečení. Proto navrhuji, aby se Poslanecká sněmovna usnesla, že předložený návrh zákona zamítá. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Kalouskovi, připraví se poslanec Stanislav Volák.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, skoro se stydím opakovat onu elementární pravdu, že zvýšení mzdových nákladů povede k tlaku na ztrátu pracovních míst, ale pan místopředseda vlády tento argument označil na lacinou demagogii. To je opravdu pozoruhodné popření elementárních ekonomických mechanismů. Není to demagogie, je to pravda a funguje to tak. Příčinná souvislost mezi daňovým zatížením a nezaměstnaností ve Španělsku s naší situací není žádná. To nemůže být argument.
Před dvěma měsíci tato sněmovna vládě zamítla návrh na zvýšení důchodového pojištění. Vláda zde dostala jasnou informaci o tom, že o pohybu výše důchodového pojištění je možné diskutovat pouze v rámci věcné diskuse o budoucím modelu penzijního pojištění, chcete-li - o penzijní reformě. Souhlasím s argumentem, že efekty této penzijní reformy se samozřejmě projeví až po delším čase. Současně ale nesouhlasím s tím, abychom připustili zvýšení zátěže poplatníka do systému, o němž nevíme, jak bude efektivní a zda bude veřejně akceptovatelný. Jinými slovy - bez většinové, výrazně většinové dohody o budoucím modelu penzijní reformy nemůžeme uvažovat o tom, že bychom připustili zvýšení zátěže sociálního pojištění.
Předpokládal jsem, že vláda tuto informaci slyšela a že se bude snažit iniciovat diskusi o budoucím modelu penzijního pojištění. Zaznamenal jsem pouze, že po dvou měsících stejný návrh, který byl z těchto důvodů odmítnut, předkládá opět. Pokud neudělala nic jiného, ztratila dva měsíce času. Je mi to líto, protože času máme možná v tomto případě ještě méně než peněz. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, dříve než dám slovo panu poslanci Volákovi, pro vaši informaci bych chtěl sdělit, že hodlám při projednávání tohoto bodu postupovat následovně, tj. nechat proběhnout obecnou rozpravu, pak ji uzavřít a vyhlásit polední přestávku. Jako úvodní bod odpoledního jednání bych nechal vystoupit zástupce navrhovatele a zpravodaje se závěrečným slovem a poté nechat hlasovat.
Uděluji nyní slovo poslanci Stanislavu Volákovi. Prosím, aby se připravil pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, pokud jsme včera debatovali o nezaměstnanosti, předtím jsme debatovali o nemocenském pojištění, myslím, že dnes je debata ještě podstatně a podstatně závažnější. Nemohu přijmout argumenty, které zde padly od pana místopředsedy vlády a pana ministra práce a sociálních věcí o tom, že sociální pojištění, jehož částí je pojištění důchodové, je v hluboké krizi.
***