(Schůze zahájena ve 14.01 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu pořadu naší schůze.
Před polední přestávkou byla ukončena obecná rozprava. Poprosím v tuto chvíli pana ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu a pana zpravodaje pro prvé čtení poslance Josefa Janečka, aby zaujali místo u stolku zpravodajů. V následujících okamžicích je oba požádám, aby přednesli závěrečné slovo. Ale ještě předtím bych chtěla vyzvat všechny poslankyně a poslance, aby se dostavili do jednacího sálu a usedli na svá místa, protože bych ráda oběma příštím vystupujícím zajistila důstojnou atmosféru v Poslanecké sněmovně.
Současně bych ráda upozornila všechny poslankyně a poslance, že bezprostředně po závěrečných slovech předkladatele a zpravodaje budeme hlasovat o návrzích příslušným hlasováním po uzavření rozpravy k prvému čtení.
Prosím v tuto chvíli všechny o ztišení atmosféry v jednacím sálu. (Zvoní.) Ještě jednou vás všechny vyzývám ke klidu.
Udílím slovo ministru práce a sociálních věcí panu Vladimíru Špidlovi k jeho závěrečnému slovu.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém závěrečném slově se nebudu zabývat veškerými detaily rozpravy, protože si myslím, že to ani není nutné a že by to závěrečné slovo příliš zatěžovalo. Přesto se ale nejpodstatnějších názorů dotknu.
První velmi významný názor byl zformulován v představě, že sociální transfery jsou sociální daní. To samozřejmě není pravda, protože v důchodovém pojištění je zachován princip, byť zkreslený, pojistné ekvivalence. Je to pouze transfer, tyto prostředky nejsou svou podstatou určeny k nějakému volnému použití.
Další názor, který má význam, abychom se jím zabývali, je názor, který přednesl pan poslanec Kalousek, který řekl, že zanedbáváme debatu o důchodové reformě. Myslím si, že to není pravda, o důchodové reformě se množí rozsáhlé články, probíhá celá řada reakcí, celá řada seminářů. Mimochodem, lze pozorovat u řady aktérů určitý posun. Mohl bych např. konstatovat, že Ondřej Schneider z Patria Finance, který je velmi často uváděn jako nezávislý odborník, konstatoval, že zvýšení pojistného na částku 28,4 % je nezbytné, a ve svých modelech, které nejsou sociálně demokratické, už s nimi počítá.
Ale chtěl bych se zmínit o jiné věci. 23. 9. 1998 jsem rozeslal dopisy všem předsedům politických stran se žádostí, aby poskytli základní materiály pro vstup do debaty o důchodové reformě. Musím s lítostí prohlásit, že předsedové politických stran nereagovali, s výjimkou KSČM a s výjimkou Demokratické unie. Čili vážný a přímý pokus o nastartování určitého institucionalizovaného dialogu začal, ale nesetkal se s nějakým výrazným ohlasem.
Pan poslanec Janeček navrhuje vytvoření vládního výboru a navrhuje současně vytvoření parlamentního podvýboru. Je to myšlenka, která mi není cizí, a mohu prohlásit, že jsem zadal mezinárodnímu oddělení, aby zpracovalo, jakým způsobem institucionálně byla zabezpečena debata např. o rakouské důchodové reformě, ale i jiných projektech podobného významu. Čili je to věc, o které samozřejmě budeme jednat, a je to spíš otázka nikoli rozhodnutí v zásadě, ale rozhodnutí o technice, protože to bude vyžadovat velmi složité a řekl bych pečlivé politické i organizační zvládnutí.
Pan poslanec Stanislav Volák hovořil o rozhazovačnosti ve prospěch nezaměstnaných. Myslím si, uvědomíme-li si, že nejčastěji vyplácená dávka je 2 700 Kč, že to je jistě nadsazené a nemá smysl se tím dále podrobněji zabývat.
Pan poslanec Štrait po mně žádal, abych mu sdělil, jak to vypadá s částkami a s výběrem pojistného. Myslím si, že to je obecně zajímavá informace . Proto mi dovolte, abych ocitoval čísla od r. 1993.
V absolutních číslech nedoplatky za jednotlivé roky činí:
1993 - 3 mld. 145 mil. Kč
1994 - 3 mld. 904 mil. Kč
1995 - 6 mld. 713 mil. Kč
1996 - 8 mld. 223 mil Kč
1997 - 10 mld. 579 mil Kč
1998 - cca 7,5 mld - je to pouze přibližný odhad, protože závěrka, kterou mám k dispozici je k 30. 11.
Chtěl bych ještě uvést, že po celé toto období je výběr ve vztahu k předpisu 98 %.
Myslím, že jsem se tímto dotkl těch nejdůležitějších úvah, které byly v debatě vzneseny, kromě názoru paní poslankyně Páralové, která provedla výpočet důsledků zvýšení pojistného na střední firmu. Takovýto výpočet je samozřejmě možný, je možné doložit zase jiné výpočty jiných firem, ale přesto musím konstatovat, že onen základní makroúdaj, že mzdové náklady představují přibližně 10 % celkových nákladů firem a jsou v České republice neobvykle mimořádně nízké, je pravdivý.
A nyní se vrátím k tomu nejzákladnějšímu. Důchodová reforma ve své podstatě pozvolna, ale přesto začíná. Důkazem je mimo jiné novela zákona o důchodových fondech, která poměrně výrazně mění charakter dosavadních fondů a daleko více je přibližuje fondům penzijním. To je první krok.
Paradoxně dalším krokem důchodové reformy je právě zvýšení pojistného, protože problém zajistit důchodové nároky je problém, kterému nebudeme nikdo schopen uniknout a dříve či později bude nutné pojistné zvýšit. Neexistuje technika, neexistuje postoj a způsob, který by umožnil se vyhnout tomu, že náklady na důchodové pojištění budou postupně růst.
Je ještě jedna důležitá otázka, a to je otázka celkových sociálních transferů. Souhlasím s tím, že pojistné ve svých celoročních příjmech a výdajích vykazuje přebytek. Sociální transfery, do kterých musíme zařadit sociální podporu, tj. především pomoc rodinám s dětmi a sociální pomoc, jsou ovšem o 30 mld. Kč vyšší, takže celý tento systém sociálních transferů je v přibližně dvacetimiliardovém deficitu.
***