(pokračuje Buzková)
Myslím, že všichni poslanci mají možnost své záležitosti projednat v kuloáru. Pan ministr Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Zdůraznil jsem, že pravomoci orgánů Státní báňské správy jsou v tomto směru nedostatečné. Proto se navrhuje zvýšit horní hranice pokut ukládaných těmito orgány právnickým a fyzickým osobám. Tím se reaguje na současnou vyšší smrtelnou úrazovost a počet provozních nehod, resp. havárií zejména v hlubinných dolech.
Návrh změny zákona je především preventivním opatřením ke snížení úrazovosti a nehodovosti, při dobývání nerostů, pracích prováděných hornickým způsobem, ukládání kapalin, plynů a odpadů do podzemních prostor apod. Pro ilustraci uvádím, že při báňském podnikání a používání výbušnin došlo v období od roku 1993 do roku 1997 k 81 smrtelným úrazům a 316 těžkým úrazům. Za poslední dva roky se pak stalo 7 závažných důlních havárií. Od roku 1993 do roku 1997 však oproti těmto hrozivým číslům bylo uloženo ve správním řízení pouze 7 milionů 400 tisíc korun pokut a v blokových pokutách zhruba 800 tisíc korun.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám propustit návrh novely zákona, který má čistě pragmatický text, zákona ČNR č. 61/1998 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru Grégrovi, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rudolf Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dostal jsem ke zpravodajování předložený vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ČNR o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Ve své podstatě, pokud se do něj podíváte, se jedná o novelu vlastně jediného § čl. 1, kdy se upravuje výše postihu za případné porušení této normy. Při přidělení jsme předběžně a informativně pouze projednali tuto novelu v podvýboru pro práci se surovinami a odpady a ve své podstatě jsme neměli k navržené novele žádné připomínky. Já se připojuji k tomu, aby tato novela byla propuštěna do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Rudolfu Tomíčkovi a v této chvíli otevírám obecnou rozpravu do které je písemně přihlášen pan poslanec Jaroslav Gongol, kterému udílím slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, vláda předkládá této sněmovně velmi stručnou novelu zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Soudě podle data, to je 23. 12. 1998, kdy byl tento zákon předložen, lze vyvodit závěr, že jde o reakci vlády a státní báňské správy na 3 smrtelné úrazy, které se staly při plánovaném nehavarijním zásahu dne 29. 11. 1998 na dole Československá armáda v Karviné. V minulých dnech komise státní báňské správy a báňských odborníků zveřejnila své závěry, podle kterých v převážné míře šlo o porušení bezpečnostních předpisů samotnými postiženými, kteří byli vysoce kvalifikovanými pracovníky a zkušenými záchranáři. Zdá se, že postižení v pracovní horlivosti podcenili nebezpečí vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která se pohybovala v rozmezí okolo 94 až 96 %.
Jistě, a myslím, že jsme všichni toho názoru, že parlament má zájem na zvýšení bezpečnosti práce při hornické činnosti, která je vysoce riziková, a jednou z cest je i zvýšení sankcí za porušení zásad bezpečné práce. Mezi ně v té preventivní práci tyto pokuty jistě patří. Musím však říci, že se nedomnívám, že to jsou opatření jediná a vždy účinná.
Jistě je možno diskutovat i o tom, zda navýšení sankcí desetinásobně je zdůvodněné a objektivní, ale o tom budeme mít možnost diskutovat v dalším projednávání ve druhém čtení. Stejně tak bude možno diskutovat o ustanovení o změně pravomoci pro výběr těchto pokut. Zejména pak o obsahu důvodové zprávy, kde se předpokládá nárůst počtu zaměstnanců státní správy o 10 zaměstnanců, ale to je spíše starostí především vlády, a nikoli parlamentu.
Lze diskutovat jistě i o tom, zda současně platný zákon, který umožňuje pokutu organizaci maximálně 100 000 korun, je tou jedinou příčinou nízkého počtu peněžních sankcí, jak je uvedeno v důvodové zprávě za rok 1997. Podle ní bylo uděleno organizacím v roce 1997 80 pokut, tedy o průměrné výši 25 000 korun, takže lze říci, že ani dnes stanovená výše pokut nebyla plně využívána.
***