(pokračuje Jalůvka)
Proto bych velmi stručně nastínil několik myšlenek v tomto směru, ale úvodem bych chtěl vyjádřit podivení nad tím, že tisk, který je nám předkládán na této schůzi k projednání, je v přímém rozporu s jiným dokumentem, který budeme pravděpodobně ještě na této schůzi schvalovat, a je to Charta místní samosprávy. Myslím, že by bylo vhodné koordinovat tyto činnosti a přihlížet k závazkům, které hodláme přijmout nebo které už jsme přijali ve vztahu k okolním zemím a k zahraničí.
Pokud zde byla vznesena otázka na řešení dané situace, podle mého názoru by vhodným řešením soustavy živnostenských úřadů bylo pověření obecních živnostenských úřadů vyřizováním agendy živnostenského podnikání v celém rozsahu, tedy včetně živností řemeslných, vázaných, koncesovaných. Okresní úřady a po zřízení případných vyšších úřadů později tyto by se staly orgánem odvolacím a byly by pověřeny vedením živnostenského rejstříku. Tím by byla zjednodušena a zefektivněna i soustava živnostenských úřadů, neboť podnikatelé by komunikovali pouze s obecními živnostenskými úřady, na okresní, popřípadě na vyšší by se obraceli jen se žádostí o výpis ze živnostenského rejstříku. Je to obdoba obchodních rejstříků vedených v sídle krajských obchodních soudů.
Dále bych rád uvedl, že obecní živnostenské úřady poskytují poradenské služby všem podnikatelům, to znamená i těm, kteří jsou držiteli průkazu "živnostenské oprávnění" i pro živnosti řemeslné, vázané, koncesní, popřípadě hodlají podnikat v oblasti upravené zvláštním zákonem. Např. informaci o podkladech pro ohlášení živnosti, žádost o koncesi pro živnosti řemeslné, vázané, koncesní, tedy vyřizované dosud na okresních živnostenských úřadech, poskytne podnikateli samozřejmě i obecní živnostenský úřad. Tedy potřebuje-li kterýkoliv podnikatel pouze informaci, popřípadě konzultovat nějaký problém, nemusí vždy navštívit okresní živnostenský úřad ani v současné době.
Pracovníci obecních živnostenských úřadů mohou vycházet ze znalosti místních poměrů, např. zřizování a rušení provozoven, ve větších městech i z počítačového přístupu do evidence obyvatel. Tím se přispívá k zajištění aktuálních dat v živnostenském rejstříku.
Neplnění oznamovací povinnosti ze strany podnikatelů a neaktuálnost dat v živnostenském rejstříku je v současné době velmi palčivým problémem.
S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že vypovídací schopnost živnostenského rejstříku se podle novely sníží. Nemalou výhodou je také informovanost pracovníků živnostenských úřadů o záměrech obecního nebo městského úřadu. Mohou tedy podnikatelům poskytovat informace o investičních záměrech obce, o pomoci obce začínajícím podnikatelům apod.
Argumentů je mnoho, ale poněvadž všechny ostatní už padly, dovolte mi už jen stručný závěr. Konstatuji, že navrhovaná novela předbíhá připravovanou reformu veřejné správy, navrhované řešení vytváří horší podmínky pro občany, podnikatele, vyčíslení úspory nákladů v důvodové zprávě není zcela přesné. Dovolím si říci, že je zkreslující, poněvadž by mělo vyznít opačně, obecní živnostenské úřady jsou schopny převzít a zpracovávat agendu reglementovaných živností v plném rozsahu. Výkon státní správy na pověřených obecních úřadech přináší lepší, komplexnější a dostupnější tok informací pro občana. Navržený krok je krokem k centralizaci, popírající princip subsidiarity.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Jalůvkovi. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Nehlásí. Rozpravu uzavírám. Táži se, jestli navrhovatel a zpravodaj chtějí využít práva závěrečného slova. Navrhovatel ano. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout své role. Hovořit bude ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Po takovéto diskusi je obtížné něco velkého říci. Vítám některé opodstatněné věcné argumenty, ale samozřejmě kouzlo diskuse spočívá pro mne v tom, že někteří členové některých stran argumentují proti dikci zákona, ačkoliv v minulé vládě tyto směry a tyto záměry vehementně podporovali. Příslušní diskutující asi vědí, o které strany se jedná.
Svým způsobem i tato novela zákona a legislativní plán současné vlády navazovaly na legislativní iniciativy minulé vlády, kde samozřejmě tato novela v této dikci byla i připravována.
Trochu humorně působí samozřejmě i to, když se na adresu předkladatele hovoří o tom, že v materiálech, které poslanci dostali, není strana 8, protože já ve svých podkladech stranu 8 mám, takže kritika by asi měla padnout jinam.
Pokud se týká otázky centralizace, decentralizace apod. a toho, že vlastně zřízením VÚSC zůstane naprosto nedotčena dvoustupňová soustava živnostenských úřadů, jak je uvažována a jak je správná, myslím, že tady bylo velmi málo hovořeno např. o tom, že živnostenské oprávnění se vydává pro celé území republiky na jednotlivých obcích a že možnosti úniku z tohoto zákona, zejména třeba v oblasti taxislužby apod., jsou právě při tomto systému naprosto jasné a zřejmé. To by ale byla diskuse na hodiny.
Byl bych rád, kdybychom se - až se znovu bude projednávat tento zákon - nad těmito problémy sešli, hovořili o nich a zvážili, co je pro a co je proti a nevedli diskusi pouze jednosměrně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru průmyslu a obchodu Grégrovi. Dále se táži, zda závěrečného slova chce využít zpravodaj. Není tomu tak, takže pouze prosím o rekapitulaci návrhů.
Poslanec Jaroslav Plachý: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v rozpravě zaznělo 8 návrhů na zamítnutí, dva návrhy na vrácení zákona navrhovateli k dopracování a jeden návrh na odročení do doby stanovení koncepce reformy veřejné správy. Podle § 72 odst. 1 jednacího řádu by měl být jako první hlasován návrh na odročení do doby stanovení koncepce reformy veřejné správy, pak bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí a nakonec o návrhu na vrácení zákona navrhovateli k dopracování.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, pane zpravodaji. Já s vaším výkladem souhlasím. Všechny jsem vás v tuto chvíli odhlásil a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování pořadové číslo 52, ve kterém rozhodneme o návrhu na odročení, tak jak byla podmínka stanovena. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh nebyl přijat, když se pro vyslovilo 83, proti 73 poslanců a poslankyň.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 53, které jsem zahájil. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat, když se pro vyslovilo 87, proti 61 poslankyň a poslanců.
***