(pokračuje Gross)
Kolegyně a kolegové, tím pro tuto chvíli opouštíme projednávání zákonů v prvém čtení. Nicméně nyní vidím procedurální poznámku pana poslance Ekrta. Prosím.
Poslanec Milan Ekert: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, chtěl bych pro upřesnění, protože se tu objevily pozvánky pro skupiny přátel na polední přestávku, upozornit na to, tyto skupiny se neprodleně sejdou po 14.00 hodině po ukončení schůze. Bylo by možná praktické, aby se sešlo všech 6 skupin, které jsou tam uvedeny, v místnosti "státních aktů". Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: K tomu samozřejmě rozpravu nepovedeme. Proto jsem formuloval svůj návrh tak, že po 14. hodině bude polední přestávka, aby to bylo zcela zřejmé.
Nyní kolegyně Dundáčková zřejmě také s procedurální záležitostí. Prosím, můžete hovořit.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, pane předsedající. Před chvílí jste řekl, že opouštíme prvé čtení, ale podle mne ještě do prvého čtení dnes měl patřit sněmovní tisk č. 84, "Návrh poslance Jiřího Payna na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 81/1996, o periodickém tisku, ve znění změn a doplňků". Vzhledem k tomu, že panu poslanci Paynovi se zatím nepodařilo vrátit ze zahraniční pracovní cesty, moc prosím všechny kolegy o pochopení a navrhuji přeřazení sněmovního tisku č. 84 prvé čtení na středu příští týden jako první bod jednání.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, paní kolegyně. Mám v poznámkách, že pan kolega Payne je do 5. února omluven. Já jsem z toho vyvozoval, že jsme o tomto návrhu již hlasovali. Nebylo-li tomu tak, aby nebyly jakékoliv pochybnosti, nechám o tomto návrhu hlasovat.
Kolegyně a kolegové, všichni doufám víme, o jakém návrhu v tuto chvíli budeme hlasovat. Zrekapituluji to. Jedná se o přeřazení projednávání sněmovního tisku 84 na první bod středečního jednání příští týden.
Zahajuji hlasování číslo 57, ve kterém rozhodneme o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh byl přijat, když se pro vyslovilo 129 poslankyň a poslanců, proti byli 2.
Kolegyně a kolegové, tímto můžeme přistoupit k projednávání bloku mezinárodních smluv a přicházíme k bodu č. 24, kterým je
24.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu,
podepsaná dne 17. července 1998 v Sofii
/sněmovní tisk 71/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 71. Z pověření vlády předložený vládní návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, kterého žádám, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosila bych o ztišení atmosféry v jednacím sále. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu Dohody o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, která byla podepsána dne 17. července 1998 v Sofii představiteli stran dohody CEFTA ve společném výboru a ministrem obchodu a cestovního ruchu Bulharské republiky.
Obchodněpolitický režim mezi Českou republikou a Bulharskou republikou je upraven dohodou o volném obchodu z 15. prosince 1995, která byla předběžně prováděna od 1. ledna 1996. Provádění této dohody a její vliv na rozvoj vzájemného obchodu je možno hodnotit pozitivně. Po splnění veškerých předpokladů požádala Bulharská republika v roce 1996 o zahájení jednání o svém přístupu k Středoevropské dohodě o volném obchodu. Tato jednání, která byla zahájena v roce 1997, vedla k podpisu Dohody o přístupu Bulharské republiky k dohodě CEFTA.
Na základě předkládané dohody přistoupí Bulharská republika k dohodě CEFTA a převezme smluvní rámec dohody CEFTA včetně jejich doplňků a změn. Česká strana prosadila ve formě výjimek, aby přístupem Bulharské republiky k dohodě CEFTA nedošlo ke zhoršení stávajícího obchodněpolitického režimu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou. Jedná se zejména o problematiku veřejných zakázek a převzetí protokolu o vzájemné pomoci v celních otázkách.
Návrhem dohody byla mezi Českou republikou a Bulharskou republikou sjednána úplná liberalizace vzájemného obchodu s průmyslovými výrobky. Bulharská republika dále odstraní dosud užívané exportní dávky i veškerá množstevní omezení bulharského vývozu průmyslových výrobků. Při sjednávání dohody bylo dosaženo výrazného prohloubení a rozšíření liberalizace vzájemného obchodu se zemědělskými výrobky. Vzhledem k tomu, že Bulharská republika ve vztahu k České republice převzala bez výjimek stávající režim dohody CEFTA včetně položek, kde je uplatňováno společné nulové clo, a u položek, v nichž je uplatňováno společné snížené dovozní clo. Dvoustranně byly v agrárním obchodu sjednány další koncese spočívající ve zvýšení objemu preferenčních kvót u položek, jejichž obchod byl již dříve liberalizován, a poskytnutí koncese u položek nových.
Dosažená liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky tak umožní podstatné zlepšení přístupu zboží na partnerské trhy. České straně tím bude navíc ve srovnání se systémem používaným mezi stranami dohody CEFTA umožněn vývoz za preferenčních podmínek u drůbežího masa, mlékárenských výrobků, škrobu, masných výrobků a konzerv, sladidel a těstovin, marmelád, připravených omáček, piva a dalších výrobků. Na druhé straně Česká republika poskytne bulharské straně preferenční přístup na svůj trh pro zakysané mléčné výrobky, řezané květiny, masné výrobky, marmelády, víno, tabák a různé druhy ovoce a zeleniny. Závazky České republiky vyplývající z Dohody o přístupu Bulharské republiky k dohodě CEFTA respektují dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a zohledňují potřeby české ekonomiky. Liberalizací obchodu v rámci této dohody se vytvářejí předpoklady k dalšímu růstu vzájemné obchodní výměny, která zatím neodráží reálné možnosti obou států.
Dohoda o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu je od 1. ledna 1999 předběžně prováděna. Od stejného data není prováděna dvoustranná dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou Dohodou o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grégrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaromír Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, Dohoda o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu CEFTA je jednou z dohod, která spojuje Českou republiku s naším tradičním teritoriem vývozním, s kterým máme jako jedním z mála teritorií tohoto světa vždy aktivní bilanci. Již ve středověku český stát tímto směrem vyvážel své výrobky, vždycky to byla zájmová oblast České republiky a já se domnívám, že je dobře, že tato dohoda byla podepsána. Pokud se splní předpoklady, o kterých jsme zde mnohokrát slyšeli, a Česká republika se stane součástí Evropského společenství, potom 70 % současného zahraničního obchodu, který máme se stávajícími státy Evropského společenství a s našimi sousedy, kteří se snaží vstoupit zároveň s námi, bude bráno jako vnitřní obchod Evropského společenství a právě Středoevropská dohoda o volném obchodu v té části, kde se vztahuje na státy, které nebudou členy Evropské unie, tak právě ta bude brána jako export, tedy náš přínos Evropskému společenství. Proto je tato dohoda velmi důležitá a domnívám se, že si zaslouží naši zvýšenou pozornost.
***