(pokračuje Ivo Svoboda)
Tyto úpravy nenarušují ovšem základní principy zakotvené v dohodách tohoto typu, zejména závazek připustit zahraniční investice v souladu s domácím právním řádem, princip národního zacházení a doložky nejvyšších výhod, záruku proti vyvlastnění majetku s výjimkou vyvlastnění na základě zákona ve veřejném zájmu a proti náhradě, záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí, způsob řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami.
Vzhledem ke skutečnosti, že text dohody se v uvedených ustanoveních liší od vzorové dohody, byla dohoda ještě před svým podpisem předložena vládě České republiky ke schválení. Vláda s dohodou vyslovila souhlas usnesením č. 752 ze dne 26. listopadu 1997. Platnost dohody je deset let s tím, že zůstane nadále v platnosti s možností dohodu kdykoliv vypovědět s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou. V případě ukončení platnosti dohody zůstanou její ustanovení účinná po další období deseti let.
Ustanovení dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující na území smluvní strany v souladu s jejím právním řádem ke dni vstupu této dohody v platnost. Dohoda nemá zpětnou účinnost, což je zdůrazněno, pokud jde o spory nebo nároky, které vznikly nebo byly řešeny před vstupem této dohody v platnost.
Dohoda byla sjednána v jazyce českém, španělském a anglickém. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující text anglický.
Kostarická republika patří mezi největší obchodní partnery České republiky v Latinské Americe, např. i před Argentinu a Mexiko, přestože jde o jednu z nejmenších zemí v této oblasti. Kostarika má zájem o dodávku výrobků ze železa a oceli, stroje a přepravní zařízení, nástroje, přístroje, nářadí, papír a jiné. Své zájmy v Kostarice aktivně zastupuje Škodaexport, který dodává malé vodní elektrárny, rozpracoval projekt výstavby elektrárny Angostura a rekonstrukci a novelizaci cementárny CEMPASA, a co do finančního objemu největší projekt systému hromadné dopravy v San José. Podle ekonomických charakteristik je zřejmé, že by naši investoři mohli mít zájem o hospodářské aktivity v této zemi.
Předkládaná dohoda vytvoří právní rámec pro tuto činnost a omezí riziko ztráty na minimum. Proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna propustila Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic s Kostarickou republikou do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí Ivo Svobodovi.
Nyní prosím zpravodaje pro první čtení pana poslance Václava Nájemníka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Nájemník: Myslím si, že technicky už je zbytečné cokoliv podotýkat k této smlouvě a vůbec ke smlouvám o Jižní Americe, ale obecně jedna poznámka stojí za to.
Latinská Amerika poskytuje obrovské možnosti do budoucna, které jsou velmi nevyužity. Chtěl bych v tomto případě zvednout varovně prst ke skupině pro spolupráci s Latinskou Amerikou a hlavně k jejímu vedoucímu panu Pavlu Peškovi, který opravdu zatím neodvedl velkou práci. A teď zcela vážně.
Vážení přítomní, schvalování mezinárodních smluv jsou rutinní záležitostí, naprosto nekonfliktní. Na debatách na zahraničním výboru s našimi velvyslanci v exotických zemích se ukazuje, že pro úspěch našich podnikatelů dobré legislativní prostředí nestačí. Naši velvyslanci v několika případech upozornili na to, že někteří naši významní podnikatelé nebyli připraveni na různé kulturní neobvyklosti v cizích zemích a jejich jednání byla vnímána jako arogantní a byla naprosto kontraproduktivní. Upozorňuji na to zatím neadresně, je to malé pole působnosti pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chci na to upozornit dost důtklivě a zatím skutečně anonymně.
Jinak jako zpravodaj bych si dovolil vyzvat sněmovnu, aby povolila propuštění této smlouvy do dalšího čtení a aby byla přikázána zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Nájemníkovi.
Kolegyně a kolegové, otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, kterou hned uzavírám, poněvadž se do ní nikdo nehlásí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání k projednání této smlouvy. Padl zatím návrh na přikázání zahraničnímu výboru. Táži se, jestli někdo navrhuje jiný výbor. Není tomu tak.
Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 70 o návrhu na přikázání sněmovního tisku číslo 109 výboru zahraničnímu.
Kdo je pro, stiskněte prosím ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh byl přijat, když se pro vyslovilo 92 poslankyň a poslanců, proti byl jeden.
Kolegyně a kolegové, tímto jsme se vypořádali s bodem číslo 31 a konstatuji, že sněmovní tisk 109 byl přikázán výboru zahraničnímu.
Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli jsme vyčerpali smlouvy v prvém čtení. Dovolte, abych vám předložil tento návrh, který by se týkal projednávání smluv ve druhém čtení. Myslím si, že bychom mohli ještě využít nějaký čas, abychom odvedli kus práce, ale navrhoval bych v této souvislosti, abychom v tuto chvíli rozhodli hlasováním o přeřazení bodu číslo 32, kterým je "Evropská charta místní samosprávy" až za bod 37, protože je omluven z dnešního jednání ministr vnitra Václav Grulich a bez něho projednávat tuto smlouvu by bylo velice obtížné. Je zde ještě několik smluv ve druhém čtení, které bychom mohli projednat.
Nevidím-li námitek, nechám o tomto návrhu na přeřazení bodu 32 za bod 37 hlasovat v hlasování pořadové číslo 71, které jsem zahájil.
Ptám se, kdo je pro tento návrh, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh byl přijat, když se pro vyslovilo 89 poslankyň a poslanců, proti byli čtyři.
Tímto se dostáváme k bodu číslo 33, kterým je
33.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska
o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 13. února 1998 v Ulánbátaru
/sněmovní tisk 23/ - druhé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr financí Ivo Svoboda. Prosím.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Přecházíme k druhému dnešnímu bloku, který se od prvého liší zejména tím, že se jedná o dohody, které budu navrhovat, aby byly propuštěny do druhého čtení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, aby byly schváleny.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Schváleny - omlouvám se - do druhého čtení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Aby byly schváleny, protože budeme hlasovat o definitivním schválení těchto smluv zde v Poslanecké sněmovně již ve druhém čtení.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Tím lépe. Omlouvám se za nepřesnost.
Předkládám vám k vyslovení souhlasu dohodu o ochraně investic s Mongolskem, které je naším tradičním obchodně ekonomickým partnerem. Jde o zemi téměř dvacetkrát větší než Česká republika, s velkými přírodními zdroji nerostů, kovových rud, neželezných kovů a dalších surovin, jako jsou fluorid, kožešiny, kůže, srst, velbloudí vlna, kašmír, maso a další. Rozsáhlé Mongolsko s velkým surovinovým bohatstvím by se mohlo stát jednou z výhodných zemí pro rozšiřování českých investorských aktivit na asijském kontinentu, zejména též pro svoji tranzitní polohu mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou.
Mongolský zájem o všestrannou spolupráci s Českou republikou vyplývá z řady již existujících investičních akcí, o kterých je zmínka v předkládací zprávě. Namátkou uvedu privatizaci největšího mongolského mlýna litoměřickou firmou Ramio ve výši 51 %. Brněnská firma Technoart získala v roce 1997 zakázku na výstavbu vodní elektrárny v hodnotě 300 milionů dolarů. Stavba bude probíhat šest let a po 18 let bude Technoart provozovatelem elektrárny. Pražská firma Alfacon buduje cukrovar a již postavila minipivovary a minipekárny. Mladoboleslavská automobilka Škoda má v Ulánbátaru zastoupení u firmy Kchun, jež buduje taxislužbu. Zlínská firma Ingold podniká v oblasti turistiky a společnost z Uherského Hradiště vyvíjí aktivity v potravinářském a energetickém průmyslu. Intenzivní zájem o podnikání v oblasti geologie a těžby zlata projevily dvě české společnosti, které se mají též podílet na těžbě koksovatelného uhlí na jihu Mongolska dodávkami českých těžebních zařízení. Jde o projekt za 1,2 miliardy dolarů.
Výčet českých investičních aktivit v Mongolské republice samozřejmě není úplný, ale naznačuje, že Mongolsko je zemí, která vyvolává zájem českých investorů i z toho důvodu, že od roku 1997 jsou zde zrušeny celní poplatky, s výjimkou daně spotřební za alkohol a cigarety.
***