(pokračuje Tlustý)
To, zda to byl zlý záměr, anebo jen neinformovanost tvůrců tohoto návrhu, se lze jen dohadovat, nicméně to lze těžko dokázat. Posun v odhadu růstu HDP, který uskutečnila vláda při přípravě první verze, při deklaraci druhé verze a při předložení druhé verze, však cosi naznačuje. Jen pro zajímavost opakuji, že v první variantě vláda předkládala růstu HDP v rozsahu 1,8 %. Když byly zahájeny práce na druhé verzi, deklarovala očekávaný růst v rozsahu 1,3 % a definitivní návrh nakonec počítá s růstem 1,5 %. Domnívám se, že v tomto pohybu lze identifikovat to, že si vláda byla vědoma tendence zpomalování hospodářského růstu a že to konečné číslo bylo nakonec více než přesným odhadem tohoto očekávání, jistou snahou po dosažení v té době sněmovnou formulované výše schodku.
Skutečný problém, který dnes by měl být diskutován, ale není v souboji těchto očekávání - protože jsou to v každém případě v principu jen různě přesné spekulace, protože státní rozpočet není a nemůže být ničím jiným než v podstatě plánem, který se opírá o takováto očekávání - tak skutečný, dnešní problém je jinde, a to v tom, že současné aktivity vlády neodpovídají těmto reálným zjištěním. To znamená, že dnes vláda nečiní kroky, které by měla vyvozovat z dnes známých nikoli očekávání, ale reálných údajů platných pro českou ekonomiku právě dnes. Vláda nereaguje. Namísto toho parlament zahajuje diskusi a svými usneseními bude vyzývat vládu, aby reagovala. Už to samo o sobě je naprosto nenormální. Kdyby totiž vláda měla úctu k platným zákonům, reagovala by sama bez takovýchto výzev, protože státní rozpočet je platný zákon. Vidí-li vláda, že reálný vývoj ekonomiky se odpoutává od znění platného zákona, je to ona, kdo má konat, a není to parlament, kdo by jí měl v této situaci jakýmikoli usneseními cokoli doporučovat. Stručně řečeno, míček je v tuto chvíli na straně vlády.
Tím v žádném případě nechci zpochybňovat jakékoli návrhy, které se pokusí vládu usměrnit a v podstatě se pokusí vládu iniciovat ke skutečným krokům. Já takovéto kroky - a spolu se mnou i klub ODS - podpořím. Chci pouze zdůraznit tu převrácenou logiku, do které se dostáváme, že my vlastně budeme nahrazovat neaktivitu vlády svými usneseními, kterými téměř prosíme o to, aby zaznamenala změnu reálné situace a aby také podle ní reagovala.
To, že vláda nectí tuto realitu, a že dokonce nectí ani platné zákony této země, je totiž zřejmé z jiného příkladu, který by si žádal větší pozornost nejen této sněmovny, ale celé veřejnosti. Vláda v těchto dnech provedla 26. emisi svých dluhopisů, provedla ji podle zákona, který mimochodem tato sněmovna na její žádost projednala ve zrychleném tempu, projednala její vlastní návrh na znění zákona. Tento zákon nabyl účinnosti před několika málo dny nebo týdny, a přesto tato vláda, která tento návrh předložila, ho sama nerespektuje. Přestože v tomto zákoně je výslovně uvedeno, že splatnost této emise je 15 let, na emitovaných dluhopisech je uveden odlišný údaj. Nejen to. Vláda dokonce nerespektuje ani zákon o výběrovém řízení, o veřejných zakázkách. Tato emise je totiž podezřelá z toho, že při ní nebyl respektován zákon v žádném kroku, kdy vláda měla uspořádat výběrové řízení. Nominovala tuzemskou banku jako tzv. administrátora. Vyslovuji hypotézu - bez výběrového řízení. Vyjmenovala seznam přímých účastníků kaucí těchto dluhopisů. Opět vyslovuji hypotézu - bez výběrového řízení. Nominovala zahraniční investiční banku, kterou pověřila prodejem těchto dluhopisů na zahraničních trzích, uvedením státních dluhopisů na mezinárodní trhy. Opět vyslovuji hypotézu - bez jakéhokoli výběrového řízení. Jen na jednom kroku vlády došlo pravděpodobně ke čtyřem porušením platných zákonů.
Uvádím to proto, že nerespektování reality a jakési odpoutání se vlády sociální demokracie od reálného světa se stává průvodním jevem jejího fungování. Jiný příklad toho, jak tento parlament ve svých diskusích se dostává do virtuálního světa a opouští realitu. Dnes byl zveřejněn údaj o výši čisté inflace. Všude ve světě by parlament po tak zjevném rozporu mezi inflačním cílem národní banky, který byl deklarován v prostoru kolem 5 - 6 %, a reálně dosaženou čistou inflací, která je 0,8 %, neměl na programu nic jiného než diskusi o tom, jestli tento rozpor je či není normální, zda je to rozpor, který má vést k nějakým krokům, zda je to výraz kvalifikovanosti či nekvalifikovanosti České národní banky.
V českém parlamentu namísto diskuse o tomto fatálním problému, který mj. v tuto chvíli ovlivňuje další vývoj české ekonomiky, se místo toho diskutuje, zda říjnový odhad růstu HDP zakotvený ve státním rozpočtu byl či nebyl přesný a zda 1,8 nebo 1,5 je fatální chyba. Fatální chyba je, dámy a pánové, někde jinde. Fatální chyba je v tom, že sociálním demokratům nefunguje přenos dat mezi ústy a jejich vlastníma rukama.
Dala by se vyslovit poslední hypotéza. Zdá se, že neexistuje koordinační centrum pro přenos těchto informací. Každý z vás pochopí, který orgán lidského těla mám v této hypotéze na mysli. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Tlustému. Jako další se písemně přihlásil pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená sněmovno, vážená vládo, myslím, že zpráva, kterou uvedl ministr financí, dokazuje, že se dostává Česká republika a vládní politika do slepé uličky. Nerealistická očekávání vlády, na kterých byl postaven státní rozpočet, vrhají také jiné světlo na hlasování strany KDU o státním rozpočtu. Ve světle zprávy, kterou jsme právě slyšeli, hlasování KDU dostává naprosto nový smysl.
Myslím, že také se začíná ukazovat, že v tomto okamžiku už nejde o řekněme odkaz některých minulých vlád, ale v tomto okamžiku už se jedná o důsledky vládní politiky této vlády. Chtěl bych to dokumentovat na několika příkladech a chtěl bych se pokusit dokázat také to, že se jedná o ideový fundamentalismus sociálnědemokratické vlády, který nakonec vede k tomu, abychom problémy např. rostoucí nezaměstnanosti neřešili tím, že odstraníme příčinu růstu nezaměstnanosti, ale jak jsme slyšeli při projednávání rozpočtu od pana ministra Špidly, že navýšíme počet pracovníků na pracovních úřadech, aby tam nebyl nával, až se tam budou hlásit příslušní nezaměstnaní.
***