(pokračuje Fencl)

Se započítáním dovozního cla to představuje vstupní cenu přibližně 37 Kč za kilogram, nadále však tato cena zůstává nižší než tuzemské ceny průmyslových výrobců vepřového masa, kdy pro vaši informaci nejlevnější položka, kterou jsou vepřové půlky se sádlem, hlavou a nohama, dosahuje ceny zhruba 44 Kč za kilogram. Také objem dovezeného vepřového masa klesl z nejvyšší listopadové úrovně téměř 6 800 tun na úroveň kolem 2 700 tun v prosinci 1998 a v lednu 1999. Pro vaši informaci je to zhruba 8 - 9 % předpokládané meziroční potřeby, tedy výroby i spotřeby.

Během ledna 1999 bylo možno zaznamenat zpočátku tendence zvyšování dovozu, na což zareagovala tuzemská cena zemědělských výrobců jatečných prasat znovu opětovným poklesem, a to mírně pod 30 Kč živé hmotnosti. V posledním lednovém týdnu došlo ke snížení dovozu oproti předchozímu týdnu a podle operativních denních hlášení Generálního ředitelství cel zůstává i v únoru denní dovoz pod 100 tunami. Nadbytek na trhu Evropské unie negativně ovlivňuje i nadále cenu zemědělských výrobců v České republice.

Tento problém jsme řešili v další etapě formou technických konzultací v Bruselu, kde jsme projednávali zdánlivě nejlogičtější, nicméně velmi obtížně realizovatelnou formu odstranění vývozních refundací na vývoz vepřového masa plně, to znamená i o těch 20 ECU, kterými nadále Evropská unie dotuje vývoz do České republiky, a nejen do České republiky. Musím říci, že poslední technická jednání byla velmi složitá, protože přebytky Evropské unie jsou obrovské, obchody směrem na Rusko v objemech 100 a 95 tisíc tun se Evropské unii příliš nedaří. Přesto mohu informovat o tom, že v lednu i na začátku února se nám ještě projevoval dopad dovozů s vyšší dotací, to znamená s dotací 40 ECU, a to ve vazbě na vydané licence, které byly vydány před termínem, kdy se Evropská unie rozhodla akceptovat naši poptávku. To za prvé.

Za druhé mohu informovat o tom, že v lednu Evropská unie vydala licence ve směru 10 kandidátských zemí ve výši necelých 7 tisíc tun, což by prostou úvahou znamenalo, že by se dovoz k nám měl výrazným způsobem snížit. Nicméně pokud se tak nestane, poslední kolo technických jednání zaznamenalo, že jsme připraveni učinit jednostranné kroky v souladu s uzavřenou dohodou. Tolik k vepřovému masu.

Ke komoditě mléko. Komodita mléko je komodita velmi složitá a citlivá. Její stabilita je přímo závislá na zajištění jistého a proplaceného odbytu. V České republice patří mléko mezi problémové komodity i v důsledku vysokého podílu bilančního přebytku, a to především proto, že domácí spotřeba je velmi nízká. V poslední době dosahuje necelých 190 litrů, což je zhruba o 100 litrů méně, než je standardní v Evropské unii a na co byla zvyklá i naše společnost. Rovněž i ochrana trhu včetně postavení smluvních stran v celé vertikále mléka je asymetrická proti Evropské unii a následky v podstatě zaznamenáváme v této vertikále. Zvyšuje se - a to je myslím pozitivní - konkurenceschopnost české mlékárenské produkce na mezinárodních trzích. Především se zvyšuje vývoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Převážnou část vývozu je však nutno subvencovat, neboť úroveň světových cen je nižší než výrobní ceny mléka, a to ne u nás, ale v převážné většině států ve světě. Nejvyšší finanční nárok vyžaduje v současné, minulé i budoucí době export másla. Omezené finanční možnosti zpracovatelů ve čtvrtém kvartále 1998 ovlivnily cenový vývoj u suroviny směrem dolů a vztahy mezi producenty a zpracovateli. Dalším doprovodným vlivem byl tlak obchodních řetězců na snížení cen výrobků mléka. Od počátku roku se situace částečně stabilizovala díky schválení regulace trhu mléka pro prvé čtvrtletí 1999, která by měla odčerpat zásoby másla z r. 1998 a bilanční přebytek prvého čtvrtletí 1999.

Regulace v prvém čtvrtletí probíhá ve dvou dimenzích. Jednak intervenčním nákupem másla do výše 5 000 tun za kupní cenu 107 940 Kč za tunu a dále subvencované vývozy jednak másla v objemu 2 600 tun za zálohovou subvenci 47 940 Kč za tunu a ostatních mléčných výrobků v objemu 56 mil. litrů mléka s tučností 3,6 %. Těmito formami bude podpořen vývoz 231 mil. litrů mléka o tučnosti 3,6 %.

Odčerpání bilančního přebytku mléka v r. 1999 prostřednictvím Státního fondu tržní regulace formou intervenčních nákupů a exportních subvencí ukazuje na vyšší objem finančních prostředků než ty, které byly schváleny ve státním rozpočtu pro Státní fond tržní regulace na regulaci trhu s mlékem pro rok 1999. Ony byly schváleny ve výši 1 mld. 100 mil. Kč. Jedním z důvodů je očekávaný objem bilančního přebytku v roce 1999. Ten bude zhruba na úrovni roku 1998, ale plus vysoké zásoby neprodejného másla v tuzemsku ve skladech za čtvrté čtvrtletí 1998, které se nepodařilo a zatím se nedaří realizovat ani v prvém čtvrtletí, a to na tuzemském trhu.

Navýšení finančních prostředků na regulaci trhu mléka v roce 1999 by zklidnilo situaci v krizi odbytu syrového mléka - jednalo by se zhruba o 600 mil. Kč - a omezilo snahu zpracovatelů snížit nákupní ceny. Pro zajištění stabilizace ve vertikále mléko a udržení cen pro zemědělce je nutné dopracovat systém regulace trhu s mlékem pro nejbližší léta, řekněme v období revitalizace do r. 2001 stanovit výši prostředků určených k regulaci trhu s mlékem, zajistit tento objem prostředků pro fond pro léta 1999 - 2001. Současná pozice skotu, konkrétně krav v České republice je podle našeho názoru už na mezní hranici. Pro vaši informaci, za posledních deset let klesly stavy o 1 790 000 kusů, to znamená pokles o 51,4 %, a nelze dále její vývoj ponechat nahodilým nebo částečným řešením, kde veškeré ekonomické dopady od počátku 90. let se kumulovaly především u chovatelů skotu a prakticky chovy skotu likvidovaly.

Z výše uvedených důvodů je nutno podpořit chov skotu a výrobu mléka. Podpora chovu skotu je i podmínkou, která souvisí s nezbytným snížením stavu zornění, čili s vyšší mírou zatravnění, se zvýšením ploch trvalých porostů a s jejich užitím právě chovem skotu, možná krav bez tržní produkce.

Další kroky by měly být zaměřeny na komplexní řešení komodity mléko, které zároveň budou respektovat systém regulace a organizace trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky tak, jak tato skutečnost platí v Evropské unii, včetně návaznosti na zpracovanou koncepci agrární politiky. Komplexní řešení si vyžádá na přechodné období poměrně vysoké finanční nároky i vysokou systematickou přípravu na jedné straně, na druhé straně však můžeme očekávat v budoucích podmínkách, a to považuji za důležité, dobrou konkurenceschopnost českého mlékařství. Toto komplexní řešení by se nemělo opírat o další postupné zdražování v celé vertikále, ale měla by se více zvýraznit dotační politika, to znamená kompenzace směrovaná na producenty mléka a na podporu domácí spotřeby, lidské a možná i ke krmným účelům.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP