(pokračuje Kováčik)
Páni kolegové a paní kolegyně, dovolte mi, abych vám za prvé v tomto okamžiku poděkoval za pozornost a poprosil vás o podporu tomuto návrhu usnesení, a k tomuto návrhu dodávám, že žádám, aby bylo hlasováno po jednotlivých bodech.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Udílím slovo přihlášenému panu poslanci Petru Hortovi.
Poslanec Petr Hort: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nedostatečné řešení problémů zemědělství má rozhodně mnoho příčin a souhlasím se svým předřečníkem, že nebyly dostatečně řešeny, protože byla odváděna pozornost zemědělců od skutečných problémů. Tvrdím, že je neustále odváděna pozornost zemědělské veřejnosti od skutečných problémů. V této chvíli si myslím, že je nejdůležitější, aby vláda odpověděla na tři základní otázky, protože zemědělci jsou od roku 1990 neustále směrováni k tomu, že jim někdo dá více peněz.
Myslím si, že vláda si musí ujasnit za prvé, zda se bude chovat jako obchodní partner prvovýrobců a vykupovat jejich produkci za jimi požadované ceny. Tvrdím, že ne. Není vhodné, aby se vláda chovala jako podnikatel, není to účelné a není to ani možné, aby se vláda chovala jako normální podnikatel.
Z toho vyplývá druhá otázka: Zajistí vláda prvovýrobcům dobré příjmy bez ohledu na to, kolik to bude stát? Opět tvrdím: Ne. Na to nemáme a ani nevíme, kolik by to do budoucna stálo.
Z toho vyplývá třetí otázka: Přestane vláda udržovat v zemědělcích falešné naděje a řekne, že na hezké sliby ani předešlé vlády neměly peníze, ani tato vláda je nemá a hodně dlouho mít nebude? Pokud se tak stane, můžeme dospět k tomu, že začneme skutečně problémy zemědělství řešit. Zemědělci přestanou čekat na nereálné peníze a začnou se chovat tak, jak je k tomu vlastně politika ODS už několik let vybízí. Uvědomí si, že je přece rozhodující, kolik své produkce a za jakou cenu dokáží prodat. Začnou se sdružovat do organizací, které skutečně budou silnými partnery při všech obchodních jednáních, a možnostem odbytu přizpůsobí svoje podnikatelské záměry. Tak si zemědělství ve spolupráci s vládou a parlamentem - tomu se nevyhýbáme - najde svůj rozměr.
O konkurenceschopnost našeho zemědělství se nebojím, protože vím, že naši zemědělci jsou schopní, jsou přizpůsobiví a dokáží pracovat tak, aby v evropském měřítku obstáli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hortovi a udílím slovo panu poslanci Miloslavu Kučerovi mladšímu. Připraví se pan poslanec Jaroslav Lobkowicz.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Kováčik nám zde velice obsáhle radil, co bychom měli udělat se zemědělstvím, abychom se dostali do Evropské unie, a co všechno minulé vlády dělaly špatně, proč už tam dávno nejsme. Chtěl bych zde jenom připomenout, že právě díky komunistické straně jsme se dostali s naším zemědělstvím tam, kde jsme (smích zleva), a právě kvůli komunistické straně již dávno a normálním přirozeným způsobem součástí vyspělé Evropy nejsme a teprve ji musíme dohánět. Myslím si, že je historickou pravdou, že právě za velkého úsilí komunistické strany a s přispěním ČSSD jsme se dostali do těchto situací. (Smích a potlesk zleva.)
Dnes jsme tady svědky něčeho, čemu bych říkal na fotbalovém hřišti nahrávka. Jinak si nemohu vysvětlit, že 600 milionů, ke kterým došel výpočtem náš pan ministr zemědělství, již měl připraveno ve svém návrhu předkladatel. Chtěl bych zde říci několik věcí.
Pan ministr Fencl po půlroce svého usilování o změnu v zemědělství nám prokázal pouze tolik, že svoji koncepci, co se zemědělstvím, nemá. Přebíral funkci nepřipraven a do dneška nám nenaznačil cestu, kudy jít. Sice zde jmenoval důležité věci, které v zemědělství musíme udělat, ale po půlroce jeho činnosti ve vládě, když se rozdělovaly peníze, podpory zemědělcům na další rok, tak tyto peníze nepoužil na nastartování jediné systémové operace, jediného systémového kroku, který by řešil dlouhodobě nějakou oblast z problematiky našeho zemědělství.
Je asi neoddiskutovatelné, že nás čeká pokud možno co nejrychlejší restrukturalizace našich zemědělských podniků, že nás čeká systémový krok k vybídnutí pro velkou organizovanost prvovýrobců v zemědělství. Systémově musíme začít řešit diverzifikaci podniků v horších oblastech a vybídnout zemědělské podniky v lepších oblastech k honbě za vyšší efektivitou výroby. Zákonitým předpokladem pro tyto systémové kroky je co nejrychleji ukončit restituce, zprivatizovat státní půdu, nasměrovat naše myšlení a chování k vyspělému světu. Ale místo toho jsme byli svědky pouze toho, že naše vláda prostřednictvím ministra zemědělství brání vydávání náhradních pozemků, snaží se oživovat společné vlastnictví bývalých družstev, a to ať již společné vlastnictví k pozemkům, nebo k majetku, a dál ve svém úsilí pokračuje pan ministr v tom, aby zachránil především ty nejslabší a nejhorší podniky. Vůbec si neuvědomuje nebo nechce uvědomovat, že právě tímto postupem likviduje celé naše zemědělství.
Tím, že jsme rozdělili 17 miliard, tak jsme nejenom odložili agónii našeho zemědělství o celý jeden rok, ale také jsme zkrátili o jeden rok šanci našeho zemědělství na začlenění se do vyspělé Evropy.
Myslím si, že z předložených kroků, které nám jsou zde navrhovány, by se měl udělat úplně jiný pořádek. U výroby mléka nemůžeme nejdřív podporovat zvýšení produkce mléka, a pak hledat, kde vezmeme sta a sta milionů na jejich likvidaci. Takových kroků můžeme hledat mnoho. Myslím si, že pokud nezačneme řešit systémově problematiku našeho zemědělství, je zbytečné hledat další zdroje v tomto státě na udržování toho stavu, který dneska je.
To, co nám zde pan Kováčik nabídl ve čtyřech bodech, to je de facto zaúkolování našeho ministra zemědělství, aby dělal to, co mu z jeho funkce náleží a za co je zodpovědný. Z těch čtyř nastíněných bodů s určitým sebezapřením mohu souhlasit pouze s prvním, kde vybízí ministra zemědělství, aby srovnal ochranu trhu našich prvovýrobců s výrobci evropskými.
***