Poslanec Petr Bendl: Paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, návrh novely, který leží před vámi, si klade za cíl převést vypořádací podíl členů bytových družstev, kteří z družstva odcházejí jako vlastníci bytové jednotky podle zákona č. 72, z režimu tohoto zákona do režimu obchodního zákoníku.
Předkladatelé zamýšlejí odstranit určitou nesystémovost vztahující se k jedné kategorii členů bytových družstev. Tato nesystémovost spočívá v tom, že při výpočtu vypořádacího podílu těch členů družstev, kteří ukončili své členství v družstvu a odcházejí se svou bytovou jednotkou, se s platností od 1. května t.r. přihlíží ke jmění, které je v nedělitelném fondu družstva, zatímco u ostatních členů družstev se při výpočtu vypořádacího podílu k tomuto jmění zpravidla nepřihlíží.
Je však navrhovaný režim obchodního zákoníku řešením systémovým? Podle mého názoru nikoliv. Je to proto, že předmětné ustanovení § 233 odst. 3 obchodního zákoníku rozlišuje, jakým způsobem fond družstva vznikl. Jsou dva základní způsoby vzniku nedělitelného fondu, a to z příplatkové povinnosti členů družstva, nebo z jeho zisku. V prvním případě tak družstvu zůstává i to, co člen družstva při svém vstupu do družstva uhradil, a to je princip zjevně nespravedlivý. Ve druhém případě, kdy nedělitelný fond vzniká rozdělením zisku družstva, lze princip nepřihlížení k nedělitelnému fondu akceptovat, ale i toto je na pováženou, neboť zisk vlastně vzniká z kapitálu, který tam vložili členové družstev, a kde je pak odměna za jeho poskytnutí?
Existuje řada účetních postupů, které jsou samy o sobě legitimní, ale kterými lze dosáhnout výrazného snížení výše vypořádacího podílu při zachování celkové výše vlastního jmění družstva, a to především tím, že na straně jedné je docílená ztráta z minulých let, ke které se při výpočtu vypořádacího podílu přihlíží a která jej tak vlastně snižuje, na straně druhé pak naplněný nedělitelný fond družstva, ke kterému se nepřihlíží.
Správnější by jistě bylo před výpočtem vypořádacího podílu snížit hodnotu nedělitelného fondu o tuto ztrátu, ale tento postup není uložen žádným právním předpisem.
Z uvedeného vyplývá závěr - navrhovaná novela hodlá nahradit jedno nesystémové řešení řešením jiným, bohužel také nesystémovým a nepříliš šťastným, opírajícím se o znění obchodního zákoníku. Proto navrhuji Poslanecké sněmovně zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Hlásí se pan poslanec Bláha, kterému udílím slovo.
Poslanec Jan Bláha: Paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, bylo tady hovořeno předkladatelem - a je obsaženo velmi podrobně v důvodové zprávě - o tom, proč především s termínem 1. 5. se snažíme změnit naprostou nesystémovost dvou proti sobě jdoucích zákonů, které by v praxi v budoucnu po tomto termínu vlastně znamenaly řadu soudních sporů a vyjádření Ústavního soudu, který by mohl posuzovat, a měl by pak patrně posuzovat, jestli obchodní zákoník je vyšší normou, nebo jestli je vyšší normou zákon č. 72. V podstatě by mohlo docházet vyloženě a jednoznačně ke dvojímu výkladu zákona.
To, co tu bylo popsáno, není třeba opakovat, protože důvodová zpráva velice precizně popisuje, o jaký vztah jde, a ve svém závěru také hovoří o stanovisku Komise Evropského společenství, o bílé knize a dalších, kde by se tyto vztahy jak fyzických, tak právnických osob měly jednoznačně srovnat. Tady je disproporce, která je dána těmito dvěma rozdílnými přístupy.
Domníváme se proto, že v tuto chvíli je naopak potřebné alespoň sladit dvě právní normy tak, aby si odpovídaly, a je snadnější je sladit ve prospěch obchodního zákoníku. Následně se pak bavit o tom, jak dalece tento zákon z mnoha jiných důvodů je nebo není třeba novelizovat.
Fakt je také ten, že v tuto chvíli - pokud máme dostupné informace o převádění jednotlivých bytů do vlastnictví - tak bez ohledu na to, že na jedné straně leží 750 tis. bytů družstevníků, skutečně, a to všech bytů z jakéhokoliv poměru do vlastnictví, čili i z bývalých nájemních bytů, je převedeno na základě údajů katastrálních úřadů řádově 200 tis. bytů, z toho 130 tis. družstevních, a přesto ani družstevníci sami nedokáží říci, jaká skutečnost by nastala v rámci pozdějšího vypořádání fyzickou osobou a co by to v praxi znamenalo v rámci dvojích režimů a v rámci řady podávání soudních žalob.
To byl hlavní důvod ke srovnání těchto věcí nejen v oblasti legislativy, ale i připomínek řekněme v rámci Evropského společenství, o kterém tak často v řadě jiných zákonů hovoříme. Já v té souvislosti vzhledem k termínu si dovoluji podat návrh na zkrácení lhůty projednávání tohoto zákona o 20 dní.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi a ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
V tuto chvíli se ptám předkladatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Dávám slovo zpravodajovi k případnému přednesení závěrečného slova a k tomu, aby nás seznámil s tím, jak budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Paní předsedající, své závěrečné slovo zkrátím na konstatování návrhů, které zde padly. Byl to návrh můj na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení a návrh kolegy Bláhy, který navrhl zkrácení lhůty k projednání tohoto zákona o 20 dní.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodajovi. V tuto chvíli avizuji, že jsem slíbila poslaneckému klubu KDU-ČSL strpení na to, aby jeho poslanci stihli přijít z jednacího sálu, kde jejich klub jedná. Budeme hlasovat v 18.49 hodin.
Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci. Myslím, že můžeme zahájit hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Předpokládám, že jste všichni provedli registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 90 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 90 se z přítomných 179 pro vyslovilo 68, proti 107. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání a poté návrhem na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
V hlasování pořadové číslo 91 rozhodneme o tomto návrhu na přikázání. Zahajuji hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 91 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 178 pro vyslovilo 164, proti nebyl nikdo.
***