Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, pane předsedo vlády, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl krátce druhé čtení návrhu, který byl poskytnut jako tisk č. 1 této Poslanecké sněmovně v tomto volebním období.
Stručně připomenu onu verzi, kterou jsem předložil a která znamená umožnění konání referenda v České republice. Dovolte mi, abych… (Hluk v sále.) Chviličku počkám. Děkuji kolegům, že své věci vyřídí v kuloárech a nechají mě uvést tento návrh.
Stručně připomenu současnou ústavní situaci, která znamená, že v České republice je sice v ústavě zakotveno v čl. 2, že je možné rozhodovat jak přímo, tak zastupitelskou demokracií, článek 2 Ústavy ČR je však poměrně široký a podle mého soudu nevystihující potřeby ústavního systému v České republice, protože říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Nerozlišuje, jakou strukturu státní moci, a umožňoval by např. vykonávat i soudní moc přímo. Myslím, že není třeba připomínat, že si nepřejeme, aby platil princip lynče v České republice. Tento poměrně široký a všeobjímající článek se snažím novým ustanovením článku 2 odst. 2 nahradit.
Zároveň podotýkám, že samozřejmě v ústavním systému České republiky je zakotveno, že lze konat referendum v místních podmínkách. Místní referendum je také upraveno v zákoně, a to v zákoně o obcích, ale i v zákonech, které se obecního zřízení týkají.
Princip, který navrhuji, tedy znamená, že Ústava České republiky by přímo opravňovala Poslaneckou sněmovnu, aby připravila zákon - ten mám v paragrafovaném znění připraven - který by stanovil podmínky, za kterých by bylo možné referendum konat. Zároveň by to znamenalo, že kromě samostatného zákona, který by k tomu byl potřeba, by bylo potřeba ještě přijmout zákonnou úpravu o vyhlašování referenda, resp. o jeho provádění. Šlo by tedy o systém dalších dvou zákonů, který by navazoval přímo na tuto ústavní změnu. Vycházím z toho principu, že je potřebné tento postup zvolit právě pro čistotu ústavního systému.
Pokud jde o navazující články, které se toho týkají, tedy o přímou novelu ústavy, svěřuji právo vyhlásit referendum prezidentu republiky jako prezidentské referendum a považuji to v současné době za odpovídající stavu debaty o novém vyvážení ústavních funkcí jednotlivých ústavních institucí, tzn. Poslanecké sněmovny, Senátu, prezidenta republiky, vlády, Nejvyššího a Ústavního soudu.
Zároveň v ústavě přímo stanovím podmínky, za kterých právě Ústavní soud rozhoduje o návrhu prezidenta republiky na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém referendu. Považuji tedy svůj návrh za dostatečně ústavně vyvážený, za dostatečně odůvodněný a také systematicky založený na tom, že v České republice má platiti jednotná ústavní úprava, která nebude doplňována jinými ústavními zákony, pokud nepředpokládá ústava sama, že některá problematika se takovým samostatným ústavním zákonem upravuje.
Při projednávání v ústavně právním výboru bylo při přítomnosti 15 členů ústavně právního výboru rozhodnuto 8 hlasy ku 7 - on to tady zpravodaj myslím uvede - že ústavně právní výbor nesouhlasil s touto úpravou. Myslím, že po proběhlé debatě v obecné rovině, ale i případné debatě, která by se zabývala podrobnou rozpravou k tomuto mému návrhu, je možné dospět samozřejmě k tomu, že ústavně právní výbor případné návrhy z pléna ještě projedná, a před třetím čtením se můžeme průběhem rozpravy v ústavně právním výboru zabývat.
Jsem přesvědčen, že pro osvěžení paměti od proběhlého prvního čtení je možné přistoupit k rozpravě v této věci. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Vojtěchu Filipovi. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1/2. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, ústavně právní výbor k předloženému návrhu nevedl podrobnou rozpravu, pouze obecnou rozpravu, a přijal usnesení č. 11, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh neschválila. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zněl tedy návrh na zamítnutí? Abychom byli zcela v rámci jednacího řádu.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Ústavně právní výbor přijal usnesení, kde se hovoří o neschválení. Z jednacího řádu je to v podstatě zamítnutí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím, aby si zpravodaj s navrhovatelem vysvětlili, jakou formu a jaké znění bude mít usnesení.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vzhledem k tomu, že jsem zpravodaj ústavně právního výboru, preferuji znění usnesení ústavně právního výboru, které bylo rozdáno všem poslancům a kde je slovo "neschválení".
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře, nechci se dostat do procedurálních sporů, nicméně z jednacího řádu vyplývá dvojí možnost hlasování v obecné rozpravě v rámci druhého čtení, a to jednak na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, nebo na zamítnutí návrhu zákona, pane poslanče, event. jeho postoupení do podrobné rozpravy a poté dále do třetího čtení. Registruji váš návrh na usnesení, nicméně zřejmě se jím dále řídit nebudeme moci, pokud někdo nepředloží takový návrh, který by byl v souladu se zněním jednacího řádu Poslanecké sněmovny. I tak vám děkuji za vaše vystoupení a otevírám obecnou rozpravy, do které mám zatím přihlášku od pana poslance Jiřího Payna, resp. mám přihlášku, která nespecifikuje přesně druh rozpravy, do které se hlásí. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, dámy a pánové, není sporu o tom, že rozhodování formou přímé demokracie může být součástí - za jistých výjimečných okolností - rozhodovacího procesu. Problémem je, že nemáme jednotu v tom, v jaké podobě si takové rozhodování představujeme, a názory se velice různí. O přímé demokracii existuje celá řada publikací a existuje celá řada zkušeností, bohužel v našem prostředí se neustále objevují návrhy, které opakují tytéž chyby, které svého času dokonce podle mého soudu vedly k rozpadu československé federace. Mimo jiné k jedné z těch chyb patří to, že není přesně stanoveno, jakou právní povahu a jaké právní postavení má rozhodnutí referenda.
***