(pokračuje Filip)
Protože jediný, kdo může v takové věci rozhodnout podle čl. 37, tzn. když se nedojde k dohodě podle čl. 33, je skutečně podle čl. 37 odst. 2 Rada bezpečnosti, která - cituji: "Má-li Rada bezpečnosti za to, že trvání sporu by mohlo vskutku ohrožovati zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozhodne, zda má podniknout akci podle čl. 36, či doporučuje takové podmínky úpravy, jaké by považovala za přiměřené." A jen Rada bezpečnosti podle čl. 39 určuje, zda je ohrožen mír a co je to útočný čin.
Podle mého názoru se tedy nemůžeme v tuto chvíli zabývat návrhem, který není dojednán na mezinárodně právní úrovni, a návrh mírové dohody není podepsán. Nežádá nás o to ani jedna strana konfliktu a nepožádala nás o to ani Makedonie jako stát, do kterého bychom vysílali vojenskou nemocnici. K pojmu vojenské nemocnice se ještě vrátím.
Podle sdělení Ministerstva zahraničních věcí, které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 168/1991 Sb., kterým se doplňují Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949, je povinností každého státu, tedy i České republiky, aby se v souladu s Chartou OSN vystříhal ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jak proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické závislosti jakéhokoli státu, a to i jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli OSN. Žádné ustanovení Ženevských úmluv nemůže být vykládáno tak, aby ospravedlňovalo nebo umožňovalo jakýkoli čin agrese nebo jakékoli jiné použití síly neslučitelné s Chartou OSN.
Teď mi dovolte říci jednu věc, kterou považuji za zcela zásadní. Chceme jednat o vyslání 6. vojenské polní nemocnice Armády České republiky na území Makedonie podle smlouvy, která není uzavřena. Chtěl bych upozornit, že podle zmiňovaného sdělení Ministerstva zahraničních věcí 168/1991 Sb., které je součástí českého právního řádu, zdravotnické jednotky budou vždy respektovány a chráněny a nestanou se předmětem útoků - to podle čl. 12 odst. 1 - ale podle odst. 2 pouze za těch podmínek, že půjde o civilní zdravotní jednotky. To znamená, že pokud chceme v souladu s mezinárodním právem o takové věci jednat, měli bychom jednat o vyslání civilní nemocnice, a nikoli zdravotnické jednotky vojenského charakteru. Jsem totiž přesvědčen, že nás k tomu neopravňuje žádné z ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Proto jsem vystoupil ještě před vlastním projednáváním věci, před zahájením obecné rozpravy, využívaje tak práva předsedy klubu vystoupit kdykoliv, abych navrhl odročení projednávání této věci do doby uzavření patřičné mezinárodní smlouvy o řešení situace v Kosovu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi poslaneckého klubu KSČM. Pane poslanče, návrh samozřejmě bude hlasován po uzavření všeobecné rozpravy. Nyní ještě před průběhem těch, kteří jsou řádně přihlášeni, se hlásí ministr obrany Vladimír Vetchý.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, vojenská nemocnice, která má být pomocí v této složité situaci jak civilním tak vojenským osobám, je naplánována k odeslání právě v období, kdy budou uzavřeny příslušné smlouvy a bude souhlas obou stran se vstupem jednotek na území Kosova. To je základ. Jestliže ovšem chceme, aby naše vojenská nemocnice v té době tam vykonávala svou činnost a také činnost humanitární, je nutné ji na tuto činnost připravit. Předpokládá se, že příprava bude trvat 60 dnů. V případě, že uděláme všechno pro to, aby byla co nejdříve připravena, bude příprava kolem 40 dnů. Právě proto potřebujeme souhlas parlamentu, souhlas Senátu v této době, abychom mohli tuto jednotku řádně připravit, řádně uzavřít smlouvy jak na místě, tak s jednotlivými vojáky, a samozřejmě zabezpečit jejich bezpečnost. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru obrany. Konstatuji, že pan poslanec Frank stáhl přihlášku. (Nestáhl.) Nestáhl, takže pan poslanec Frank jako první písemně přihlášený může hovořit, nestáhl-li přihlášku. Připraví se pan poslanec Payne. Omlouvám se, špatně jsem rozuměl vašemu gestu.
Poslanec Václav Frank: Pane předsedající, pane předsedo, pane premiére, členové vlády, kolegyně a kolegové, Ministerstvo obrany České republiky, jak už bylo uvedeno na základě dosavadních informací o přípravách operace Joint Guardian, rozhodnuté Severoatlantickou radou na zasedání v prosinci loňského roku, a na základě kontaktů s příslušnými orgány NATO navrhuje ke schválení Poslanecké sněmovně ČR vyslat do mnohonárodnostních sil NATO polní nemocnici s vlastním logistickým zabezpečením a národním podpůrným týmem v celkovém počtu 100 vojáků z povolání a vojáků v další činné službě, kteří jsou získáváni náborem z řad vojáků v záloze.
Musím připomenout i já tu skutečnost, že současně s tímto návrhem se předkládá i požadavek na zajištění tranzitu jednotek vojenské techniky, materiálů a sil, které se mají účastnit jmenované operace, přes území České republiky. Jsem členem výboru pro obranu a bezpečnost a musím dát v této chvíli za pravdu předsedovi panu Nečasovi, že právě včera na večerním jednání byla vznesena žádost nebo požadavek ministra obrany, aby tato žádost byla rozšířena i o schválení možného fázového leteckého úderu vedeného přes území České republiky. I já se domnívám, že je potřebné, aby si ministři udělali v této věci pořádek, než před výbory s touto věcí přicházejí.
V této souvislosti, jak se praví v důvodové zprávě, byla již ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany učiněna opatření, která mají zabezpečit i přelety leteckých sil organizace Severoatlantické smlouvy přes území České republiky. Ptám se tedy pánů ministrů, o jaká opatření jde, zejména z pohledu zajištění bezpečnosti občanů a s ohledem na přepravu a přelety techniky vojenského charakteru. O jaká opatření jde, aniž by o nich věděl Parlament ČR, když má k tomuto aktu dávat souhlas.
Pan ministr zahraničí nás informuje o evakuaci zastupitelských orgánů. Byl jsem přesvědčen, že armáda NATO střílí přesně, když už, a navíc že bylo sděleno, že jde o útoky na vojenské cíle, nikoli na civilní, popř. diplomatické. Připomínám to proto, že je více než zřejmé, že navrhovaná účast České republiky v této operaci má zcela jednoznačně vojenský charakter, jehož předpokladem je souhlas obou stran s působením mezinárodních sil v Kosovu.
***