(pokračuje M. Kučera ml.)
Třetí skupina se rozhodla nehospodařit ani se nestát členem družstva, ale počkat si sedm let a pak užít majetek dle svého uvážení. Právě tato skupina a možnost naplnění jejích zákonných práv je předkladateli novely označována za hrozbu plošné likvidace našeho zemědělství. O žádnou hrozbu plošné likvidace ale nejde. Dovolím si tvrdit, že předkladatelé lžou a že záměrně matou veřejnost i vás, zákonodárce, a pokusím se co nejstručnější formou popsat skutečný stav věcí a odhalit i opravdové záměry předkladatelů.
Všechna původní družstva na naplnění sedmileté lhůty nečekala. Více než 80 % jich je po druhé transformaci a závazky plynoucí z transformačního zákona se jich nedotýkají. Z necelých zbylých 20 % původních družstev jich je přibližně polovina ve stavu, že mají své transformační závazky téměř vyrovnány. Druhá polovina z obavy před blížícím se datem naplnění vymáhatelnosti závazků začala ošetřovat své závazky plynoucí z transformace novými smlouvami. Někde se dohodli na pětiletých splátkách, někde na desetiletých, někde na patnáctiletých. Při svém šetření jsem nenašel družstva, kde by nečinně čekali na uplynutí sedmileté lhůty. Mohou to tedy být pouze výjimky. Podstatné je, že můžeme konstatovat, že naplnění transformačního zákona i pro tuto třetí skupinu se blíží ke zdárnému ukončení, že způsob plnění převážné většiny nevyrovnaných pohledávek je ošetřen smluvně.
Všem, kdo se o tuto problematiku i jen nepatrně zajímají, je jasné, že právě ukončení majetkové transformace je základním předpokladem pro prostorovou stabilizaci zemědělských podniků. Teprve po této stabilizaci mohou zemědělské podniky vzniklé z původních družstev provést nutnou restrukturalizaci své výroby tak, aby mohly obstát v blížící se otevřené konkurenci s producenty zemědělských výrobků v okolních státech, především s producenty ze zemí Evropské unie.
V omezeném čase, který máme k dispozici, je tedy jasné, že právě prodloužení etapy majetkové transformace může být příčinou zániku těch zemědělských podniků, které se nedokáží včas strukturálně připravit na otevřenou konkurenci s evropskými producenty.
Z výše uvedeného je jasné, že v žádném případě zde nejde o bytí či nebytí českého zemědělství, ale jen o doběh transformačního zákona u několika desítek zemědělských podniků. Podle slov poslance Grůzy z KDU jde o 80 družstev. Ale ani tento počet není směrodatný, protože velká část družstev, jak jsem již předeslal, oddálila smluvně vydání náhrad o 5 - 15 let a vlastně je tak celý problém již téměř vyřešen.
Otázkou dnešního dne je, o co se vlastně předkladatelé chtějí pokusit. Je pravdou, že v některých zemědělských podnicích se psaní smluv o postupném vyrovnávání zastavilo, a já se nedivím. Jde o čekání zúčastněných stran na to, co bude řešit zákon, a nejasnost, jestli schválená novela tyto dohody zruší, či nikoli. Na to, že novela přináší s sebou hrubý zásah do vlastnických práv oprávněných osob, do rovnosti hospodářské soutěže a do morálního a právního vědomí naší společnosti, jsem vás již upozorňoval při prvním čtení. Novela přináší také především další nové soudní spory a prodlužování období majetkové transformace v předmětné části zemědělských podniků. Vyvstává otázka, co vlastně sledují navrhovatelé, když de facto svým návrhem právnímu řešení kolem náhrad třetí skupině nepomohou, neurychlí jej a svým návrhem předmětným zemědělským podnikům vlastně škodí. Podáním novely nejde předkladatelům o řešení situace v podnicích, které jsou stále v režimu povinných osob. Jde o ochranu tunelářů a těch osob managementu původních družstev, které zákony v průběhu transformace porušovaly a obcházely.
Dovolte mi, abych tento svůj závěr zdůvodnil. Jak jsem již řekl, ohroženými se necítí být podniky, které zůstaly v režimu družstevním. Jim novela nic nepřináší. Ohroženými se začínají cítit ty podniky, které se rozhodly zbavit se transformačních závazků tzv. druhou transformací. Část osob v managementech těchto podniků se rozhodla zcela ignorovat platný právní řád, převedly si do nových společností i majetek, který jim nepatřil, majetek těch oprávněných osob, které se rozhodly do družstva nevstoupit a sedm let čekat. Jejich majetek měl být veden na zvláštním účtu a po sedmi letech měl být předmětem vydání a vyrovnání s oprávněnými osobami.
Trvalo dlouhé čtyři roky, než se soudy odhodlaly tyto kauzy řešit a než vydaly své první rozhodnutí o tom, že kdo takto nakládal se svěřeným majetkem, nakládal tak v rozporu se zákonem. Majetky převedené v rozporu se zněním zákona na právnické osoby se tak začaly vracet zpět a po vyhraném soudním sporu je jimi možné uspokojovat nároky oprávněných osob. Navíc jsou jednotlivé fyzické osoby, které takto porušovaly zákon, vystaveny možnému postihu.
Novela, kterou předkládají poslanci ČSSD a kterou jakoby vylepšují poslanci KDU, tak ve své podstatě není nic jiného než pokus, jak zachránit největší tuneláře, podvodníky a porušovatele zákonů v zemědělství. Novela totiž umožňuje všem, kteří do dnešního dne bezostyšně porušovali zákony a snažili se druhou transformací z majetku družstevníků a oprávněných osob přes akciové a obchodní společnosti udělat majetek svůj, aby získali možnost přihlásit se ke statutu nástupnické organizace a získat si tak jakési odpustky za své hříchy. Odpustky, které by nestály nic, když projde návrh poslanců ČSSD, anebo odpustky, které zaplatí stát, když projdou pozměňovací návrhy poslanců KDU. O tomto účelu novely transformačního zákona se nemluví. Je ale hlavním cílem snahy předkladatelů i jejich podporovatelů.
Dvě ústřední postavy, které prosazují novelu, se jmenují pan Fencl a bohužel pan Lux. Je jisté, že pan Fencl lobbuje za své kamarády, které jako předseda Svazu zemědělských družstev celou dobu vedl, a radil jim, jak nad transformačním zákonem vychytračit a jak jej obejít. Těm, co jej nejvíce poslouchali, co jsou dnes stavěni před soud a měli by se ze svých činů zodpovídat, těm se snaží najít způsob, jak jejich činy legalizovat a právní odpovědnosti se vyhnout.
Proč se zde v této souvislosti neozývají slova "padni komu padni", pročpak se akce "čisté ruce" zemědělství vyhýbá? Rád bych někdy slyšel opravdové zdůvodnění od ministra Fencla nebo od premiéra Zemana. Ale pokud by na tento dotaz odpovídali, těžko bychom se ani dověděli pravdu. Řeknu tedy svůj názor. Akce "čisté ruce"… (Značný hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid v Poslanecké sněmovně.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Akce "čisté ruce" nebude nikdy nasměrována proti tunelářům a podvodníkům ze zemědělství. Jde totiž o majetek, který se snaží ovládnout a přivlastnit si většinou voliči a příznivci ČSSD. (Pobavení a hluk v řadách poslanců ČSSD.)
***