(pokračuje Rychetský)
Prvním důvodem pro zpracování návrhu je zohlednění praktických poznatků a zkušeností získaných zejména Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu dohledu na dodržování tohoto zákona.
Jaké změny tedy novela přináší? Především navrhujeme rozšířit působnost zákona na subjekty působící v sektorech vody, energie, dopravy a telekomunikací, což je považováno Evropskou komisí za jeden ze základních parametrů pro posuzování kompatibility národní právní úpravy o zadávání veřejných zakázek s právem ES. V těchto sektorech, jak známo, existují takzvané přirozené síťové monopoly, což znamená, že veřejné i soukromé podniky nejsou vystaveny konkurenci. Je proto v zájmu spotřebitelů, aby zakázky i těchto subjektů byly zadávány veřejně a na soutěžním principu.
Navrhovaná úprava je v souladu s článkem 69 Evropské dohody, který obsahuje obecný závazek České republiky vyvinout úsilí k dosažení postupné slučitelnosti právních předpisů. Tento požadavek byl rovněž obsažen v Bílé knize Evropské komise, v posudku Evropské komise k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie, v dokumentu Přístupové partnerství i v dalších materiálech Evropské komise.
Návrh, rovněž v souladu s právem Evropských společenství, dále rozšiřuje působnost zákona na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského práva nebo práv upravovaných v oblasti průmyslového a duševního vlastnictví.
Vedle tohoto návrhu na rozšíření působnosti zákona novela naopak obsahuje i negativní vymezení působnosti zákona ve větším rozsahu, než jaké je dosud. Navrhujeme naopak touto novelou zajistit, aby se právní úprava zadávání veřejných zakázek nevztahovala na následující zakázky:
- Na nákupy majetku a služeb strategického charakteru, schválené vládou České republiky, pokud souvisí s integrací a členstvím České republiky v Severoatlantické alianci. To je oblast, která je podle práva Evropského společenství naopak vyloučena z působnosti této právní úpravy.
- Na zakázky související s poskytováním zahraniční rozvojové a humanitární pomoci vládou České republiky.
- Na zakázky ohledně výrobků a služeb, jejichž odběratelem je stát a dodavatelem Vězeňská služba České republiky. Jde tedy o opatření, které má umožnit udržet, ne-li zvýšit, což by bylo žádoucí, zaměstnávání vězňů.
- Na zakázky, jejichž předmětem je vypořádávání pohledávek vůči zahraničí, které vznikly z rozhodnutí orgánů státní správy v souvislosti s poskytnutými úvěry, půjčkami a podobně.
V poslední řadě navrhujeme vyjmout z působnosti tohoto zákona - spíše pro jistotu, neboť jeden z možných výkladů již dnes připouští toto omezení působnosti zákona - zakázky zadávané na základě zvláštních postupů mezinárodních organizací.
Důvodem tohoto návrhu je odstranění dosud existujících výkladových potíží, vznikajících v souvislosti s aplikací zákona na zakázky financované z mezinárodních zdrojů, např. Světové banky.
Zvláštní pozornost zasluhuje problematika takzvaných offsetových kreditů. Novela zákona zavádí povinnosti zadavatele přihlédnout při hodnocení ekonomické vhodnosti nabídky u zakázek pro obranné a bezpečnostní účely též k hodnotě kompenzujících transakcí. Z hlediska zajištění slučitelnosti s právem Evropského společenství ovšem přichází použití offsetových kreditů pouze u zakázek pro obranné a bezpečnostní účely, které jsou obecně vyňaty z působnosti práva Evropských společenství. V jiných případech by taková právní úprava přípustná nebyla.
Předkládaný návrh novely obsahuje současně některá praktická ustanovení, která zjednoduší proces zadávání veřejných zakázek nebo odstraní výkladové problémy. Myslím si, že zejména je třeba poukázat na to, že zadávání bude zjednodušeno zvýšením nejnižší trhové hodnoty pro zadávání veřejných zakázek, z částky sto tisíc korun na pět set tisíc korun, a přiměřeně dochází i k zvýšení ostatních limitů. K tomu, aby se dosáhlo plné kompatibility této právní úpravy s aquis communautaire, bude muset Česká republika před svým vstupem do EU upravit ještě některá další ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Nyní však tak učinit nemůžeme z důvodů, které vzápětí vysvětlím.
Jedná se především o odstranění preferenčního ustanovení, které zvýhodňuje tuzemské uchazeče o veřejné zakázky, a zájmem vlády je v době nedokončené transformace ekonomiky umožnit, aby stát při procesu zadávání veřejných zakázek preferoval tuzemské podnikatelské subjekty. Platná právní úprava tedy zachovává toto ustanovení s tím, že tato preference je možná, jak víte, ve dvou polohách. Buď tím, že soutěž se vypíše výlučně pro tuzemské subjekty, nebo tím že pro tuzemské subjekty platí snížení nejvyšší ceny nabídky o 10 %.
Další dvě skutečnosti, které brání tomu, aby tento zákon se stal plně slučitelným s evropským právem, lze skutečně promítnout do zákona až v okamžiku členství v Evropské unii, a to je jednak povinnost zveřejňovat veřejné zakázky a druhý problém spočívá v tom, že je třeba zakázky projednávat s členskými státy v Evropské komisi, což zatím pro nás nepřipadá v úvahu. Přesto musím říci, že s novým zákonem o veřejných zakázkách vláda počítá tak, aby byl do konce tohoto roku zpracován a předložen Poslanecké sněmovně.
Vážené dámy a pánové, předkládaný návrh novely zákona přispěje k zadávání veřejných zakázek na soutěžním principu a k zajištění hospodárnějšího využití veřejných prostředků a prostředků, s nimiž hospodaří subjekty v oblasti takzvaných přirozených monopolů. Jsme si vědomi toho, že tak jako vláda budete i vy vystaveni nátlaku, lobbování těchto institucí, které skutečně přijetím této novely se dostanou do podmínek hospodářské soutěže, a výrazným způsobem dojde k omezení jejich monopolního postavení na trhu.
***