(pokračuje David)
Dále se tady konstatovalo zcela nepravdivě, že jde o nové definování poradní lékové komise. Nejde o nové definování, ale vůbec o definování, protože dosud nikde zákonem definována nebyla. Nijak mě nepřekvapuje, že zákonem definována nebyla, neboť to tehdejšímu vedení ministerstva vyhovovalo. Kategorizační komise totiž pracovala na návrh ředitele příslušného odboru. Byli v ní zastoupeni zástupci například farmaceutických výrobců, kde bychom očekávali konflikt zájmů za normálních podmínek, byli v ní zastoupeni zástupci distributorů a nebylo nijak definováno, jak má kategorizační komise vypadat. Teprve v listopadu 1997 se podařilo dosáhnout toho, že bývalý náměstek Suchopár definoval kategorizační komisi a vznikl statut kategorizační komise. Potom pan náměstek odešel a na jeho místo nastoupil pan náměstek Cabrnoch.
Tento způsob úpravy je nadále nepřijatelný, je nutné, aby komise byla jasněji definována, aby byl vyloučen konflikt zájmů z této komise. Rovněž interpretace, že by mohl dosáhnout více než tisíce osob, jasně pramení z nepochopení předloženého materiálu, což je smutné, neboť se domnívám, že není důvod k jeho nepochopení.
Není také pravda, co zde bylo řečeno, že kategorizační komise byla zrušena a že místo ní je komise léková. Je to pouze terminologický rozdíl k předloženému materiálu, protože kategorizační komise byla zrušena formálně a byla ustavena hned současně se zrušením tím, že bylo nově definováno její obsazení.
Chtěl bych říci, že pokud se jedná o prodloužení účinnosti, každý, kdo odmítne tento návrh, se bude muset vyrovnat se skutečností, že budeme na konci tohoto kalendářního roku v situaci, kdy nebude žádná platná úprava. Interpretace toho stavu je možná velmi různá, v každém případě dojde k situaci velmi tíživé.
Hovořit o nečinnosti vlády se mi zdá směšné, neboť každý si může najít legislativní plán vlády, kde nalezne konstatování, že věcný záměr zákona o veřejném zdravotním pojištění má být předložen do konce května letošního roku vládě. Mohu zodpovědně říci - neboť jsme dnes měli na ministerstvu předposlední projednávání tohoto návrhu -, že termín bude dodržen. Není tedy pravda, že by vláda byla v této věci nečinná.
Jestliže dříve předložený návrh byl sněmovnou odmítnut a totéž ministerstvo, kde byl poslanec Cabrnoch náměstkem odpovědným za legislativu a za pojištění, předložilo právě jen návrh o prodloužení platnosti zákona, že v tomto případě mi připadá velmi zvláštní, že se ohrazuje proti tomu, že v tuto chvíli není předkládána komplexní úprava.
Argumentace, kterou zde uváděl pan poslanec Cabrnoch, byla velmi účelová a ukázala, že stojí za tím, co již dříve řekl - že bude torpédovat veškeré návrhy v oblasti zdravotnictví, které ministerstvo předloží. Zavázal se k tomu svým veřejným vystoupením a svým vystoupením, které jsme slyšeli před chvílí, jen naplnil toto své prohlášení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Slovo má další z ministrů vlády, pan ministr práce a sociálních věcí Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, v debatě, kterou vedeme, se začíná opravdu odvíjet velmi nebezpečná tendence, jejímž obsahem je čirý politický boj bez ohledu na věcné problémy.
Dovolte mi, abych se dotkl některých argumentů pana poslance Cabrnocha.
Pan poslanec Cabrnoch hovoří o tom, že je třeba odmítnout návrh pana ministra Davida s tím, že je třeba vytvořit časový tlak k tomu, aby vláda byla činná. Pan ministr David naprosto zřetelně sdělil, kdy bude předložena komplexní úprava. Chtěl bych konstatovat, že pokud sněmovna odmítne současný návrh projednávat, zbavuje se svého nejdůležitějšího prostoru, totiž času. Pan ministr David předloží v termínu odpovídající zákon a sněmovna pod časovým tlakem, aby zůstala zachována právní úprava, bude muset zákon přijmout bez ohledu na to, že může být kolem něj velmi rozsáhlá debata. Uvědomte si to. V okamžiku, kdy odmítnete prodloužení termínu pro současně platný zákon, zbavujete se současně prostoru pro hluboké a obsahové projednávání zákona, který bude předložen. Myslím, že takto zásadní úprava za hluboké úvahy stojí. V krátkých dějinách, které jsem zažil ve sněmovně, mohu jasně prohlásit, že bylo mnoho velmi složitých úprav, které nebyly nakonec schváleny právě proto, že se těžko hledala shoda nad některými zásadními věcmi. To je k záležitosti termínu.
Myslím, že řada z vás si pamatuje na strašný časový tlak a na velmi obtížné úvahy, které například pana ministra Stráského vedly k tomu, že do určité míry ustoupil i požadavkům, které jsem předkládal já, právě proto, že neměl prostor a musel se rozhodnout pro to, zda bude platit nějaká úprava, nebo zda nebude platit úprava žádná.
Právní důsledky takovéhoto stavu jsou neobyčejně hluboké a rozsáhlé. Při debatě o tom, co by to mohlo znamenat, se nepodařilo najít spolehlivou právní shodu. Jen bylo naprosto zřejmé, že právní jistota občanů by se velmi hluboce snížila a že by lékaři, resp. zdravotnická zařízení, která by měla tendenci k neetickému jednání, získala naprosto zřetelnou převahu. To je velmi důležité a měli bychom to mít stále na paměti.
Odmítnutí návrhu, který předkládá vláda, by mělo ještě i další důsledek. Pan poslanec Cabrnoch se zmiňoval o lékové politice. Říkal, že návrh, který vláda předkládá, je pružnější a že je to jeho jistá výhoda. Nedotkl se ale druhého velmi hlubokého důvodu, proč vláda tento návrh předkládá. Nejenže schvalování a celý proces je pružnější, ale také tento proces umožňuje daleko lépe zvládnout explozi nákladů, které jsme v lékové politice znovu a znovu svědky.
Tento zákon mimo jiné rozhoduje o celkové ekonomické stabilitě zdravotnictví jako systému. Možná že ne zcela klíčově, ale nepochybně velmi významně.
Pokud jde o nucenou správu, myslím, že pan ministr David provedl zdůvodnění, které je naprosto jasné, a odmítnout ho znamená řídit se určitým předsudkem.
Ještě bych se chtěl dotknout jednoho aspektu, který zmínil pan poslanec Cabrnoch. Pan poslanec vylíčil neobyčejně dramatickou a temnou situaci, kdy poslanci přistupují s velmi nepromyšlenými a zkorumpovanými pozměňovacími návrhy, a naznačoval, že tato situace povede k hluboké legislativní katastrofě. Neznám způsob předložení zákona, který by zabránil poslancům předkládat své pozměňovací návrhy, zvlášť zákona tak významného, jako je zákon o veřejném pojištění. Tyto návrhy budou předloženy. Pokud jsem měl příležitost sledovat jejich úroveň, musím prohlásit, že většina poslaneckých návrhů, která byla nakonec schválena, se ukázala jako životaschopná, a nepamatuji se, že by tam byl prosazen návrh a zákon, který by měl zřetelný lobbistický charakter.
***