(pokračuje Langer)
Dobře, budeme hlasovat ještě i o výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
V tuto chvíli nechám hlasovat nejprve o návrhu organizačního výboru, který navrhl přikázat předložený návrh zákona k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 110 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 184 poslanců a poslankyň bylo pro 150, proti 2. Návrh byl přijat.
Dalším návrhem k hlasování je návrh o přikázání tohoto zákona výboru rozpočtovému. Nicméně, ještě předtím, než dám hlasovat o tomto návrhu, poprosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť jsem vás na základě žádosti některých z vás odhlásil.
V hlasování s pořadovým číslem 111 rozhodneme o návrhu přikázat tento návrh rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 160 bylo 28 pro, 122 proti. Návrh nebyl přijat.
V dalším hlasování rozhodneme o přikázání návrhu zákona výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 112. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 160 se pro vyslovilo 38, proti 110. Návrh nebyl přijat.
Posledním návrhem, o kterém rozhodneme hlasováním, je návrh na prodloužení lhůty k projednávání, a to o 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 113. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 113 se z přítomných 162 vyslovilo pro 145, proti 9. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost s tím, že lhůta k jeho projednání byla prodloužena o 20 dnů.
Děkuji zpravodaji, děkuji ministrovi obrany.
Zahajuji projednávání dalšího bodu schváleného pořadu schůze, a to bodu pod pořadovým číslem 25, kterým je
25.
Vládní návrh zákona o průběhu základní nebo náhradní služby
a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze
/sněmovní tisk 141/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 141.
Prosím ty z kolegů, kteří chtějí opustit místnost, aby tak učinili, nicméně vás prosím, abyste zachovali klid a umožnili ministru obrany uvést předložený návrh.
Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády vám předkládám vládní návrh zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze - sněmovní tisk 141, k projednání v prvém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Předkládaný návrh zákona po prvé samostatně upravuje problematiku průběhu základní služby, náhradní služby a vojenských cvičení vojáků, kteří vojenskou činnou službu konají na základě branné povinnosti.
Dosud je průběh jejich služby upraven společným zákonem č. 176/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, který se vztahuje i na vojáky z povolání. Společná pro všechny vojáky je i řada dalších právních předpisů. Úprava dalších právních vztahů, práv a povinností nebo nároků, které souvisejí se základní nebo náhradní vojenskou službou a vojenskými cvičeními, je dosud obsažena i v řádech prezidenta republiky nebo pouze v interních normativních aktech. To však není v souladu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona.
Stávající roztříštěnost právní úpravy, její relativní zastaralost a nesoulad s Listinou základních práv a svobod vyvolaly potřebu upravit právní poměry občanů, kteří konají základní nebo náhradní službu a vojenská cvičení, novým samostatným zákonem a pojmout je komplexně.
Důvodem, pro který se navrhuje přijmout nový zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, je v neposlední řadě i snaha jednoznačně odlišit průběh uvedených druhů vojenské činné služby konaných na základě branné povinnosti od průběhu služby vojáků z povolání, kteří konají ve služebním poměru jako své zaměstnání.
V návrhu zákona se stanoví celý průběh vojenské činné služby od jejího počátku až do ukončení. Stanovení začátku a konce je třeba považovat za klíčové, neboť od nich se odvíjejí práva a povinnosti vojáků.
Návrh zákona vymezuje rámcově pojem služebního orgánu, podrobnou úpravou se předpokládá provést rozkazy prezidenta republiky a ministra obrany. Upravuje dále výkon vojenské činné služby v útvarech ozbrojených sil, a to v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži, a vojenskou přísahu. Podstatné je, že vojáky, kteří konají základní nebo náhradní službu a vojenská cvičení, lze vyslat v době míru do zahraničí pouze za účelem účasti na vojenských cvičeních a vojenském výcviku. Nelze je tedy v této době vyslat do bojových jednotek ani do mírových misí v zahraničí.
Pokud se týká vojenské přísahy, je pouze slavnostním závazkem vojáka k plnění povinnosti při obraně svobody a nezávislosti vlasti, které vyplývají z právních předpisů, vojenských předpisů a rozkazů. Plnění povinnosti nevyplývá tedy ze samotné vojenské přísahy, ale především z tohoto a z branného zákona. Proto také odmítnutí složit vojenskou přísahu neznamená, že by voják nemohl vojenskou činnou službu konat.
Dále jsou v návrhu zákona upraveny instituty vojenského zaměstnání, vycházky, některé otázky týkající se rámcově vojenského stejnokroje, vojenské hodnosti, jmenování do hodnosti, odnětí a ztráty vojenské hodnosti, odvelení, služební cesty a jednotlivých druhů dovolené.
Vycházka, která znamená opuštění vojenského objektu v době osobního volna, je nově pojata, a to jako nároková.
Institut přemístění a převedení je koncipován především z hlediska potřeb ozbrojených sil. Na žádost vojáka základní nebo náhradní služby, který v ní uvede a doloží rodinné, hospodářské nebo sociální důvody, může služební orgán povolit přemístění nebo převelení do místa nebo poblíž místa jeho trvalého pobytu. To se nemůže týkat vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení, a to pro krátkost doby trvání cvičení.
Řádná dovolená, její délka, je s ohledem na to, že základní služba trvá 12 měsíců, koncipována obdobně jako u převážné většiny zaměstnanců v pracovním poměru, a činí proto 28 kalendářních dnů. Zvláštní dovolená je určena pro řešení nepředvídaných nebo důležitých rodinných nebo osobních záležitostí vojáka.
Návrh zákona reaguje na situaci, která vznikla při předloňských a loňských povodních, a nově stanoví nárok vojáků na zvláštní dovolenou v délce deseti kalendářních dnů, jestliže je nebo osoby jim blízké postihla živelní pohroma. Zdravotní dovolená v délce 30 kalendářních dnů se navrhuje udělovat vojákům, kteří po skončení léčení pro nemoc nebo úraz nejsou schopni okamžitě vykonávat základní službu v plném rozsahu a jejichž doléčení nevyžaduje trvalý dohled lékaře.
Za stěžejní část zákona lze považovat tu část, která upravuje možné omezení některých občanských práv a svobod vojáka po dobu výkonu vojenské služby, a zejména pak kázeňské právo.
Omezení vychází z Listiny základních práv a svobod a týká se práva svobodně projevovat náboženství nebo víru a práva shromažďovacího a sdružovacího. Stanoví se pouze omezení nezbytná pro zabezpečení nerušeného výkonu vojenské činné služby. Vojenská kázeň je definovaná řádným plněním povinností vojáka, přičemž tyto povinnosti jsou demonstrativně v návrhu uvedeny. Upravena je vojenská kázeňská pravomoc, proveden demonstrativní výčet kázeňských odměn a taxativní výčet kázeňských trestů.
Chtěl bych upozornit na to, že kázeňský trest vězení je trestem mimořádným a lze jej ukládat pouze za nejzávažnější kázeňské přestupky. Znamená totiž podstatný zásah do osobní svobody občana, který koná vojenskou činnost na základě branné povinnosti, neboť nikoliv soud, ale velitel zbavuje vojáka osobní svobody. Kázeňský trest vězení je tradičním trestem ukládaným vojákům. Délka vězení může činit nejvýše 14 dnů u vojínů v základní službě nebo náhradní službě a 4 dny u vojínů v záloze povolaných na vojenské cvičení.
***