(pokračuje Císař)
Kromě toho lze předpokládat, že při veřejné mimosoudní dražbě s větším počtem účastníků se dosáhne i vyšší ceny, což je výhodné jak pro věřitele, tak pro dlužníka. Návrh zákona současně pamatuje na to, aby osoby, které budou pověřeny výkonem dražeb, splňovaly potřebné požadavky po odborné i morální stránce. Proto kromě příslušného živnostenského oprávnění musí mít provádění dražeb kladné stanovisko ústředního orgánu státní správy. Vylučuje se možnost, aby vlastník znemožnil provedení dražby převodem věcí na třetí osobu. Od doručení písemného oznámení o zamýšleném výkonu práva dražebního věřitele je s věcí zakázáno nakládat.
Právní úprava je potřebná i u dražeb dobrovolných, které se provádějí na návrh vlastníka věci. Dosud platný zákon z 50. let je zastaralý a upravuje pouze dobrovolné dražby věcí movitých. Nebylo možné jej pouze novelizovat a bylo i proto nutné navrhnout komplexní a vyváženou úpravu dobrovolných dražeb. Hlavní význam navrhované právní úpravy dobrovolných dražeb spočívá ve stanovení dostatečně transparentního postupu při dražbách, což je zvláště významné u dražeb prováděných v rámci likvidace podniků a u dražeb prováděných v rámci privatizace státního majetku. Návrh využívá dosavadních zkušeností včetně zahraničních a prakticky znemožňuje machinace při provádění dobrovolných dražeb.
Pokud jde o vlastní průběh dražeb, návrh zákona ukládá dražebníkovi řadu povinností, např. zveřejnit dražební vyhlášku obsahující stanovené náležitosti, umožnit prohlídku dražebních věcí, sepsat protokol o dražbě a řadu dalších, které mají za cíl umožnit účast na dražbě co nejširšímu počtu zájemců.
S úpravou veřejných dražeb je úzce spojen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Zde se jedná především o odpovídající změnu živnostenského zákona a daňových zákonů.
Dámy a pánové, závěrem svého stručného vystoupení chci vyjádřit pevné přesvědčení, že nová právní úprava dražeb povede k výraznému zlepšení platební kázně dlužníků a přispěje tak ke snížení druhotné zadluženosti. Chceme dát jednoznačný signál našim i zahraničním investorům, že usilujeme o zprůhlednění právního prostředí tolik nezbytného právě v současné době pro bezpečné a perspektivní investice v našem státě.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Císařovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pro oba návrhy zákonů pan poslanec Jaroslav Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předložený vládní návrh zákona o veřejných dražbách, tisk 156, a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, tisk 157, jsou bezesporu velmi potřebnou a dlouho očekávanou komplexní úpravou dražeb, ať již se jedná o dražby dobrovolné, nebo nedobrovolné. Mimochodem zákon o některých dražbách mimo soudní výkon rozhodnutí byl jako vládní návrh předložen Poslanecké sněmovně již jednou, a to v prvém volebním období. Poslanecká sněmovna však tento návrh nestihla schválit vzhledem k tomu, že jí mezitím skončilo funkční období. Přitom platná úprava dražeb mimo exekuci pochází z roku 1950 a je jako celek zastaralá a zcela nevyhovující. Lze tedy konstatovat, že zákon o veřejných dražbách přichází do parlamentu o bezmála deset let později, než měl.
Mám-li v krátkosti vyzvednout význam zákona, pak musím především zdůraznit, že zákon zlepší momentálně nikoliv dobré postavení věřitelů. Umožní jim konečně efektivně realizovat zástavy v případech, kdy dlužník přestal plnit své závazky vůči zástavnímu věřiteli.
Navrhovaná úprava tak vytváří lepší podmínky pro rozvoj hypotečního úvěrování a prospěje při likvidaci druhotné platební neschopnosti podniků. Možnost realizovat zástavu formou veřejné dražby mimo soudní exekuci určitě ulehčí přetíženým soudům a nepochybně se při ní dosáhnou vyšší ceny draženého majetku, což je přínosem i pro dlužníky.
Zákon o veřejných dražbách byl projednán iniciativně v podvýboru pro podporu podnikání a legislativní činnost hospodářského výboru na jednání výboru dne 28. ledna 1999. Podvýbor až na některé připomínky zákon přivítal jako nezbytnou legislativní normu pro zlepšení postavení věřitele.
Dámy a pánové, pokud se nemýlím, téměř všechny parlamentní politické strany měly ve svých volebních programech jako jeden z cílů zlepšit postavení věřitelů. Proto věřím, že předložený návrh zákona bude sněmovnou posuzován nikoliv politicky, ale na základě věcných argumentů tak, jak si to tato důležitá problematika zasluhuje. Z důvodů, které jsem uvedl, navrhuji sněmovně, aby vládní návrh zákona o veřejných dražbách, tisk 156, a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, tisk 157, propustila do druhého čtení a přikázala oba zákony hospodářskému výboru.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plachému. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan místopředseda Langer, připraví se pan poslanec Zuna.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se zúčastnil obecné rozpravy k předloženým návrhům zákonů. Chtěl bych podotknout, že budu poměrně stručný. Nebudu hovořit příliš obsáhle, neboť předpokládám, že všichni společně se mnou sdílíte názor, že stav realizace pohledávek, resp. dluhů, není dobrý. Hovořil o tom i pan zpravodaj, že snad každá politická strana si vytyčila za svůj cíl narovnání vztahu věřitel a dlužník. Otázkou ovšem zůstává, nakolik kvalitní úprava před námi zde leží a nakolik skutečně dosáhne onoho kýženého cíle, tak jak o něm hovořil předkladatel, jak o něm hovořil také zpravodaj.
Bohužel pokud mluvíme o stavu realizace pohledávek, platí to o dluzích, které jsou zatíženy zřízením zástavního práva, a myslím si, že je důležité pokusit se nějakým způsobem řešit problém tak, aby věřitel nemohl být poškozen, aby věřitel se domohl svého práva co možná nejdříve. Máme tady co do činění něco s normou, která představuje zákonný předpoklad pro výkon zástavního práva. Máme zde normu, která se na první pohled tváří, že by mohla narovnání vztahu zlepšit. Otázkou ovšem je, jaká je skutečnost.
Podle mého názoru by zákon měl řešit především onen dosud pokřivený vztah věřitel-dlužník, měl by usnadnit věřiteli dosáhnout svých práv vůči dlužníkovi, měl by - trochu obecněji řečeno - vytáhnout špunt a vypustit kalnou vodu v obchodních vztazích. Především by měl upravit veřejné dražby tak, aby bylo možno realizovat zástavní právo věřitele vyplývající přímo ze smlouvy.
Jaká je ale skutečnost. Pan ministr a některá vystoupení jiných členů vlády vytvářejí podle mého názoru očekávání, která lze jen těžko naplnit prostřednictvím tohoto zákona. Pan ministr hovořil o tom, že bychom potřebovali vyslat signál do zahraničí a investorům. Souhlasím s potřebou vyslání signálu, ovšem polemizuji nad kvalitou takovéhoto signálu. Vládní návrh obsahuje velmi závažné vady v základních právních institutech, jako je nabývání vlastnictví a s tím spojená závažná otázka zániku právních vad váznoucích na předmětu dražby.
***