(pokračuje Rujbrová)
Ve smlouvě o vzniku partnerského soužití mohou partneři vyloučit například existenci vzájemné vyživovací povinnosti po dobu trvání jejich soužití, ale i existenci vyživovací povinnosti po zrušení tohoto soužití. Není ani vyloučeno, aby vyloučili vůbec existenci společného jmění. Navrhovaná úprava tedy dává partnerům relativně větší smluvní volnost, než mají manželé, právě s ohledem na skutečnost, že partnerské soužití není manželstvím.
Další výhrada spočívá v tom, že navrhovaná právní úprava předpokládá, že partnerské soužití bude mít stejné právní následky jako manželství, neboť tento zákon nestanoví jinak. Důsledkem by byl při úmrtí jednoho z partnerů i vznik nároku na vdovský, případně vdovecký důchod pozůstalému partnerovi. Účelem této důchodové dávky je však zmírnit důsledky zániku vyživovací povinnosti mezi manželi v důsledku úmrtí jednoho z nich, zatímco návrh nepočítá s existencí vyživovací povinnosti mezi partnery ve stejném rozsahu jako mezi manželi.
Podle důvodové zprávy k ustanovení § 7 má dokonce partnerům umožnit vyživovací povinnost po zániku partnerství smluvně vyloučit. Tato výhrada zazněla opakovaně i v dnešní rozpravě.
Jestliže řadu majetkových vztahů v oblasti občanského zákoníku by si partneři mohli vyřešit smluvně i bez existence navrhovaného zákona, pak v oblasti sociální péče tuto možnost nemají. Tedy existence vdovského, případně vdoveckého důchodu je jedním z následků existence partnerského soužití. Z hlediska nároku na státní rozpočet v této chvíli nelze zřejmě odhadnout, o jak velké částky by se jednalo. Na druhé straně ale nelze ani předpokládat, že by po přijetí navrhovaného zákona se partnerské soužití osob téhož pohlaví stalo masovým jevem.
Nesouhlasím s tím, že návrh nepočítá se vzájemnou vyživovací povinností mezi partnery. Mohou si ji však smluvně vyloučit, což pro tento vztah zřejmě typické nebude. Vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi vychází z toho, že ve fungujícím manželství manželé spolu žijí ve společné domácnosti a společně uhrazují své osobní potřeby i potřeby celé rodiny. Podle některých autorů se za současného právního stavu ani nedá hovořit o existenci vyživovací povinnosti, neboť spíše jde o běžné nakládání se společným jměním.
V případě smrti jednoho z manželů se potom samozřejmě mění ekonomická situace pozůstalého manžela tím, že odpadne příjem zemřelého nebo si péči o domácnost a případné osobní služby ze strany zemřelého manžela musí zajistit jiným způsobem. Naproti tomu vyživovací povinnost po rozvodu manželství již automatická není. Je závislá na skutečnosti, že rozvedený manžel není schopen sám se živit, případně že se jedná o manžela, který porušováním manželských povinností rozvrat manželství převážně nezapříčinil a pro něhož by byl rozvod závažnou újmou.
Navíc se nyní lze zprostit vyživovací povinnosti k rozvedenému manželovi jednorázovým zaplacením. Vyživovací povinnost k rozvedenému manželovi se v praxi vyskytuje zejména u žen pečujících o malé děti, pocházející z tohoto rozvedeného manželství.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní kolegyně, pozornost v sále značně klesá. Já bych za prvé požádal sněmovnu o ztišení atmosféry hluku v jednacím sále a za druhé možná o…, ale to mi nepřísluší, nemohu vám do toho zasahovat.
Takže prosím alespoň o atmosféru v jednacím sále. Vy si s tím již poradíte, paní kolegyně.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Já se pokusím své vyjádření zkrátit, protože o právní argumenty zřejmě v této chvíli není až takový velký zájem. Mám-li alespoň ve stručnosti reagovat na námitky, že návrh neobsahuje vymezení, jaké doklady musejí při uzavírání partnerského soužití partneři předložit a že zde není řešena otázka jejich příjmení po registraci partnerského soužití, podotýkám, že otázku předložení dokladů neřeší ani zákon o rodině. V daném případě návrh zákona nepočítá se společným příjmením partnerů, i když tato otázka je v daném případě řešitelná jiným způsobem.
Pokud jsou zde připomínky k úpravě v trestním zákoně, mám za to, že jednoznačně návrh zákona by partnery definoval jako osoby blízké, na druhou stranu by se na ně nevztahoval trestný čin bigamie, který jednoznačně mluví o vztahu manželském.
Byla jsem připravena argumentovat daleko obsáhleji. Sněmovna, jak už jsem konstatovala, v této chvíli nemá zřejmě zájem se blíže tímto problémem zabývat. Pevně doufám, že dostaneme prostor na půdě výboru, který se tímto má zabývat, ať už to bude výbor ústavně právní, nebo petiční. Tam se chceme touto právní argumentací zabývat podrobněji.
Prosím vás tedy, abyste návrh zákona propustili do druhého čtení. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. A nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Bendu, aby se ujal svého závěrečného slova.
Upozorňuji všechny kolegy a kolegyně, kteří jsou v předsálí, že kromě toho, že čile gonguji, je také vyzývám k tomu, aby se dostavili do sálu, protože budeme hlasovat. Prosím, pane kolego.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já nebudu zneužívat závěrečného slova zpravodaje k vlastním komentářům. Chtěl bych jenom konstatovat, že vystoupilo celkem 20 rozprávějících a na závěr paní navrhovatelka, 6 z těchto rozprávějících dalo návrh na zamítnutí. Myslím si, že o tomto návrhu můžeme v tuto chvíli hlasovat.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane zpravodaji, je vždy ještě trochu sporné, jestli se nejprve hlasuje o zamítnutí, nebo vrácení k dopracování. Zvyklostí bylo, že se hlasuje o vrácení k dopracování, byť vím, že výklad může být sporný. Zazněl v rozpravě, pokud se nepletu, ale i návrh na dopracování - dokonce z vašich úst, pokud se nepletu.
Poslanec Marek Benda: Ano, z mých úst tento návrh zazněl. Já jsem pokládal za korektnější, protože ty návrhy zazněly dříve, aby se nejprve hlasovalo o návrhu na zamítnutí. Také ho pokládám svým způsobem za tvrdší návrh. Je to návrh zpravodaje. Pokud vím, sněmovna nesouhlasí, ať rozhodne hlasováním, jak se má hlasovat, v jakém pořadí. Jednací řád nám neukládá, v jakém pořadí se má hlasovat.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, doporučil bych v tuto chvíli, abychom vzali návrh, který zazněl v rozpravě, návrh pana poslance Bendy, jako podmíněný návrh, tj. návrh pro případ, že nebude schválen návrh na zamítnutí. V minulosti to takto bylo realizováno. V okamžiku, kdy rozhodneme o neschválení návrhu na zamítnutí, hlasovali bychom o návrhu pana poslance Bendy. Nemá-li někdo námitek proti této proceduře, podle návrhu pana zpravodaje bych nejprve nechal hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Konstatuji, že jsem vás před malou chvílí odhlásil. Žádám vás všechny o novou registraci.
Hlasování pořadové číslo 150. V něm rozhodneme o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu pod sněmovním tiskem 124.
Kdo je pro tento návrh na zamítnutí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh na zamítnutí nebyl schválen, když se pro vyslovilo 80 poslankyň a poslanců proti 88.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 151 a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Ani tento návrh nebyl schválen, když se pro vyslovilo 84 poslankyň a poslanců, proti 87.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Pokud se nepletu, pane zpravodaji, v rozpravě zazněl i návrh na přikázání výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti.
***