(pokračuje Grégr)
Dále se jedná o projekt městské dopravy v Bělehradě, podle kterého by mělo být dodáno 80 trolejbusů ze Škoda Ostrov, s. r. o. V pokročilém stadiu je rozpracování nabídky na rekonstrukci elektrických lokomotiv pro jugoslávské železnice. Pochopitelně vojenskopolitická situace v tomto regionu ovlivňuje průběh uvedených obchodních případů a dalších záměrů. Zatím optimisticky doufáme, že všechny tyto aktivity budou realizovány a navíc bude aktuální otázka obnovy infrastruktur, pokud bude mít náš průmysl řekl bych obecnou důvěru. Takže to je záležitost Jugoslávie.
Další záležitost byla otázka předpokladu vývoje zaměstnanosti. V souvislosti s návrhem na konkurzní řízení na dceřinou společnost Škoda Instav, s. r. o., vznikla situace, kdy příslušným zaměstnancům nebyly vyplaceny mzdy v plném rozsahu, to je záležitost, která trochu hýbala tímto klimatem. Situace se potenciálně dotýkala a dotýká asi 500 zaměstnanců, jejichž postup uvolňování, resp. převodu do jiných společností, tak jak mám informace, je pravidelně projednáván, kontrolován na každém zasedání představenstva Škody, a. s., a to jedenkrát týdně. Vedení Škody Instav i vedoucí pracovníci ostatních společností Škoda učinili určitá opatření k tomu, aby nevyplacené mzdy z prosince byly vyrovnány, což se údajně již stalo, aspoň jak mám čerstvou informaci. Jsou vytvořeny podmínky pro to, aby v průběhu měsíce dubna byly všem zaměstnancům Škoda Instav, s. r. o., vyplaceny mzdy za měsíc únor, i když je duben. To znamená, že původní zpoždění v rozsahu cca 2 - 3 měsíců má být zkráceno zhruba na skluz jednoho měsíce.
Zaměstnanost ve Škoda, a. s., má samozřejmě klesající tendenci. Vyvíjí se podle programu a stanovených úkolů a cílů podniku. Já jsem si nechal od nich zpracovat graf vývoje zaměstnanosti. Je to meziročně srovnáváno, na přelomu roku 1996 - 1997 byl rozdíl 18 636 zaměstnanců, na konci roku 1998 pak 16 140. Takže tento harmonogram vychází z utlumení ztrátových výrob a naopak zase i z rozvoje ziskových oborů, kde zaměstnanost mírně stoupá. Nepředpokládá se, že by ve snižování počtu pracovníků, tak jak tvrdí Škodovka, mělo dojít k výkyvu nad rámec toho trendu, graf vám nakonec mohu předat.
Vedení Škoda pravidelně konzultuje a informuje odborovou organizaci, a to buď na společných zasedáních se zástupci všech odborových organizacích, včetně přidružených odborových organizací Tatra, a. s., a TRUCK International, a. s., což byl dříve LIAZ.
Vedení Škoda, a. s., na požádání komunikuje a vysvětluje odborovým předákům situaci v jednotlivých problémových okruzích tak, jak jsou definovány. Poslední takové setkání se uskutečnilo podle zprávy, kterou jsem si nechal zaslat ze Škodovky, 24. března 1999 za přítomnosti členů představenstva Škody, a. s., vedení Odborového svazu KOVO Škoda a personálního ředitele Škoda. Jednání se týkalo sociální situace, uvolňování a propouštění zaměstnanců, jejich rekvalifikace, zajištění finančních prostředků pro profinancování výroby, rozpracování zakázek a výplatu mezd, postup restrukturalizace ve společnosti Škoda, přípravy a uplatnění revitalizačního programu.
Útlum ztrátových výrob znamená bohužel i propouštění pracovníků, které je současně doprovázeno sociálními a rekvalifikačními programy, které jsou zaváděny v těsné spolupráci s úřady práce Plzeň-město, Plzeň-sever a Plzeň-jih, resp. i ostatními úřady práce v Západočeském kraji. Tak jak tvrdí Škodovka, dosavadní spolupráce a výsledky jsou uspokojivé a pozitivní, zatím se nevyskytují - tak jak mám informaci, jak jsem si je nechal předložit - zásadní problémy či nesrovnalosti v dohodnutých postupech.
Vedení Škoda, a. s., uvažuje o snížení počtu zaměstnanců v roce 1999 v počtu cca 1000. Nedomnívám se, že to je číslo nízké. Navíc konečné číslo je odvislé od toho, kolik Škoda, a. s., udrží a získá zakázek. Vedení podniku je v této věci neustále ve styku s odborovou organizací a nemám zatím informace, že by došlo k neshodám mezi těmito partnery, i když škodováci za mnou byli asi před čtyřmi měsíci a byla tam - což je pochopitelné - značná nervozita.
Jak už jsem řekl, můžeme to sledovat a ovlivňovat přes těch 8,7 % akcií. O velkých podnicích jsem průběžně informován, sleduji situaci, a pokud mohu být nápomocen určitými kontakty, třeba mezinárodními apod., při návštěvách některých strategických partnerů, tak tyto podniky jsou vždycky na přetřesu, jedná se o tom, jak postupovat, jak co nejlépe upravit strukturu, jak získat případně nejkvalitnější kapitálový vstup nebo strategického investora.
Říkám ale docela otevřeně, i když se to některým mým oponentům ať vně, nebo zevnitř nelíbí, mám zájem, aby Škodovka po útlumu neziskových institucí zůstala zachována jako celek, protože zatímco ve světě všude v rámci globalizace dochází ke slučování velkých firem, daleko větších firem, než je Škodovka, do ještě větších celků, ve velké nadnárodní celky - myslím, že takový poslední signál, o kterém jste četli v novinách, je firma ABB Energies, která se sloučila s Alstomem -, aby vytvořily ještě větší celek, nemohu souhlasit s představami, že by se u nás velké celky měly dělit do malých a ty že by byly lépe konkurenceschopné. To by snad znamenalo pouze to, že by to byla součástková základna nebo na základě cizího know-how práce ve mzdě, protože každý, kdo někdy v průmyslu pracoval, ví, že inovační kroky se zkracují, náklady na výzkum, vývoj přesahují už dnes možnosti jedné firmy. Víme, že třeba vývoj nového automobilového motoru stojí asi 1,5 miliardy marek, vývoj jednoho čipu stojí 1 miliardu dolarů a musí se za rok či dva roky zaplatit, protože inovace tam probíhá velice rychle.
Jestliže má být prosperita našeho státu a hospodářství - a tomu také odpovídá jeho struktura - a jestliže máme uspět na mezinárodních trzích, které jsou den ode dne složitější, tvrdší a dramatičtější, tak to mohou být právě tyto velké komplexy. Proto říkám, že v rámci svého vlivu ministerstva se budu snažit, aby tyto komplexy byly zachovány, případně ještě nějakým způsobem dále posíleny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Maštálka hodlá položit doplňující otázku.
Poslanec Jiří Maštálka: Ne, pane místopředsedo, já nechci položit doplňující otázku, já chci jenom poděkovat za podrobnou odpověď a vyjádřit naději, že v tomto problému budeme v těsném pracovním kontaktu s panem ministrem.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším vylosovaným poslancem v rámci bloku interpelací je pan poslanec Petr Mareš. Interpelovaným ministrem je pan ministr zahraničních věcí Jan Kavan, a to ve věci postoje České republiky ke strategické koncepci NATO pro příští století.
***