Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, paní a pánové, dovolte mi tři poznámky a závěrečné stanovisko klubu KSČM.
Poznámka první. Zdá se mi, že není náhodou, že pro požadavek přenosu tohoto jednání Českou televizí hlasovalo pouze 27 poslanců, když si uvědomíme, že o vstupu do České republiky do Severoatlantického paktu rozhodlo za všechny české občany asi 250 lidí, tedy část poslanců, část senátorů, prezident republiky. Ti samozřejmě nemají zájem o publicitu v situaci, do jaké svým rozhodnutím občany České republiky přivedli.
Druhá poznámka se týká sdílených hodnot. Přesto, že často slyšíme apely na to, jaké hodnoty sdílíme jako součást aliance, chci připomenout, že od 15. ledna letošního roku k 70. výročí narození Martina Luthera Kinga zahájila Amnesty International petiční akci "Právo pro všechny". V této petiční akci je připomenuto, že USA jsou jenom se Somálskem zemí, která dosud nepodepsala Úmluvu o právech dítěte a patří mezi deset zemí, které… (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, rozumím tomu, že někdo nemusí souhlasit s řečníkem, ale podle zákona jediný, který může přerušit řečníka, je předsedající. Předsedající se může přerušit maximálně sám. Hovoří kolega Filip. Kdo nemá zájem jej poslouchat, nepochybně má právo opustit jednací sál.
Poslanec Vojtěch Filip: Chci tedy podotknout, že USA spolu s dalšími devíti zeměmi nepodepsaly Úmluvu o odstranění diskriminace žen. Jestli to je pro paní kolegyni Parkanovou právo, které chceme sdílet, pro mne nikoliv.
Třetí poznámka se týká výroku, který pravděpodobně nikdo z nás neslyšel v originále. Já si ho dovolím citovat v českém překladu: "Když jeho veličenstvo císař František Josef něco požaduje, srbská vláda musí vyhovět. Jestliže to neučiní, bude Bělehrad ostřelován a okupován do té doby, než bude vůle jeho veličenstva splněna." Citoval jsem v českém překladu prohlášení bývalého německého císaře Viléma II., které uvedl v roce 1913.
Nyní mi dovolte ještě jeden algoritmus, chcete-li. Spíše mě zarazilo, kdo ho řekl. Považuji kolegu Lobkowicze za člověka vzdělaného, s obrovským rozhledem. Jeho přirovnání, které uvedl v této sněmovně, mi připomnělo algoritmus, který jsem viděl na vlastní oči ve Svazové republice Jugoslávii, a které zaznívalo velmi často v projevech na náměstí Republiky. Hitler prohlásil, že je potřeba pro ochranu práv sudetských Němců zajistit humanitární pomoc bývalému Československu. Pan kolega Lobkowicz prohlásil, že NATO zasáhlo v ochraně lidských práv kosovských Albánců. K eskalaci konfliktu Hitler použil poměrně průhledné napadení rozhlasové stanice v Görlitzu. Napadení Albánie jugoslávskými vojáky, to, co se včera pokusili udělat na albánských hranicích, dementovalo už i NATO. Mrzí mě, že kolega Lobkowicz to vůbec použil. Já ten algoritmus raději ani nechci doříci, protože je mi z něj opravdu špatně.
Dovolte mi, abych řekl, že v členských státech paktu NATO je podle agentury CSA ve Francii 68 % Francouzů znepokojeno, jakým způsobem se pakt chová v Jugoslávii, a 66 % je přímo proti vojenskému zásahu. Německý kancléř a ministr zahraničí navrhují alespoň jednodenní moratorium na zastavení bombardování. Možná že někomu vadí pohrdání člověkem. Mně také. Pakt NATO přiznal a potvrdil útok aliance na humanitární konvoj. Jen odmítl sdělit, kolik běženců bylo při této humanitární akci a napadení konvoje zabito. Zato můžeme podotknout, že v současné době je bombardováním zabito nejméně 300 civilních osob a z toho je 100 žen, dětí a starých osob. Nebudu připomínat ani mrtvé v Bělehradu, Prištině. Bylo tady vše řečeno. Chci říci, že pohrdání lidským životem, chudost ducha při rozhodování o tom, že je možné bezprávím nastolit právo, mi připadá minimálně nesmyslné.
Na závěr mi dovolte říci naše stanovisko. Podpoříme humanitární akci, která se bude týkat zmírnění utrpení těch, kteří trpí válkou v Jugoslávii. Nic nemáme proti tomu, aby civilní nemocnice působila na území kteréhokoliv balkánského státu a požívala ochrany podle ženevské konvence. Máme výhradu proti vojenské nemocnici, protože tato své výlučnosti podle ženevské konvence nepožívá. Nechci v tuto chvíli ani raději znát stanovisko ministra zahraničních věcí, a jak chce odpovědět na to, že bez souhlasu parlamentu jsou tři vojenští lékaři na území Albánie. Bez souhlasu této sněmovny, bez souhlasu Senátu odletěli včera. Jistě obrovská úcta k parlamentu, k parlamentní demokracii ze strany vlády. Pane ministře, očekával jsem od vás větší úctu k mezinárodnímu právu.
Podle mezinárodního práva jsou trestné jako zločiny proti míru od roku 1974 v definici agrese plánování, připravování, podněcování nebo vedení útočné války nebo války, která je porušením mezinárodních smluv, dohod nebo záruk. V definici agrese se objevuje bombardování ozbrojenými silami jednoho státu území státu druhého nebo použití jakýchkoliv zbraní jednoho státu proti území druhého státu, útok ozbrojených sil jednoho státu na pozemní, námořní nebo letecké síly jiného státu. Z rozhodnutí Rady bezpečnosti byl zřízen mezinárodní tribunál pro potrestání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaného na území bývalé Jugoslávie. Podle statutu tohoto mezinárodního tribunálu se za takové porušení práva počítají mj. útoky či bombardování jakýmikoliv prostředky nechráněných měst - bylo jich napadeno osm - nechráněných vesnic, sídlišť či budov.
***