(pokračuje Kavan)
Vzhledem k náročnosti operace požádal vrchní velitel ozbrojených sil NATO Wesley Clark všechny spojence o zvýšení počtu letadel pro operaci aliance. Jen USA připravují vyslání dalších 300 letadel. Kapacity současných spojeneckých základen jsou omezené. Vojenské orgány NATO proto hledají možnosti pro jejich dočasné umístění i v jiných členských státech aliance. V tomto směru byla oslovena i Česká republika. V uplynulých třech dnech zde působil expertní tým, který posuzoval možnost využití českých civilních i vojenských letišť. Případné využití letišť na území České republiky členskými státy aliance může vyžadovat i pobyt omezeného množství personálu, vojenské techniky a materiálu ozbrojených sil členských států NATO na území České republiky.
Z vyhodnocení jednání expertní skupiny příslušníků leteckých sil aliance s odbornými orgány ČR vyplývají následující prozatímní závěry. Připomínám pouze, že i při kladném posouzení technické vhodnosti našich letišť nelze automaticky předpokládat využití těchto zařízení silami aliance. Kromě technicko-organizačních možností infrastruktury, způsobu zabezpečení služeb včetně ubytování personálu, bezpečnosti rozmístění letounů a další techniky apod. budou posuzována tato zařízení i v celkovém kontextu plnění operačních úkolů v souvislosti s probíhajícími operacemi aliance spojenými s krizí v Kosovu.
Jak víte, bylo posouzeno několik vojenských a civilních letišť České republiky. Vzhledem ke specifickým požadavkům předpokládaného operačního úkolu, tj. zabezpečení tankerů - zdůrazňuji tankerů - jsou jako nejvhodnější letiště identifikována dvě, a to Praha-Ruzyně a Mošnov. Je však potřeba zdůraznit, že se jedná o předběžné vyhodnocení poznatků expertní skupiny podléhající posouzení jejích nadřízených složek. Důvodem pro preferenci civilních letišť oproti zařízením vojenským je především délka rozjezdových drah, neboť, jak jsem řekl, budou u nás v případě, že s tím vyslovíte souhlas, přistávat těžké tankery a ne třeba lehká bojová vojenská letadla. Tento parametr na letištích využívaných Armádou ČR by neumožňoval zajištění všech požadavků na letovou bezpečnost.
Intenzifikace operace vyžaduje i adekvátní pozemní opatření a dodávky materiálů do oblasti. Česká republika již byla oficiálně požádána o souhlas s transportem vojenského materiálu přes území ČR do Maďarska. Toto zdůrazňuji, protože ještě během dneška jsem se tu setkal s řadou zástupců sdělovacích prostředků, kteří tvrdili opak. Čili opakuji, byli jsme oficiálně požádáni o souhlas s tranzitem vojenského materiálů přes území České republiky do Maďarska.
V tomto ohledu je však nutné připomenout, že Parlament České republiky již vyslovil souhlas s pozemním tranzitem pro operaci SFOR, která dosud probíhá, i pro operaci KFOR v souvislosti se svým prvním rozhodnutím o vyslání 6. polní nemocnice. Tato rozhodnutí však nelze aplikovat na uvedený případ.
Základním východiskem pro rozhodování Parlamentu České republiky byly konkrétní informace o dané operaci aliance, o zapojení ČR a o všech případných souvisejících činnostech - tranzit, servis, údržba - na území České republiky. Členské státy aliance však rozhodují o politicko-vojenském rámci jednotlivých operací s tím, že jejich provádění je již odpovědností vojenských složek NATO. Konkrétní požadavky se proto postupně upřesňují operativně v závislosti na vývoji operace. Rychlost a pružnost jsou v této souvislosti imperativem.
Dosavadní postup, dle něhož se Parlament České republiky vyjadřoval ke konkrétním opatřením na základě konkrétních údajů, je složitý. Procedurálně a časově náročný dopad článků 39 a 43 Ústavy České republiky, které české vládě - na rozdíl od ústavních možností vlád většiny ostatních zemí NATO - neumožňují reagovat na měnící se situaci a postup aliance, mohou nepřímo zpochybňovat spolehlivost ČR jako člena NATO a naši politickou vůli k podpoře aliance i tam, kde vlastně existuje. V této souvislosti však musím ocenit velkou pružnost, s níž se obě komory parlamentu jsou schopny sejít během téměř 24 hodin. Vláda se domnívá, že nastal čas pro souhrnné rozhodnutí Parlamentu České republiky o podpoře i účasti v operacích NATO v souvislosti s řešením kosovské krize. Postup případ od případu vede k politicky nežádoucím výsledkům zejména v zahraničněpolitické rovině.
Souhrnná právní úprava, která pojedná účast a podporu České republiky pro operace aliance, bude předmětem novely ústavy a návrhu zákona, které však v tuto chvíli nejsou dokončeny. Vývoj kosovské krize však od všech členů NATO vyžaduje operativní rozhodování.
Chtěl bych jen pro příklad uvést postup dvou dalších nových členů aliance. Maďarsko rozhodlo poskytnout svůj vzdušný prostor vzdušným silám NATO a umožnit NATO použití letišť včetně zajištění technického zázemí pro obsluhu letadel všech typů. Polská ústava umožňuje, aby vláda mohla pružně reagovat na požadavky aliance. Použití letišť a využití vzdušného prostoru je tedy plně v kompetenci exekutivy. Experti NATO provedli také v Polsku sondáže o možnosti využití letišť, a jak potvrdil včera polský ministr obrany pan Oneskiewicz zde v Praze, pokud se vojenské orgány NATO rozhodnou polská letiště využít, varšavská vláda jim vyhoví.
Potřebu souhrnného přístupu k podpoře České republiky pro operace NATO v prostoru bývalé Jugoslávie potvrdilo již poslední rozhodnutí Parlamentu ČR o vyslání české nemocnice k plnění humanitárních úkolů mimo území SRJ v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu a o vyslání nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu, která nejsou vázána na žádnou konkrétní operaci.
Vláda proto dnes žádá parlament o souhrnný souhlas s pozemním tranzitem personálu nebo jednotek včetně výzbroje, konvenční munice a dalšího souvisejícího materiálu ozbrojených sil členských států NATO přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie a v okolních zemích, které jsou prováděny v zájmu řešení kosovské krize.
Zároveň vláda žádá o souhlas s přistáváním a pobytem vojenských letadel členských států NATO na území ČR za účelem pozemní podpory, zejména doplňování paliva, konvenční munice, a s pobytem personálu ozbrojených sil členských států NATO na území České republiky nezbytného k zajištění pozemních a leteckých tranzitů. Vzhledem k tomu, že se do operací aliance zapojují i státy zapojené do programu Partnerství pro mír, vláda žádá, aby se souhlas vztahoval i na tyto státy.
***