(16.30 hodin)
(pokračuje Drda)
Umístěním správy národního parku, posouzením věcných argumentů, posílení úlohy samospráv při rozhodování o předmětném území navrhované úpravy zákona č. 114/1992 Sb., § 17 a 27 atd.
Potom mohu citovat z tohoto dopisu například i to, co jsme zde už slyšeli, že starostové zpochybňují úroveň prostředků, které budou dávány na opravy, údržbu 22 budov, cest apod. Pokud má někdo zájem seznámit se s celým zněním, je u mě k dispozici. Myslím, že je zde důležité pouze na konci citovat přímo z dopisu: "My, starostové z dotčených obcí, nejsme v žádném případě proti ochraně přírody, ale jsme povinni hájit zájmy svých obcí a občanů v nich žijících, což předložený návrh zákona nezaručuje. Žádáme proto všechny poslance, aby před schválením nedostatečně připraveného zákona zvážili jeho důsledky pro život dotčených obcí, aby se neopakovaly chyby a problémy z již vyhlášených národních parků." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kučera, kterému uděluji slovo.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Pane předsedající, dámy a pánové, máme na programu velice mnoho důležitých bodů, a proto se vynasnažím být co nejvíce stručný.
Asi drtivá většina z nás má ráda přírodu a drtivá většina z nás chce upřímně zachovat ty nejkrásnější partie pro příští generace. Současně s tím se ale nacházíme v době, kdy státní ekonomika prodělává krizi, kdy zdroje státní pokladny jsou velice omezené a natažených rukou je příliš mnoho. Dovolte, abych z tohoto souvztažného pohledu posoudil vládní návrh zákona na vyhlášení Národního parku České Švýcarsko.
Všechny varianty uvažovaného národního parku jsou svou plochou na území chráněné krajinné oblasti, nejvzácnější z nich pak ještě v lokalitách vyhlášených za národní přírodní rezervace. Kdo rozumí obsahu těchto slov, ví, že již dnes jsou tedy přírodní hodnoty Labských pískovců, vyvřelin, vzácné fauny i flóry, dostatečně chráněny těmito institucemi. Osobně jsme se byli se zemědělským výborem přesvědčit, zda tomu tak je i ve skutečnosti. Mohu zde poctivě prohlásit, že současným způsobem ošetřování, údržby a hospodaření v těchto lokalitách v žádném případě nedochází k jakémukoli poškozování přírodních hodnot, které chceme uchovat pro příští generace, naopak prokazatelně dochází k postupnému zlepšování celkového stavu, a to postupnou obnovou lesních porostů cíleně směřující k přírodě blízkému složení porostů.
Když to velice zjednoduším, vyhlášením Národního parku České Švýcarsko pouze ustanovíme novou instituci, která se o tuto lokalitu bude muset starat. Budeme muset vynaložit finance na její sídlo, provoz a další a další náležitosti. Tato instituce se bude snažit o to, abychom na vyhlášeném území národního parku měli složení vegetace blízké původnímu složení co nejdříve.
Vůbec nic bych neměl proti ustanovení institutu národní park a proti co nejrychlejšímu postupu k dosažení jeho cílového stavu, kdyby ekonomika našeho státu byla v pořádku a na takové vícenáklady bylo ve státní pokladně dostatek finančních prostředků. Za současné situace se mi vyhlašování národního parku jeví jako nepřiměřený finanční luxus, který si nemůžeme dovolit. Vláda si předsevzala do vínku tento záměr v době, kdy se její jednotliví ministři trumfovali v líbivých nápadech. Po deseti měsících svého vládnutí tito ministři překvapeně koukají, že na všechny své nápady nebudou mít peníze, ale přesto se nechtějí - nebo možná neumějí - chovat jako řádní hospodáři.
Kdyby na uvažovaném území docházelo k poškozování přírodních hodnot, nebo kdyby nevyhlášením parku v této době mělo být uchování těchto hodnot pro další generace jakkoli ohroženo, podporoval bych jeho založení a pomáhal bych hledat potřebné finanční zdroje. K ničemu takovému ale nedochází. Dokonce se stav postupně zlepšuje. Naše ekonomika se nachází v obtížném období a každou korunu bychom měli dnes obracet před jejím utracením zvláště opatrně a všechny možné zdroje, kterými stát disponuje, bychom měli investovat do oživení této ekonomiky.
Pokud se v tomto směru nedokáže hospodárně chovat vláda, měli bychom se o úsporné a efektivní utrácení rozpočtových peněz starat alespoň my, poslanci. Protože se vůbec nic nestane s přírodními hodnotami, které chceme uchovat příštím generacím, když vyhlášení parku odložíme o pět či deset let, z hospodárných důvodů předložím návrh na vrácení zákona k přepracování. Vede mě k tomu nejen zjištění z lokality, která má být za národní park vyhlášena, ale i ze zjištění, jak drahé a zatím problematické je fungování národních parků v naší republice již vyhlášených.
Dámy a pánové, neměli bychom dovolit, aby katastrofální stav státního rozpočtu byl ještě více ničen nájezdy úzkých zájmových skupin, zvláště v případech, jako je tento, tedy v případech, které nemají závažný důvod pro přednostní řešení a které svou realizací nám vůbec nepomáhají vybřednout z dnešní těžké ekonomické situace, ale naopak ještě ve svých důsledcích budou tuto situaci zhoršovat. Děkuji za pochopení. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou do rozpravy je paní kolegyně Petra Buzková. Připraví se pan kolega Martínek.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, se zájmem jsem vyslechla příspěvek pana poslance Kučery mladšího a musím říci, že jsem v něm zaslechla určitou výzvu. Výzvu v tom smyslu, že pokud krajina v předpokládaném Národním parku České Švýcarsko skutečně není ničena, vyhlášení národního parku není aktuální, protože ochrana přírody v této oblasti se nezhoršuje, naopak se stále zlepšuje, že v takovémto případě není potřeba národní park vyhlašovat, a bylo-li by tomu naopak, pan poslanec by byl jeden z prvních, kdo by hlasovali pro to, aby se národní park vyhlásil.
Každý z nás má možná jiné zkušenosti. Několikrát jsem navštívila tuto oblast a musím říci, že pokud někdo chápe jako zlepšování ochrany přírody to, když jsou lesy káceny na holoseč, když dochází k téměř drancování vzrostlých lesů pouze z důvodů co možná nejvyššího hospodářského zisku, často se to stává v jarní době, kdy ze zalesněných skal stéká půda, která se tam již nikdy neobnoví, a tyto skály zřejmě zůstanou do budoucna navždy holé. Takovéto postupy jako nejlepší způsob ochrany přírody a krajiny nechápu, ale možná, že někteří poslanci na to mají jiný názor.
Osobně jsem přesvědčena, že v tuto chvíli je jedna z posledních možností, kdy lze ještě vyhlásit Národní park České Švýcarsko, a to jedině ve velké variantě, protože to je v zásadě jediná varianta, která svou rozlohou odpovídá významu celé lokality tak, aby tato jedinečná přírodní památka alespoň částečně zůstala zachována. Bohužel od té doby, kdy se začalo poprvé mluvit o vyhlášení tohoto národního parku - a to je již několik let - se udělalo všechno pro to, aby se z této části přírody vytěžilo a vydrancovalo možná nejvíce.
***