(16.50 hodin)
(pokračuje Beneš)
Jedni z nás mají silnější zkušenosti kladné, jiní z nás mají možná silnější zkušenosti záporné. Já bych byl hrozně rád, abychom svůj vztah dávali najevo hlasováním, nikoliv napadáním se za své názory.
Na závěr říkám, že podpořím menší variantu, právě proto, že si to starostové dotčených obcí přáli. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ptám se, kdo ještě má v úmyslu vystoupit v obecné rozpravě. Žádnou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu končím. V tuto chvíli máme před sebou - ještě dříve než zahájíme podrobnou rozpravu - dva návrhy k hlasování.
Prvním návrhem, to je návrhem na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, byl návrh, který předložili dva poslanci, pokud se nemýlím pan poslanec Bendl a pan poslanec Hanuš. Dalším návrhem, který zazněl v rámci obecné rozpravy, byl návrh paní kolegyně Dundáčkové, a to návrh na zamítnutí. Děkuji zpravodaji, že potvrzuje moje slova.
Nechám za malou chvíli hlasovat nejprve o návrhu na zamítnutí. Na žádost některých z vás vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Hned jakmile se počet přihlášených ustálí, nechám hlasovat o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, který předložila kolegyně Dundáčková. Stanovisko předkladatele je nesouhlasné, zpravodaje rovněž.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 31 a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu zákona. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 31 z přítomných 182 se pro vyslovilo 55, proti 118. Návrh nebyl přijat.
Dalším hlasováním rozhodneme o vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 32 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 185 se pro vyslovilo 62, proti 120. Návrh nebyl přijat.
V tuto chvíli zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám zatím přihlášené písemně dva poslance, pana poslance Libora Ambrozka a pana poslance Vladimíra Doležala. Prvně jmenovanému uděluji slovo. (V sále je velký hluk.)
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já počkám, až se to tady trochu pročistí. (Poslanec čeká, ale hluk v sále neustává.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vyzývám všechny kolegy, kteří chtějí "pročistit" Poslaneckou sněmovnu, ať opustí jednací síň, abychom mohli pokračovat v podrobné rozpravě. Prosím členy vlády včetně ministra životního prostředí, aby umožnili panu kolegovi Ambrozkovi v klidu vystoupit a přednést v rámci podrobné rozpravy pozměňovací návrhy. Děkuji vám, kolegové, za pochopení, které projevujete vůči svému kolegovi. (Hluk v sále se neztišil.)
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, dámy a pánové, pozměňovací návrh, který chci přednést, bude jenom jeden, i když trochu delší. Já bych si úvodem dovolil přednést jeho zdůvodnění.
V obecné rozpravě padla opět řada argumentů, velmi podobných těm, které padaly v obecné rozpravě v prvním čtení. Já se domnívám na rozdíl od řady kolegů ze sociální demokracie, že kolegové z ODS vystupují stále stejně, a proto není nutné se jejich vystoupením nechat provokovat a reagovat na stále stejné argumenty. To, že je ekologie šlehačkou na dortu, jsme slyšeli i z jiných úst než od pana kolegy Kučery a těší mě, že ta teze stále platí.
Jsou v podstatě dva hlavní cíle národních parků. Prvním cílem -
Místopředseda PSP Ivan Langer:
Pane kolego, omlouvám se, smyslem podrobné rozpravy je předkládání pozměňujících návrhů. Chci se ujistit, že to tak vnímáte.
Poslanec Libor Ambrozek:
To je zdůvodnění pozměňovacího návrhu, které musí být obšírnější, protože návrh je delší.Cílem národních parků není samozřejmě jen přísnější ochrana nejcennější části území, ale zároveň rekreačně výchovné využití a zpřístupnění hodnot pro veřejnost. Hlavní střety se odehrávají ve třech oblastech. Už to tady bylo zčásti pojmenováno. Jsou to jednak obce, které se cítí národním parkem omezeny, a to hlavně pokud by národní park měl zasahovat do intravilánu obce, a samozřejmě také se to týká řady omezení, která souvisejí s rozvojem obcí.
Druhou skupinou jsou vlastníci pozemků. Tady bych chtěl říci, že soukromých lesů je v národním parku ve velké variantě 12 ha a obecních lesů 48 ha - to abychom znali relace, o kterých diskutujeme.
Třetí oblastí jsou Lesy České republiky. Tady bych si dovolil technickou poznámku ke kolegovi Benešovi, že ústředním orgánem v národních parcích není Ministerstvo životního prostředí. Základní rozdíl, který tam je, spočívá v tom, že správa národního parku vykonává navíc státní správu v oblasti myslivosti a rybářství. Státní správu ochrany přírody má rovněž, stejně jako v CHKO. Stejně tak státním orgánem správy lesů zůstává okresní úřad, referát životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
Nyní k vlastnímu pozměňovacímu návrhu. Jako zpravodaj jsem několikrát navštívil to území a vedl jsem diskusi jak s představiteli Ministerstva zemědělství, se zástupci Lesů České republiky, tak se samosprávami obcí. Rovněž jsem jako zpravodaj obdržel několik petic, z nichž jedna čítá 2 tis. podpisů za vyhlášení národního parku, jedna čítá asi 700 podpisů proti vyhlášení národního parku a pak je tam petice občanů Mikulášovic o 160 podpisech, která žádá o vynětí jejich katastrálního území.
Předložený návrh lze nazvat jakousi střední variantou. Kolega Fischer na ni reagoval v obecné rozpravě, aniž byla přednesena. Já bych proto chtěl říci, že střední varianta nepředstavuje kompromis v tom smyslu, že oba ustoupí a je z toho nějaká plichta, která k ničemu není. Střední varianta představuje kompromis, který na jedné straně zahrnuje všechna území přírodně cenná včetně soutěsek Divoké a Tiché Kamenice, včetně Jetřichovických stěn a Růžovského vrchu, tedy vyhovuje požadavkům ochrany přírody na straně jedné, a na druhé straně vyjímá z vládní varianty území, která nejsou pro ochranu nezbytně nutná, a to jsou intravilány osad Kamenická Stráň a Vysoká Lípa, jakož i okolní zemědělské pozemky, protože jiný důvod než zaokrouhlení hranic tam není. Tyto oblasti nejsou předmětem zvýšené ochrany, tam bohatě postačuje ponechání v chráněné krajinné oblasti. Dále vychází vstříc petici občanů Mikulášovic, jakož i zastupitelstva a mysliveckého sdružení, kdy tedy vnímá katastr Mikulášovic, to je na severozápadě navrhovaného národního parku, kde se navíc jedná o smrkové monokultury na žule, takže tam není ani předmět geomorfologické ochrany, ani předmět ochrany z hlediska míry přirozenosti porostu.
Druhou skupinou, které se návrh snaží vyjít vstříc, jsou Lesy České republiky. Tato varianta ponechává v péči Lesů České republiky území na severu národního parku v oblasti Šternberka, kde se jedná o hospodářské lesy na plošinách, a území kolem Růžovského vrchu, kde se jedná rovněž o hospodářské lesy v podstatě na geomorfologicky méně hodnotném území.
Rozloha té varianty je v podstatě něco mezi variantou malou a velkou, asi 7,5 tisíce hektarů, ovšem nebudu ve svém pozměňovacím návrhu tuto rozlohu uvádět.
Tento návrh byl projednán jak s Ministerstvem zemědělství, tak se zástupci obcí. K dopisu, který tady citoval kolega Drda, bych chtěl říci, že jsem ještě v pátek jako zpravodaj zákona navštívil některé starosty a v podstatě jsem jim nabídl, že po uzavření druhého čtení s nimi budu konzultovat pozměňovací návrhy, které jsou podány jednotlivými výbory a jednotlivými poslanci, abych znal názor obcí na tyto pozměňovací návrhy.
***