(15.40 hodin)
(pokračuje Patočka)
Protože vládní návrh tohoto zákona byl již doporučen organizačním výborem sněmovny k přikázání rozpočtovému výboru, navrhuji Poslanecké sněmovně, aby propustila tento vládní návrh, obsažený v tisku 206, do druhého čtení a přikázala jej rozpočtovému výboru k projednání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Jiřímu Patočkovi. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám jedinou přihlášku - pana poslance Vymětala Karla. Prosím, pane kolego.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající.
Vážená vládo, dámy a pánové, vážený pane předsedající, předložený vládní návrh žádoucím způsobem rozšiřuje používání státní podpory při zajišťování a financování vývozu, ať zajišťováním, nebo financováním místních nákladů. Je taktéž řešen nesoulad, jak zde bylo již několikrát řečeno, mezi poslední novelou zákona o bankách a tímto zákonem ve věci statutárních orgánů exportní banky, která přece jenom v této věci má jiné postavení než běžné komerční banky.
Problém této novely spatřuji ve vypuštění podmínky pro státní podporu pojišťování a financování vývozu a to, že hodnota vývozu vytvořeného v České republice tvoří nejméně 60 % hodnoty vývozu. Sám jsem byl velmi důsledným zastáncem této podmínky při poslední novele v roce 1996. Chápu, že tato podmínka je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky a že v evropských zemích tato podmínka není uvedena v zákonech. Jsem si vědom i toho, že splnění této podmínky je někdy prakticky komplikované, jak to ukazuje např. připravovaný kontrakt na výstavbu elektrárenských bloků elektrárny Šen-tou v Číně s hodnotou přes devět miliard a kde podíl domácí české práce je kolem 58 %.
Na druhé straně vím, že v evropských bankách a pojišťovnách je taková podmínka běžně uplatňována v pojistných a úvěrových podmínkách, pokud požívají státní podporu exportu.
Dámy a pánové, přijímám ujištění ministra průmyslu a obchodu, že po vypuštění této podmínky ze zákona bude tento problém řešen v interních předpisech EGAP a České exportní banky, a to tak, aby nebylo možné státní podporu zneužívat pro reexporty, ale skutečně že bude sloužit pro podporu českého zboží a českých služeb.
Ze všech výše uvedených důvodů doporučuji vládní novelu zákona propustit a schválit. Chtěl bych ještě v závěru doporučit Poslanecké sněmovně vzhledem k tomu, že se jedná o významný akt v oblasti zahraničního obchodu, aby přidělila tento tisk také hospodářskému výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Ne, rozpravu uzavírám.
Kolegyně a kolegové, nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům, protože tady nezazněl návrh na vrácení či zamítnutí. Je tomu tak, pane zpravodaji? Zpravodaj se mnou souhlasí a panu kolegovi Patočkovi za to děkuji.
Padly zde tedy dva návrhy, jeden návrh organizačního výboru, podpořený panem zpravodajem, na přikázání rozpočtovému výboru, druhý návrh na přikázání výboru hospodářskému. O obou návrzích budeme muset rozhodnout hlasováním.
Na žádost pléna vás v tuto chvíli odhlašuji a žádám o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 82 rozhodneme o přikázání návrhu zákona obsaženého ve sněmovním tisku 206 k projednání nejprve rozpočtovému výboru. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko, neboť jsem toto hlasování právě zahájil. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pomalu končí. Z přítomných 127 poslankyň a poslanců pro 126, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Druhý návrh byl návrh na přikázání hospodářskému výboru.
Rozhodneme o něm v hlasování pořadové číslo 83, které jsem právě zahájil. Ptám se kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 83 končí. Z přítomných 130 poslankyň a poslanců 104 pro, proti jedenáct. Tento návrh byl přijat.
Končím projednávání tohoto návrhu v prvním čtení a konstatuji, že zákon byl přikázán výboru rozpočtovému a výboru hospodářskému.
Kolegyně a kolegové, do 15.55 hodin máme ještě chvilku času. Mám pocit, že bychom mohli projednat návrh bod číslo 15, kterým je
15.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu,
podepsané dne 17. července 1998 v Sofii
/sněmovní tisk 71/ - druhé čtení
Jedná se o druhé čtení. Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 71 a z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu České republiky pan kolega Miroslav Grégr. Pane ministře, přistupte k řečništi a uveďte stručně tento návrh.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, předstupuji před vás z pověření vlády podruhé s odůvodněním návrhu Dohody o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, která byla podepsána dne 17. července 1998 v Sofii představiteli stran dohody CEFTA ve společném výboru a ministrem a obchodu a cestovního ruchu Bulharské republiky. Po projednání této dohody v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny dne 24. února 1999 bylo přijato souhlasné usnesení.
Při vlastním projednávání Dohody o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu v zahraničním výboru vznikla obšírná rozprava, která se však týkala především otázek dalšího rozšiřování a fungování dohody CEFTA. Přistoupení Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu se uskutečnilo na základě oficiální žádosti Bulharské republiky, kterou projednal společný výbor dne 5. července 1997. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno i v deklaraci předsedů vlád států CEFTA ze dne 12. září 1997. Bulharská republika je od 1. prosince 1996 smluvní stranou světové obchodní organizace, má sjednanou Evropskou dohodu s Evropskou unií a všechny strany CEFTA souhlasily s jejím přistoupením. Bulharská republika splnila všechny nezbytné předpoklady pro přistoupení k CEFTA.
V průběhu vlastních jednání o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu bulharská strana neskrývala, že má velký ekonomický a hlavně politický zájem stát se členem této dohody. Sjednáním dohody bylo dosaženo výrazného prohloubení a rozšíření liberalizace mezi Bulharskou republikou a všemi stranami dohody CEFTA. Ve vzájemném obchodě mezi Českou a Bulharskou republikou došlo od 1.1. 1999 k úplnému odstranění cel u průmyslových výrobků a převzetím režimu CEFTA i k podstatnému rozšíření liberalizace u zemědělských položek. Vzájemný česko-bulharský obchod vykazuje v posledním období značný růst českého vývozu před dovozem. Dohoda o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu je předběžné prováděna od 1. ledna 1999.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas s předkládanou Dohodou o přístupu Bulharské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předkladateli panu ministru Miroslavu Grégrovi. Tento vládní návrh jsme přikázali k projednání zahraničnímu výboru, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 71/1.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Miroslav Máče.
Prosím, pane kolego.
***