(10.20 hodin)
(pokračuje Frank)
Rád bych konstatoval, že postup, který má vláda ve svém legislativním kalendáři, bude splněn. To byl v podstatě i smysl záměru zařadit na toto jednání uvedenou zprávu vlády. Přesto si dovolím panu ministrovi k uvedené informaci nebo zprávě několik otázek. V podstatě ve vystoupení jeho a některých kolegů už to zde trochu zaznělo, ale chci si některé věci zcela jednoznačně potvrdit.
Pane ministře, chci se vás zeptat: Bude skutečně naplněn legislativní plán vlády, tak jak je předložen z pohledu zahájení reformy veřejné správy jako celku včetně ustavení VÚSC od 1. 1. 2000 se všemi potřebnými legislativními změnami?
Ptám se dále, že v dokumentech, které doposavad máme k dispozici k nahlédnutí, ať už v podobě věcných záměrů či reformy veřejné správy, postrádám jednu věc, a to je postup vlády z pohledu změny kompetenčního zákona ve vztahu k ústředním orgánům státní správy. Asi víte, kam mířím. Jde mi o Ministerstvo pro místní rozvoj, kterému - myslím si - celkem správně byla svěřena rozhodující péče o obce, ale postrádá na druhé straně celou řadu pravomocí, které zatím zůstávají u ministerstev jiných, a to včetně nakládání s finančními prostředky. Jestli v tomto směru se počítá s úpravou kompetenčního zákona.
Na závěr mi dovolte už možná v této chvíli kontrolní otázku, aniž bych chtěl kontrolovat, ale potřebuji si některé věci ověřit. Chci se zeptat, jak bylo do důsledku naplněno usnesení vlády České republiky č. 202 z března loňského roku v bodě čtyři, které uložilo jednak členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy včetně přednostů okresních úřadů a primátorů měst Brna, Ostravy a Plzně předložit - velmi obecně řečeno - převedení možných působností na VÚSC a na okresy a naopak a začlenění dosud detašovaných pracovišť na VÚSC, popř. okresy a obce. Ptám se proto, že samozřejmě tyto výstupy by se měly následně v budoucí legislativě objevit.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Frankovi. Jako třetí se přihlásil pan poslanec Václav Brousek.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, hlavním úkolem veřejné správy je správa věcí veřejných za veřejné prostředky. A veřejná správa se skládá ze státní správy a samosprávy. Málokterý občan ale rozlišuje státní správu a samosprávu a tuto jednotnou veřejnou správu hodnotí podle dostupnosti a funkčnosti. Jaká je naše veřejná správa? Byrokratická, nepružná, centralistická a málo efektivní.
V materiálu připraveném Ministerstvem vnitra se hovoří o decentralizaci, což souvisí s dostupností a funkčností, a je tedy správným krokem, pokud si ovšem pod tímto pojmem představujeme přenos kompetencí ze státní správy na samosprávu. Materiál nabízí tři varianty dalšího postupu reformy. Hodnocení těchto variant je v materiálu zpracováno čistě účelově a neodpovídá skutečnosti. Ve svém vystoupení se dál nebudu zabývat jakousi smíšenou variantou tři.
Varianta jedna, tedy oddělení státní správy a samosprávy, bude vyvolávat nezdravou rivalitu mezi oběma typy úředníků, zdvojení některých funkcí a ve svém důsledku problém s komunikací, informační a také finanční. Větší budou náklady na zdvojené úředníky.
Varianta dvě, tedy spojení státní správy a samosprávy na všech úrovních, bude - pokud budou jasně vymezeny kompetence - levnější a navíc bude pod veřejnou kontrolou orgán volený občany na jeho území. Bude tedy existovat větší míra objektivity při řešení věcí veřejných a je předpoklad rychlejšího vyřizování potřeb občanů. Varianta dvě umožňuje vhodnou míru decentralizace, umožňuje účelnou regionální politiku a přibližuje veřejnou správu k občanům.
Z těchto důvodů doporučuji pokračovat v rozpracování varianty dvě a netříštit síly na variantách 1 a 3.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako čtvrtý se hlásí pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, v době totality bylo tehdejší Československo díky vládě jedné strany tuhým centralistickým státem. Troufám si tvrdit, že po roce 1990, kdy byly zrušeny krajské národní výbory, se situace ještě zhoršila. Vakuum regionální samosprávy řešila až v roce 1993 nově přijatá Ústava České republiky, která zaručila samosprávu územních samosprávných celků. Jejich faktické zřízení však můžeme očekávat nejdříve na rozhraní roku 1000 a 2001.
Bez regionálních orgánů neexistuje regionální politika, což nám také právem vytýká Evropská unie. Proto zřízení krajů a s tím související reforma veřejné správy je nezbytnou podmínkou pro náš vstup do Evropské unie a je to jedna z priorit České republiky. Zásadní otázky, které je nutné si zodpovědět jako východiska pro reformu veřejné správy, jsou podle mého názoru následující:
Které kompetence mají zůstat na centrální úrovni?
Pak další existence regionálních a detašovaných pracovišť ministerstev a jejich různých dekoncentrátů a hlavně spojení státní samosprávy, státní správy a samosprávy, a na kterých stupních.
Současná ministerstva jsou zahlcena líčením operativních problémů, a to samozřejmě na úkol kvality toho podstatného. Podle naší ústavy je vláda odborným orgánem výkonné moci. A takovému orgánu přísluší řešit zásadní otázky. Hlavním úkolem vlády je strategická, legislativní, metodická, kontrolní a koordinační funkce. Vše, co tato kritéria nesplňuje, musí být přeneseno na nižší stupně veřejné správy. Mezi největší slabiny patří nízká úroveň horizontální koordinace jednotlivých ústředních orgánů, chybí prostě společný tah na branku.
Ministerstva jsou, i co se týká své vnitřní organizace, nečitelná. Nemají jednotnou organizační strukturu a s příchodem každého nového ministra se tato organizační struktura mění. To nejen ztěžuje meziresortní komunikaci, ale i horizontální koordinaci. Bylo by tedy potřebné, aby byly standardizovány struktury, statuty a organizační řády jednotlivých ministerstev.
Dále se domnívám, že je třeba uvažovat o zřízení funkce státního tajemníka. Ten by stál v čele úřadu každého ministerstva a jeho postavení by bylo stabilní i při změnách na postech ministrů.
Druhá otázka se týká existence různých regionálních pracovišť ministerstev. Zde je třeba rozlišovat dva pojmy. Nejprve je to decentralizace. Jde o přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu.
***