(11.50 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Také v Polsku po loňských povodních byl připraven program zahrnující tři postupové kroky:
1. odstranění škod v komunální sféře a ve vodním hospodářství,
2. modernizace a investice, tzn. budování nádrží, poldrů, hrází,
3. zlepšení systému povodňové ochrany, tzn. předpovědi a monitoringu.
Společná strategie povodňové ochrany se připravuje i v rámci mezinárodních komisí pro Odru a Labe za účasti České republiky, Spolkové republiky Německo, Polska a expertů Evropské unie. Celý program povodňové ochrany je o to složitější, že ještě nejsou zcela dořešeny povodňové škody z uplynulých let, a přitom je nutné co nejdříve zahájit v potřebném rozsahu systémová preventivní opatření, ve kterých musíme vidět těžiště povodňové ochrany.
Vláda při projednávání materiálu s ohledem na přípravu státního rozpočtu odložila své rozhodnutí na počátek roku 1999 a uložila zpracovat a předložit k projednání informaci o komplexním zajištění odstraňování škod způsobených povodňovou katastrofou v červenci 1997 včetně přehledu o již vynaložených finančních prostředcích na tyto účely. Tento materiál byl projednán na 9. schůzi vlády dne 3. března t.r. a vláda k němu přijala usnesení č. 175. Bylo odsouhlaseno přerozdělení účelově určených finančních prostředků a použití části zůstatků prostředků v roce 1999 v rámci další etapy odstraňování povodňových škod.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rozhodl jsem se, že toto úvodní slovo nebude opakovat informace, data, zjištění obsažená v příslušném tisku. Mám za to, že v rozpravě zazní určité otázky, jsem připraven na ně odpovědět.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministrovi životního prostředí České republiky panu Milošovi Kužvartovi.
Tento materiál projednal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 87/1. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Libor Ambrozek a informoval nás o jednání výboru a také přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Prosím, pane kolego, ujměte se slova. Doufám, že budeme schopni i v této atmosféře pracovat. Prosím.
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze dne 21. letna 1999.
Chtěl bych k tomu říci, že to je bohužel jeden z těch kostlivců - to je oblíbený termín pana ministra Kužvarta - který nám vypadl ze skříně až na tuto schůzi, protože výbor projednal materiál už v lednu. Komplexní zpráva sem byla doručena zhruba někdy na podzim minulého roku a je to trochu mrzuté, že až jeden a tři čtvrtě roku po povodních projednáváme komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997. Nicméně to vypadá tak, že už na této schůzi dojdeme k výsledku.
Jestli bych mohl předtím, než přečtu usnesení výboru, aspoň stručně okomentovat zprávu, kterou jsme dostali, abych pak nemusel vystupovat v obecné rozpravě. Chtěl bych říci, že zpráva je rozčleněna do pěti kapitol, které celkem přehledně shrnují jednak průběh povodní a činnost odpovědných složek při nich, dále povodňové škody, jejich odstraňování. Důležité jsou kapitoly čtyři a pět, které mluví o návrhu na zlepšení protipovodňové ochrany a návrhu systému zabezpečení obnovy území postižených povodněmi.
V kapitole jedna je shrnutí faktů, ke kterému není co dodat.
V kapitole druhé je uveden výčet nedostatků, který považuji za důležitý. Důležité je samozřejmě upozornit na rozdělení kompetencí ve vodním hospodářství. Doufám, že tento problém bude definitivně vyřešen přijetím nového kompetenčního zákona.
V části o činnosti správce vodních toků se mluví o škodách na vodních dílech a jejich odstraňování. Tady se stejně jako na řadě dalších míst ukazuje problematická už výše škod, kterou si řada postižených sama odhadovala, a je otázka, nakolik skutečně reprezentuje způsobené škody.
Na straně pět se tvrdí, že budeme muset zajistit prostředky pro tento rok ve výši 1,92 miliardy korun. Mluví se o tom, že zajištěno je 0,45 miliardy. Je trochu škoda, že tento materiál nepřišel na pořad už únorové schůze, protože jsme neměli možnost se seznámit s návrhem na řešení, a byl bych velmi rád, kdyby pan ministr mohl odpovědět na otázku, jak se tedy bude řešit zbývajících 1,5 miliardy, na které v rozpočtu prostředky nebyly. Jestli ty peníze budou uvolněny, a jestli ano, tak odkud.
Ke kapitole třetí - je trochu chybou, že v kapitole, kde se mluví o povodňových škodách, chybí přehled už vyčleněných financí. Nevíme tak, kolik procent škod už bylo odstraněno. Nevíme, kolik prostředků šlo ze státního rozpočtu, kolik šlo z jiných zdrojů. Mluví se o sesuvech, ekologických škodách, ke kterým došlo. Není zmínka o tom, odkud se náhrada těchto škod platila. Je jasné, že do budoucna je nutné udělat si opravdu názor na účast státního rozpočtu na odstraňování těchto škod. Zjištění nedostatků při obnově území jsou vážná především při získání zahraničních zdrojů. Je dobré, že se konstatuje absence systému priorit, harmonogramu a zpětného hodnocení efektivnosti. Zajímalo by mě, co pro to Ministerstvo životního prostředí jako hlavní orgán udělalo.
Ke kapitole čtvrté, kde se mluví o návrzích na zlepšení povodňové ochrany, s tím nelze než souhlasit. Osobně považuji za velmi důležitou obnovu přirozených funkcí krajiny a snahu využít v maximální možné míře biologická a biotechnická opatření. Heslo, které používají nejenom v Německu, ale i v Polsku, "Dejte řekám prostor", se dá v řadě míst použít i v České republice. Je asi vhodné uvažovat i spoluodpovědnosti vlastníků pozemků.
Důležitým návrhem je program studií odtokových poměrů a protipovodňových opatření, na který se má během deseti let vyčlenit 200 milionů korun. Ve zprávě je zmínka, že řízení programu by měl zabezpečit meziresortní tým ministerstev zemědělství, životního prostředí, místního rozvoje a dopravy a spojů. Otázka zní, jestli ten tým byl už zřízen, protože na tuto otázku před několika měsíci ještě nebyla uspokojivá odpověď.
Dostávám se ke kapitole poslední. V kapitole pět se uvádí jako velký problém - a o tom jsem se zmínil jednou - metodika oceňování škod, že nebyla stejná pravidla. Škody hodnotili lidé zainteresovaní, podniky samotné, a to třeba i správci vodních toků. Náhrady byly vyčísleny jako uvedení do původního stavu, takže se nabízí otázka, zda vůbec bylo všude uvedení do původního stavu nutné. Návrhy k řešení lze přivítat, především novou metodiku.
Trochu jsme se ve výboru pozastavili nad návrhem na zřízení vládního fondu finančních rezerv. Zajímalo by mě, jak se tento fond bude lišit od vládní rozpočtové rezervy. Proč se navrhuje zřízení dalšího fondu? Připadá mi, že je to oblíbený způsob vlády zřízením řady fondů vyloučit sněmovnu prakticky z rozhodování o výdajích státního rozpočtu. Zajímalo by mě, zda ten návrh pořád platí a zda v tom byly učiněny další kroky, protože zpráva - jak už jsem zmínil - je půl roku stará, leží tady v Poslanecké sněmovně.
Pozoruhodná je také nabídka vlády na zařízení zvýhodněných úvěrů. To je skutečně zajímavé a docela rád bych slyšel od ministra životního prostředí nebo od někoho kompetentního, jak chce vláda nabídnout zvýhodněné úvěry, kdo to bude platit, jestli to bankám nějakým způsobem přikáže. Důležité je samozřejmě zvýšení zájmu občanů o pojištění a nabídka na spolupráci s Českou asociací pojišťoven je určitě důležitá. Samozřejmě nutné je stanovit skutečně jasná pravidla státu při likvidacích škod.
Závěrem je v materiálu zmínka o "Programu obnovy venkova". Chtěl bych tady vyjádřit politování nad tím, že návrh na posílení kapitoly "Program obnovy venkova", o kterém se v materiálu mluví, nezazněl z řad vládních poslanců již při druhém čtení zákona o státním rozpočtu, protože tento materiál byl hotový ještě před druhým čtením zákona o státním rozpočtu. Dotační titul "Program obnovy venkova" na odstraňování povodňových škod sice byl zřízen, ovšem vzhledem k přebytku žádostí byl stupeň vyřízení skutečně velmi nízký. Konstatování, že ve 37 obcích by se doba obnovy mohla prodloužit na více než deset let, považuji za varující.
Na základě těchto skutečností vás teď seznámím s návrhem usnesení výboru, které pochází z 21. ledna, a bude třeba je modifikovat, což potom v rozpravě přednesu.
***