(12.10 hodin)
(pokračuje Fischer)
Z lokálních problémů odborníci upozorňovali na špatnou předpovědní situaci v okrese Šumperk, kde byla zrušena meteostanice na Pradědu a na Šeráku se teprve staví, na nutnost vybudovat limnigrafické stanice kategorie A v Teplicích nad Bečvou a na toku Olešnice v Kokorách, na stanovení závazných hodnot staletých průtoků, maximální průtočnou kapacitu a zátopové území v Přerově a provést technickoekonomické zhodnocení variant. Dále podle plánu povodí Moravy by záplavové území v Přerově zahrnovalo 3/4 plochy města Přerov, což je nepřijatelné. K vládní zprávě byla dále uvedena řada výhrad, např. údaje o průtocích na limnigrafické stanici Dluhonice nesouhlasí se zaplavovaným územím, atd. To už nebudu rozvíjet.
Závěrem bych chtěl potvrdit, že souhlasím s těmi otázkami, které zde přednesl pan zpravodaj, zejména co se týče finančního zajištění nákladů na opravy a likvidaci škod v letech 1997, připojil bych zde také už i rok 1998, kdy byly povodně ve východních Čechách. Jestli pan předsedající dovolí, přečetl bych i doplněk k usnesení, které navrhuji přijmout sněmovně, doplněk usnesení, které navrhl výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, a nehlásil bych se pak už do podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Musím vás upozornit, že je zapotřebí to přednést v podrobné rozpravě. Vy jste přihlášen i do podrobné rozpravy, tam bude možné přednést návrh. Děkuji panu poslanci Fischerovi.
Do obecné rozpravy další přihlášku nemám. Pan ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve vystoupeních tady zazněla řada otázek a já považuji za logické na ně odpovědět. Tak jak to máte obsaženo v tisku č. 87, je tam spousta údajů, čísel, návrhů, vyhodnocení a podobně, a přes takto faktograficky dosti bohatý materiál zde zazněly připomínky např. k tomu, jakým způsobem budou následky povodní v roce 1997 v té obrovské finanční výši dořešeny v tomto roce a v následujících letech.
Dovolte mi teď takové krátké zamyšlení nebo návrat k datu 22. července 1998, kdy tato vláda byla jmenována do funkcí. Tehdy v noci z 22. na 23. července došlo k povodním především v okrese Rychnov nad Kněžnou a tyto povodně a řešení jejich následků bylo velmi praktickým příkladem, jak k těmto věcem přistupovat. Chtěl bych tady zdůraznit, že základní problém, to znamená finance, zda je dostatek financí na odstraňování škod, zda je dostatek financí na preventivní opatření v krajině, na výstavbu technických děl, na péči o krajinu, nás doprovázel - tuto vládu a mě osobně - od prvních hodin nástupu do funkce.
Vzpomínám si, jak počátkem srpna při návštěvě Rychnovska s předsedajícím této schůze, s panem místopředsedou Grossem, jsme probírali i se starosty postižených obcí způsoby, jak do budoucna zabránit tak ničivým povodním. Konstatovali jsme, že je nezbytné investovat do řady opatření v krajině. Měli jsme za to, že by bylo velmi užitečné zvýšit podíl ze státního rozpočtu např. na položku "program revitalizace říčních systémů". V letech 1996, 1997, 1998 ta částka byla vždy každý rok 350 mil. Kč. Tehdy jsme uvažovali s panem místopředsedou Grossem, že by bylo velmi vhodné jít na dvojnásobek, na 700 mil. Kč.
Právě tady jsem u základního problému, u dostatku, respektive nedostatku finančních prostředků. Jsem rád, že tato sněmovna nakonec odsouhlasila zákon o státním rozpočtu, kde z těch 350 mil. na program revitalizace říčních systémů tato částka šla na 420 mil. Kč. Zároveň jsem rád, že tato sněmovna a opoziční poslanci navrhli v rámci poslaneckého návrhu změny zákona o státním rozpočtu navýšení jiné položky, programu péče o krajinu, o dalších 100 mil. Kč. Ale jak vidíte, oproti těm částkám, kde vezmeme 1,5 mld. Kč, které evidentně scházejí k úplnému odstranění povodňových škod, jsou i tyto navyšované částky - u revitalizace říčních systémů je to navýšení o 70 mil. Kč, u programu péče o krajinu o 100 mil. Kč - opravdu jen zlomkem.
To, co tady bylo vzneseno jako jednoznačná otázka, to znamená účast státního rozpočtu, zda definovat nějaký vládní fond, bych chtěl zdůraznit, že je tady na prvém místě u škod na majetku především princip individuálního pojištění. Uvědomme si, že je trochu nefér, aby ten, kdo pojištěn nebyl, žádal pomoc z veřejných zdrojů, a znova opakuji, veřejné zdroje jsou velmi omezené, aby tedy žádal pomoc ve stoprocentním krytí. Je jasné, a takto postupují i jiné země, např. SRN, Polsko, že se pomáhá těm, kteří byli postiženi takovou živelní katastrofou, ale nikdy to nebude moci být ve stoprocentní výši. Takže tak trochu i odpovídám na otázku, kde budou zdroje na úplné, stoprocentní pokrytí škod z povodní v roce 1997.
Zazněla tady otázka na ustavování a funkci různých meziresortních týmů, různých komisí, které by formulovaly systémová opatření, ať už pro prevenci anebo pro…
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, musím vás opět přerušit. Kolegové pochopili, ale nebylo to míněno jen na ně, ale i na ty, kteří jsou o něco vzdálenější řečništi i mému dosahu. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Jde tedy o onu spolupráci meziresortní. Rád bych vás informoval, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že mezinárodní cvičení Hexagrant, které začínalo zhruba před 14 dny a jehož tzv. rozehry jsem byl pověřen se účastnit jako ministr vlády České republiky, právě zahrnovalo součinnost celkem šesti zemí, součinnost okresních úřadů a dalších institucí v naší republice právě při řešení povodňové katastrofy. To, co se podnikalo v minulých týdnech a měsících na úrovni tzv. ústřední povodňové komise, v jejímž čele jsem ze zákona, jsou také kroky, které vedou k zefektivnění její činnosti.
Vláda přijala nové vládní nařízení o povodních. Byl vládou přijat nový statut Ústřední povodňové komise. Tyto kroky, co se týče meziresortní spolupráce a systémových řešení, byly již podniknuty a byly již splněny. Je to možná i díky tomu, že skutečně tato zpráva se projednává v dosti úctyhodném časovém odkladu. Příslušný gesční výbor se tím zabýval v lednu. Každopádně tyto úkoly byly splněny.
Co se týká toho, co zaznělo ve slovech předřečníka, pana poslance Fischera, zlepšit předpovědní službu, to jsou záležitosti, které do značné míry byly už navrženy k řešení minulou vládou, konkrétně v březnu 1998 byl schválen usnesením vlády č. 185/1998 postup, jakým by byla zlepšena předpovědní povodňová služba. Chtěl bych konstatovat, že právě to, co považuji za vysoce efektivní vynaložení státních prostředků, tzn. kvalitní a kvalifikovaná předpovědní služba a kvalitní preventivní opatření v krajině, to jsou záležitosti, které vyžadují prostředky, a ty prostředky nejsou v dostatečné míře uvolňovány. Je to dáno tím, že nejsou zdroje. K té předpovědní službě musím konstatovat, že z původně uvažovaných 80 mil. Kč v březnu 1998 byla na zlepšení předpovědní služby uvolněna pouze polovina, to je 40 mil. Kč.
***