(15.20 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Při stabilizaci hospodářství bylo dosaženo podstatných úspěchů." Dále se zde praví: "Česká republika by měla být schopna se ve střednědobém výhledu vyrovnat s konkurenčními tlaky a působením tržních sil v rámci Unie." Dále se zde praví: "Výhodou je vzdělaná a vyškolená pracovní síla, infrastruktura je na poměrně dobré úrovni. V posledních letech se uskutečnily silné investice do ekonomiky a silné byly rovněž přímé zahraniční investice. Země úspěšně přeorientovala zahraniční obchod směrem na západ, atd. atd.," konec citátu.
Každý, kdo něco ví o EU a jejích kuloárech, ví, že v té době, v létě 1997, byly dvě země, které měly, byť neoficiálně, nejlepší posudek ze všech asociovaných zemí. Byla to Česká republika a bylo to Maďarsko. Jak vypadal posudek na Českou republiku, který byl publikován na podzim roku 1998, po šesti měsících přechodné úřednické vlády a dvou měsících vlády sociální demokracie, každý ví. Jak bude vypadat posudek, který bude publikován letos na podzim, po více než jednom roce vlády sociální demokracie, sice zatím nevíme, ale tušit to můžeme a čtení to v každém případě nebude nikterak pěkné. To myslím v tuto chvíli už lze téměř zaručit. Takže by bylo dobré, abychom se pohybovali v reálném rámci a ne v rámci spekulací, případně jakýchsi politicky motivovaných prohlášení.
Byl jsem připraven zprávu podrobit jakémusi rozboru. Mám tady za tím účelem připravený soubor poznámek, který by mi dovolil hovořit minimálně tak dlouho, jak hovořil pan ministr Kavan, nicméně nehodlám tak činit z jednoho důvodu. Domnívám se, že zprávu v podobě, v jaké byla předložena Poslanecké sněmovně, prostě projednat nemůžeme, protože ta koncepce v tuto chvíli již není aktuální, a důvody k tomu přednesu za chvíli.
Mohl bych rozebírat jednotlivé aspekty této koncepce, mohl bych poukázat na to, že se jedná o koncepci, kterou předložila jednobarevná a navíc menšinová vláda, mohl bych poukázat na její poněkud deskriptivní charakter a věc, na kterou jsem poukázal i na zasedání zahraničního výboru, jakýsi charakter objektivistický, který nás staví před některé údajné historické nevyhnutelnosti, což je teze, se kterou bych velmi silně polemizoval. Mohl bych také poukázat na to, že se podle mého názoru velmi silně na této koncepci projevuje stranické zabarvení této vlády. Mohl bych poukázat na to, že se tam objevují některé termíny, které jsou velice blízké, ne-li totožné s termíny používanými v programových dokumentech Socialistické internacionály, organizace, jíž je ČSSD řádným členem. Mohl bych se zde dlouhodobě a myslím velmi obsáhle zabývat polemikou s viděním celého procesu evropské integrace a s tím, jakým způsobem a ve kterých bodech se lišíme od vlády. Mohl bych tu chytat pana ministra Kavana v přeneseném i doslovném smyslu slova za slovo. Opět to nehodlám činit, protože se domnívám, že nyní to není z hlediska koncepce nutné. To bude možná nutné v dalším kole jejího projednávání.
Mohl bych se zabývat představou vlády o nadstandardních vztazích se Slovenskem. Mimochodem, byl bych rád, kdyby tato vláda dokázala se Slovenskem udržet aspoň natolik standardní vztahy, aby umožnily kontrolovaný standardní hraniční systém se Slovenskem, který by zabránil přílivu nelegálních migrantů. Mohl bych se zabývat určitým folklorem, který se velmi pravidelně objevuje v koncepcích sociální demokracie a jejích předvolebních programech, tj. koncepce znovuobnovení visegradské skupiny. Mohl bych se zabývat názory na multilaterální diplomacii, resp. bych mohl polemizovat především s názory na funkce organizací, jako je Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo Středoevropská iniciativa, které nesdílím v té podobě, v jaké byly předloženy. Mohl bych poukázat na rozdíly v chápání ekonomické diplomacie, kdy si skutečně nemyslím ani já, ani moji kolegové, že jeden nebo více úředníků na jakémkoli zastupitelském úřadu je s to suplovat exportní aktivitu jednotlivých firem nebo konkurenceschopnost jejich zboží.
Mohl bych se zabývat i fungováním samotného úřadu, tedy Ministerstva zahraničí, na které tady bylo také poukazováno. Myslím, že před několika lety patřilo mezi dobré zvyklosti Ministerstva zahraničních věcí, že absolventi určitého typu vzdělání v cizině nebyli obsazováni do vedení zastupitelských úřadů, a mezi tyto dobré zvyklosti patřila i celková ostražitost ohledně důvěryhodnosti zahraniční služby. Nevím, zda dnešní vláda pokračuje v těchto zvyklostech. Mám obavy, že spíše nikoli. Problém zákona o zahraniční službě nebo kariérního řádu je problémem státní služby obecně, resp. je to problém toho, kdy je pravý okamžik uvedení těchto norem do praxe, aby spíš než k pohybu a ke zkvalitnění služby nedošlo k zamrznutí a zkostnatění současného stavu. Nevím, jestli se tato vláda domnívá, že naše zahraniční služba je již tak kvalitní, že ten kýžený okamžik již započal, anebo jde spíše o snahu zafixovat těmito administrativními formami určité stranické figury ve státním aparátu.
Pokud jde o síť našich zastupitelských úřadů ve světě, nemá význam vypočítávat, kde všude a v jaké formě jsme tam přítomni. Má pouze význam vypočítávat, zda naše zastupitelské úřady tam, kde jsou, skutečně něčemu slouží. A tady je vláda jako ve všem příznivcem extenzivního, nikoli intenzivního přístupu, zatímco podle mého názoru by se měla spíše věnovat důkladné analýze funkčnosti a rozvrstvení naší sítě zastupitelských úřadů, popř. její restrukturalizaci.
Nicméně mám pocit, že na to bude čas v dalším kole projednávání tohoto dokumentu. Já totiž nesouhlasím s jednou tezí, kterou tady řekl pan ministr Kavan a která podle mého názoru je velice důležitá, ba dokonce klíčová pro chápání celého dokumentu a která je obdobná výtce, kterou jsem položil při projednávání bezpečnostní strategie. Zpracovávání tohoto dokumentu bylo zahájeno na sklonku loňského roku, byl dokončen během prvního čtvrtletí letošního roku, to znamená, že do tohoto dokumentu nemohl být promítnut zcela klíčový zahraničněpolitický strategický dokument, tzn. nová strategie Severoatlantické aliance pro 21. století, tak jak byla přijata 24. - 25. dubna ve Washingtonu. Tady jsou určité anticipace tohoto dokumentu, ale domnívám se, že skutečně není dost dobře možné přijmout dokument, ve kterém se praví na straně 12, že Česká republika se v březnu 1999 stane členským státem organizace Severoatlantické smlouvy. Česká republika se již stala tímto státem a je povinností Ministerstva zahraničních věcí a je povinností ministra, aby koncepci přizpůsobil skutečnému stavu, a ne aby anticipoval budoucí stav s dvouměsíčním zpožděním. Jestliže se zde hovoří o nějaké strategické koncepci, pak to může být jedině koncepce, která platila v minulosti a která nyní již neplatí. Pokud se zde anticipuje nějaká budoucí strategie, pak to byl dokument, který v době, kdy se koncepce zahraniční politiky vypracovávala, ještě neplatil.
Naprosto stejnou výtku jsem položil při projednávání bezpečnostní strategie ČR. Ta výtka platí stále, ta výtka je univerzální a já se domnívám, že kdyby to pan ministr myslel vážně s projednáváním této koncepce, pak by materiál z vlády stáhl, byl by ho v poměrně krátkém časovém rámci nechal dopracovat na aktuální stav, předložil by ho znovu a pak bychom mohli seriózně rozebírat jednotlivá ustanovení a obsah jednotlivých kapitol tohoto dokumentu. To se ovšem bohužel nestalo.
Proto se domnívám, že jedinou možností, kterou v tuto chvíli máme, je, aby Poslanecká sněmovna vrátila tento dokument vládě k přepracování. V tomto smyslu navrhuji, resp. připojuji se k tomu, aby Poslanecká sněmovna přijala ve vztahu k tomuto dokumentu následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna doporučuje, aby vláda přepracovala dokument Koncepce zahraniční politiky České republiky."
Děkuji za pozornost.
***