(15.30 hodin)
(pokračuje Kavan)
Řecko předpokládá vyslat cca 1200 až 1400 osob, Polsko prapor o síle 750 osob, Rakousko 500 osob, Maďarsko 300 osob apod.
Česká republika se nezúčastnila letecké kampaně aliance. Přesto se však podílela nepřímo povolením přistání a přeletů spojeneckých letadel nad územím ČR a tranzitu vlakových souprav aliance.
Z hlediska mezinárodního postavení ČR je nutno vyslat signál, který jasně ukáže, že ČR hodlá přispět k udržování míru v oblasti jihovýchodní Evropy. V návaznosti na diplomatické aktivity ČR, vyjádřené především ve společné česko-řecké iniciativě, je odpovídající zapojení ČR do této operace politicky mimořádně žádoucí. Ukončení konfliktu za aktivního přispění ČR je otázkou strategického zájmu ČR.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře, promiňte.
Vážení kolegové, připadne mi nedůstojné, aby ministr zahraničních věcí hovořil v tak závažné věci v tak hlučící sněmovně. Opravdu prosím všechny, kteří v tuto chvíli nemají v úmyslu sledovat a naslouchat úvodním slovům ministrů, aby sněmovnu opustili, a platí to pro všechny kolegy a kolegyně ze všech politických stran. Pokud nebude v sále dostatečný klid, přeruším jednání sněmovny do doby, než vy sami tento klid zjednáte.
Prosím, pane ministře, pokračujte.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji.
Pokračování konfliktu by se mohlo přímo dotknout bezpečnosti a stability ČR a prohloubit negativní projevy konfliktu, jako je např. nekontrolovatelná migrace uprchlíků. Účast ČR v operaci JOINT GUARDIAN není jen vyjádřením zájmů, pokračujících zájmů o aktivní účast na mírovém řešení konfliktu v Kosovu, ale i potvrzením připravenosti podílet se na roli NATO v urovnání krize v oblasti jihovýchodní Evropy a přínosem nového člena aliance k jejímu posílení.
Přítomnost jednotky Armády ČR v KFOR může vytvořit příznivé podmínky pro aktivní zapojení ČR do obnovy regionu, a to jak v humanitární, politické a sociální oblasti, tak i v ekonomické sféře. Hodnotné zapojení ČR do JOINT GUARDIAN je v tomto směru důležitým podpůrným prvkem, který zvýší možnosti ČR pro účast v jednotlivých projektech na obnovu regionu a při poskytování prostředků od mezinárodních finančních institucí EU a jednotlivých významných států.
Vláda ČR připravuje strategii k zapojení ČR do ekonomického rozvoje jihovýchodní Evropy. Aktivní účast na přípravě Paktu stability z pozice předsednické země Středoevropské iniciativy nám v této chvíli umožňuje lépe odhadnout možnosti zapojení českých podniků do obnovy regionů. Možnosti tu reálně existují, je však nutné je podložit naším podstatnějším příspěvkem na vytváření vhodného bezpečnostního prostředí pro ekonomický rozvoj oblasti. Je zřejmé, že podíl na hospodářské obnově bude úměrný míře zapojení jednotlivých zemí do utváření stability v této oblasti.
Doporučuji proto schválit vládní návrh na vyslání průzkumné roty Armády ČR v počtu do 150 osob v rámci operace JOINT GUARDIAN.
Průzkumná rota bude složena z vojáků z povolání a z vojáků v další činné službě na základě dobrovolnosti, a to na dobu 18 měsíců ode dne nasazení s možností dalšího prodloužení. Předpokládané střídání personálu se uskuteční v šestiměsíčních intervalech. Rota je schopna zabezpečit všechny úkoly průzkumu prostoru a objektů, monitorování situace v určeném operačním prostoru, střežení důležitých prvků, budov a míst, zabezpečení doprovodů významných osob, průzkumnou činnost. Rota je plně logisticky soběstačná v souladu se standardními požadavky aliance.
Náklady na vyslání průzkumné roty budou činit do konce roku 1999 242 mil. Kč. Kalkulace nákladů na rok 2000 předpokládá výdaje ve výši 456 mil. Kč. Operační plán požaduje nasazení roty nejpozději do 60 dnů od zahájení operace, ale - jak jste slyšeli od ministra Vetchého - došlo by k tomu daleko dříve.
Dále navrhuji vyslovit souhlas s prodloužením a rozšířením působení dopravního letounu AN-26 pro plnění přepravních úkolů ve prospěch sil NATO v operaci JOINT GUARDIAN do konce roku 1999 s možností dalšího prodloužení. Náklady na prodloužení nasazení dopravního letounu jsou kalkulovány ve výši 23 mil. Kč do konce letošního roku.
Operační řízení průzkumné roty i dopravního letounu AN-26 bude předáno velitelským orgánům NATO. Celkové náklady na vyslání průzkumné roty a dopravního letounu v letošním roce se tedy předpokládají ve výši 266 mil. Kč.
Velikost příspěvku ČR k urovnání krize na Balkáně není vyjádřena pouze prostřednictvím navrhovaného vyslání vojenské jednotky do 150 osob do sestavy sil KFOR. Česká republika se podílí na úsilí mezinárodního společenství, co se upevnění míru na Balkáně týče, nepřetržitě od roku 1992, nejdříve účastí v silách UNPROFOR, v současnosti pak přítomností mechanizovaného praporu o velikosti 650 osob v sestavě sil SFOR v Bosně.
V rámci řešení nynější krize v Kosovu vláda v dubnu rozhodla o vyslání 6. polní nemocnice k plnění humanitárních úkolů na území Albánie. Jak jste slyšeli, nemocnice působí na území Albánie a její přínos je vysoce hodnocen představiteli Albánie. Vláda dále poskytla formou humanitární pomoci vybavení polní nemocnice Albánii a na území Albánie byl rovněž vybudován uprchlický tábor s kapacitou 1000 osob, který je podstatný příspěvkem ČR při řešení humanitární situace kosovských běženců.
Tedy do dnešního dne vláda ČR uvolnila na humanitární pomoc postiženému regionu částku cca 308 mil. Kč.
Návrh vlády na vyslání jednotky v počtu do 150 osob je založen na faktu, že pro podstatnější zapojení ČR do operace JOINT GUARDIAN nejsou v současné podobě státního rozpočtu dostatečné finanční prostředky. Jsem však přesvědčen, že by vláda velmi vážně uvažovala o variantě naší účasti v sestavě sil KFOR např. na úrovni mechanizovaného praporu v případě, že by Poslanecká sněmovna umožnila získat potřebné prostředky na vyslání takovéhoto praporu prostřednictvím zvýšení deficitu státního rozpočtu v nezbytné výši, což by v tomto případě do konce roku 2000 činilo cca 2,4 mld. Kč. Ministerstvo zahraničních věci považuje vyslání mechanizovaného praporu za této podmínky za vhodnou formu účasti ČR při obnově míru v Kosovu.
Upozorňuji ovšem, že v současné době je stav sil KFOR uzavřen, a to na základě údajů, které státy poskytly již 8. června. To znamená, že bychom případně mohli vyslat početnější jednotku nejdříve při střídání za půl roku.
Kromě mechanizovaného praporu by jistě bylo možné zvážit např. i jinou jednotku. Je tu možnost navýšení počtu příslušníků Armády ČR v operaci KFOR tak, že by se příprava a složení takového kontingentu soustředila na třetí fázi a následné fáze, které s největší pravděpodobností budou obsahovat přípravu zničených oblastí pro návrat uprchlíků, zahrnující obnovu minimálních životních podmínek a infrastruktury jako nezbytný předpoklad.
***