(16.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Myslím si, že je plně v silách České republiky, v silách jejích ozbrojených sil i v silách její ekonomiky, aby i nadále ve svých vojenských strategiích, armádních koncepcích, bezpečnostní strategii apod. počítala s účastí ve dvou mírových operacích ve velikosti praporního uskupení. Je to naprosto adekvátní našim silám, a pokud bychom pokračovali v průběhu příštího roku tímto směrem, myslím si, že by to byl velmi pozitivní počin, a zcela v silách této ekonomiky.
Byla zde již řeč o možnosti vyslání většího uskupení praporního typu. Samozřejmě náklady na jeho vyslání se liší od jeho konkrétního složení. Zřejmě nejdražším by bylo uskupení v podobě mechanizovaného praporu. Podotýkám, že když se v roce 1995 a 1996 plánovala operace IFOR, byly náklady na vyslání plně mechanizovaného praporu o 825 vojácích plánovány na 1,7 miliardy korun. Samozřejmě je tady naprosto legitimní námitka, že od té doby se pohnuly cenové proporce. Ano, ale opakuji několik věcí - náklady byly plánovány na 825 vojáků, ne na 650, jako jsou v současné době v Bosně a Hercegovině, náklady byly plánovány ve výši například devizového příplatku 1 700 amerických dolarů, ne 1 600, jako je plánováno tady, byť při rozdílných měnových kursech. V té době se plánovalo 27 Kč na dolar, dnes je to samozřejmě podstatně výše. Přesto bychom si měli udělat jakousi základní rozvahu právě s výhledem na dlouhodobé angažmá, které nás v tomto prostoru čeká tak jako tak. I kdyby nebylo Kosova, operace v Bosně musí nadále pokračovat. Jsem přesvědčen, že musí pokračovat i naše angažovanost jak v Kosovu, tak v Bosně a Hercegovině.
Vezmeme-li v úvahu, že když se v současné době zavážeme k částce zhruba 1,2 miliardy korun, a to podotýkám ve dvou rozpočtových letech, tzn. v rozpočtovém roce 1999 a v rozpočtovém roce 2000, znamenalo by to pro nejdražší variantu, která by byla uplatněna v podobě mechanizovaného praporu zhruba 600 mužů, pouze v roce 2000, tzn. po střídání vojsk, nalezení dodatečných rozpočtových zdrojů ze strany vlády ve výši - za předpokladu stažení polní nemocnice ke konci roku, což je podle mého názoru uskutečnitelné - pouze ve výši 800 milionů korun. Čili už tady nelítají miliardy, lítají tady řádově stovky milionů. Ano, vím, že je to velmi vysoká částka, ale přesto, dámy a pánové, všichni jsme schvalovali státní rozpočet, někdo kladně, někdo záporně. Předesílám, že výše státního rozpočtu na rok 2000 bude někde přes 630 miliard korun. Znamená to, že v této částce by bylo možné najít, o tom jsem pevně přesvědčen, dalších 800 milionů proti částce, kterou budeme zavázáni platit po dnešním hlasování tak jako tak. Znovu opakuji - ta částka bude po dnešku 1,2 miliardy na 18 měsíců.
Zmínil jsem se již o tom, že považuji tuto naši účast za pozitivní vzhledem k tomu, že prolomila u nás jako u členské země aliance onu tendenci poskytovat pouze různé podpůrné logistické a zabezpečovací jednotky. Z tohoto pohledu je velmi dobře, že vysíláme průzkumnou bojovou jednotku. Přesto chci upozornit na jednu věc. V oněch 126 vojácích, kteří působí v rámci této roty, bude působit pouze 48 vojáků, kteří budou mít na starost bezprostředně činnost, kvůli které je tam tato jednotka vysílána, tzn. průzkum. V rámci této roty budou totiž působit tři průzkumné odřady po 16 vojácích. Zbytek je zabezpečení a znovu se opakuje to, že kdybychom od počátku uvažovali o rotě, byli bychom v tuto chvíli schopni prakticky se stejnými finančními náklady, případně pouze nepatrně zvýšenými finančními náklady, poskytnout lehké praporní uskupení pro průzkumné úkoly skládající se ze dvou až tří posílených nebo neposílených rot. Čili skutečně prapor. Nebyli bychom vázáni pouze na vyslání mechanizovaného praporu. Znovu se opakuje to, že vláda podle mého názoru neuvažovala poněkud odvážněji již od března, a dnes vlastně sklízíme důsledky tohoto rozhodnutí.
Znovu opakuji - naše angažovanost v tomto prostoru musí dokumentovat to, co říká celá řada politiků a čím zdůvodňuje i některé své diplomatické iniciativy. Sice že máme na tomto prostoru speciální zájem, že o tomto prostoru máme speciální znalosti, a proto můžeme dávat speciální diplomatické návrhy. Velmi bych přivítal, kdybychom v této souvislosti byli schopni dávat i speciální vojenský příspěvek. To bohužel nejsme, my jsme schopni dávat pouze ony speciální diplomatické návrhy.
Máme tady na stole dva návrhy usnesení. V každém případě jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna by měla vyjádřit souhlas s vysláním této jednotky. Jsem přesvědčen, že je to v národním zájmu České republiky, že to slouží dlouhodobému zájmu bezpečnosti v Evropě, a velmi se přimlouvám za to, aby byl přijat návrh zahraničního výboru. Tento návrh odpovídá návrhu klubu Občanské demokratické strany, který přijal svým usnesením, a zahraniční výbor se s tímto návrhem klubu ODS ztotožnil.
Proto doporučuji poslancům, aby podpořili návrh zahraničního výboru, který dává širší mandát vládě. Myslím si, že je to správný krok, že i v budoucnu by se sněmovna měla vydat tím směrem, že bude vládě poskytovat širší mandát, že ji nebude svazovat jednotlivými slovíčky, jako jsme to tady zažili v průběhu března, kdy jsme vládě diktovali, kde ta nemocnice má být, nemá být. Kdy jsme dodatečně doplňovali slůvka Makedonie, Albánie apod. Myslím si, že vláda jako vrcholný orgán exekutivní moci nese plnou odpovědnost z ústavy, má dostát této odpovědnosti a parlament by ji v tomto neměl svazovat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Oznamuji všem kolegům, že mám ještě dalších devět písemných přihlášek do rozpravy k tomuto bodu.
Dalším písemně přihlášeným, a to jak do obecné, tak do podrobné rozpravy, je pan kolega Karel Vymětal, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, byl jsem přihlášen do obecné rozpravy jako první, ale respektuji to, co nebylo vyřčeno ústy předsedajícího, že zpravodaj má právo dostat slovo, kdykoliv o to požádá, a tak chápu vystoupení pana kolegy Nečase.
Vláda nám předložila návrh na vyslovení souhlasu s vysláním průzkumné roty a dopravního letounu Armády České republiky do operace JOINT GUARDIAN. Když jsem si přečetl název tohoto návrhu minulý týden ve čtvrtek 10. června, tedy v době, kdy ještě nezasedala Rada bezpečnosti OSN, tak jsem vládě, po pravdě řečeno, mnoho neporozuměl. Předtím vždy vláda prohlašovala, že nesouhlasí s účastí České republiky v pozemní operaci NATO proti Svazové republice Jugoslávii. A tak čtu vládní návrh usnesení v bodě tři - souhlas s předáním řízení průzkumné roty a dopravního letounu Armády České republiky velitelským orgánům NATO.
Čtu důvodovou zprávu, že bude zahájena operace NATO JOINT GUARDIAN, která byla schválena Severoatlantickou radou 16. února a 25. května roku 1999, a že po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN vydá Severoatlantická rada aktivační příkaz nebo rozkaz ke vstupu mezinárodních sil do Kosova. Vše, co vláda navrhuje, se má konat ve prospěch sil NATO v operaci JOINT GUARDIAN a samé NATO a NATO.
Tento postup vlády mi jen potvrzuje mé dosavadní přesvědčení, že naše vláda, když někdo škytne v Bruselu, tak je jí hned špatně. Servilita je neuvěřitelná. Nabízí se mi pro naši vládu otázka: Kdo je pro vás, pánové, vyšší autoritou, NATO nebo Rada bezpečnosti OSN?
***