Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(9.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasování pořadové číslo 50 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 se z přítomných 183 pro vyslovilo 53 a 80 bylo proti.

Poslanec Jan Vidím: Konstatuji, že Poslanecká sněmovna odvolala předsedkyni výboru Fondu dětí a mládeže paní Jiřinu Pavlíkovou a členy tohoto výboru paní Martinu Cachovou, Petra Fabiána, Pavla Hlaváče, Jiřího Hodináře a Ivo Palkosku. V souvislosti s tímto aktem, který Poslanecká sněmovna učinila, vyhlašuji lhůtu pro odevzdání návrhů na předsedu výboru Fondu dětí a mládeže a šest členů Fondu dětí a mládeže, a to do dnešního dne do 19.00 hodin. Důvodem jsou lhůty potřebné k realizaci volby výboru Fondu dětí a mládeže ještě na této schůzi. Vzhledem k těmto lhůtám je nezbytné, aby lhůta pro podávání návrhů byla nejpozději dnešního dne. Čili opakuji - dnešní den, 19.00 hodin. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

Na základě schváleného pořadu schůze se nyní budeme zabývat body 12 až 19. Dalším bodem tedy je

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr obrany Vladimír Vetchý, kterého prosím, aby se ujal slova. (Střídání předsedajících.)

Předseda PSP Václav Klaus: Já bych prosil, aby bylo možné pokračovat. To znamená, konzultujte venku. Rozumím tomu, že se hlásí pan předseda branně bezpečnostního výboru Petr Nečas? Prosím.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, dámy a pánové, v rámci racionalizace jednání navrhuji, abychom spojili rozpravy u celého bloku těchto vojenských zákonů.

Předseda PSP Václav Klaus: Ano, rozumím tomu, že to je návrh poslance Nečase, o kterém dám hlasovat. Prosím, já vás odhlásím teď, protože mnoho lidí se pohnulo. Přihlaste se.

Dávám hlasovat, kdo je pro návrh poslance Nečase o spojení rozpravy k těmto bodům, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Ano, konstatuji - prosím? (Nesrozumitelné poznámky z levé části jednacího sálu.) Já myslím, že všichni hlasovali, jak uznali za vhodné a hlasování skončilo výsledkem 175 pro (v hlasování číslo 51).

Čili prosím teď pana ministra Vetchého.

Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vládní návrhy zákonů v oblasti branného zákonodárství, branný zákon, zákon o vojácích z povolání, o průběhu základní služby, o zajišťování obrany a o ozbrojených silách, sněmovní tisky 135, 139, 141, 142 a 143, podrobně rozvádějí brannou povinnost a služební poměry vojáků z povolání, vojáků v základní nebo náhradní službě a na vojenském cvičení, zřizují vojenské správní úřady, stanoví úkoly a složení ozbrojených sil a povinnosti státních a samosprávních orgánů, právnických a fyzických osob související se zajišťováním obrany ČR.

Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, já poprosím sněmovnu, aby každý, kdo chce řešit jiné věci než poslouchat ministra obrany, aby opustil jednací sál. Říkám každý a říkám to důsledně, nenechám pokračovat pana ministra.

Paní redaktorka Pitrová v Lidových novinách sice zase napíše, že mně ujely nervy, ale já jí sděluji, jestli poslouchá, že mi neujely nervy, že to říkám s naprostým klidem stejně jako včera a čekám, jaký bude zítra zase článek v Lidových novinách.

Čili předpokládám, pane ministře, že tady zůstali ti, kteří vás chtějí poslouchat, a prosím, abyste pokračoval.

Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Děkuji, pane předsedo. Ve svém souhrnu provádějí ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Právní úprava služebního poměru pro vojáky z povolání při neexistenci zákona o státní službě a současné potřebě přiblížit se standardům běžným v Evropské unii a především právní úprava v členských státech NATO je nanejvýš potřebná. Chtěl bych upozornit na to, že i v částech zákona upravujících výsluhové náležitosti, rozsáhle diskutované ve výboru pro obranu a bezpečnost, se jedná o náležitosti srovnatelné s náležitostmi v ozbrojených sborech a službách ČR. Na pět základních zákonů navazují další tři - tzv. doprovodné - zákony, sněmovní tisky 136, 140 a 144. Tyto zákony provádějí potřebné změny v zákonech jiných odvětvích práva, které jsou vyvolány novými zákony v oblasti branného zákonodárství.

O důvodech svědčících pro nezbytnost přijetí předložených zákonů, které mají nahradit zastaralou právní úpravu z padesátých let a její značnou roztříštěnost, jsem podrobně hovořil v Poslanecké sněmovně při prvním čtení. Dnes bych se chtěl vyjádřit k některým požadavkům a názorům vysloveným na plénu Poslanecké sněmovny při tomto prvním čtení.

Padla tu kritika, že ke všem předloženým zákonům branného zákonodárství chybí celkový koncepční rámec, zejména koncepce rozvoje resortu obrany na příštích 5 až 10 let. Tuto koncepci projednala dne 4. května Bezpečnostní rada státu a dne 9. června vláda. Vzhledem k tomu, že se jedná o materiál utajovaného charakteru, nemohu nyní jeho obsah podrobně rozebírat. Přesto se připravuje taková jeho část, která může být otevřeně publikována, a předpokládáme, že v nejbližších dnech se objeví na internetu. Dokument, celý utajovaný dokument, samozřejmě bude předán - a mělo to být právě dneska ráno - k dispozici předsedovi výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny a samozřejmě také předsedovi příslušného výboru Senátu.

V diskusi byl vysloven také požadavek zvažovat plně profesionální armádu a spolu s tím uvažovat i nad potřebností branné povinnosti. Souhlasím s tím, že je nezbytné tyto zásadní otázky průběžně diskutovat s postupným řešením v delším časovém horizontu. Koncepčně se počítá s částečným zvyšováním profesionalizace. Jako plně profesionalizované se budou vytvářet především jednotky vyčleňované do sil NATO. Je však třeba upozornit na to, že složitým problémem plně profesionalizované armády je její doplňování za stavu ohrožení státu, za válečného stavu a příprava potřebných záloh. Brannou povinnost já sám osobně chápu i jako součást civilní kontroly armády.

Kritika navrhované struktury vojenských správních úřadů, především velitelství územní obrany jako vojenských správních úřadů druhého stupně, se týkala nerespektování členění a počtu schválených vyšších územních samosprávných celků. Důvody, které vedou k nižšímu počtu velitelství územní obrany, má jich být 8 oproti 14 vyšším územním samosprávným celkům, spočívají v hustotě osídlení, v hospodářském potenciálu příslušného území a v zabezpečování potřeb ozbrojených sil. Nezanedbatelným důvodem je také limit počtu osob a nutná minimalizace finančních prostředků na jejich zřízení a nákladů na jejich provoz.

Diskutuje se také bezprostřední návaznost na připravovanou reformu veřejné správy. V této souvislosti je potřebné vysvětlit, že vojenské správní úřady kromě toho, že vykonávají státní správu, jsou současně orgány vojenskými a v rámci tohoto postavení plní úkoly ryze vojenského charakteru, např. záležitosti územní obrany teritoria.

Při projednávání vládních návrhů zákona ve výboru pro obranu a bezpečnost poslanci dospěli k dílčím pozměňovacím návrhům, které i určitým způsobem reagují na připomínky, o kterých jsem se zmiňoval. Doporučují nestanovit zákonem názvy sídla a územní obvody vojenských správních úřadů, ale zmocnit k tomuto opatření vládu, a tak jednodušším způsobem umožnit případné změny v návaznosti na reformu veřejné správy. Dávám v úvahu toto řešení ještě zvážit vzhledem k článku 79 odst. 1 Ústavy ČR, podle kterého správní úřady a jejich působnost lze stanovit pouze zákonem.

***