(15.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
V každém případě jedno nebo druhé je obrovské riziko. Zkrátka a dobře, na tomto segmentu trhu se dlouhodobě, statisticky prokazatelně podvádí a krade, a to za plné asistence státních institucí, které prostě nebyly schopny nalézt příslušné opatření, kterým by této tendenci zamezily.
Návrh, který předkládáme, může být označen za nesystémový a jistě bychom si uměli představit daleko lepší a účinnější řešení za předpokladu, že bychom o nich čtyři roky pouze nemluvili a že by stávající tendence neměla výlučně zhoršující se vývoj.
Ve veřejné diskusi o této problematice zaznívají proti tomuto návrhu nejčastěji následující argumenty:
Znamená to nepřípustnou regulaci liberálního trhu. Řekněme si, jak v současné době náš liberální trh vypadá. Na tomto segmentu trhu jsou tři významní účastníci - domácí výrobce, na kterém nám nutně musí záležet, protože je to jeden z hlavních tahounů české ekonomiky, dovozci nových vozidel, na kterých nám samozřejmě také záleží, už jen proto, že udržují zdravé konkurenční prostředí, a dovozci vozidel ojetých, kteří na tomto segmentu trhu mají samozřejmě také svoje místo. Ale jestliže jeden z těchto účastníků stále a trvale porušuje platné normy a získává tím vlastně neoprávněné komparativní výhody v soutěži vůči svým konkurentům a stát není schopen vymoci dodržování platných norem, pak se takovémuto trhu dá těžko říci liberální v civilizovaném slova smyslu. Takovýto trh lze označit pouze za džungli. Samozřejmě že dopady přesahují problematiku tohoto trhu. Je to prostě zpráva o tom, že jsme v prostředí, kde dodržování pravidel se nedá vymoci.
Dalším argumentem, který je velmi často používán, je, že návrh zdraží ojetá vozidla a vlastně bude mít negativní sociální dopad. Tento argument by mohl být relevantní před pěti šesti roky. V současné době je naprosto nepravdivý. V současné době je aktuální nabídka ojetých vozidel na českém trhu kolem 300 000 automobilů a je samozřejmě průběžně doplňována tím opotřebováváním nového automobilového parku. Při takto masivním převisu nabídky nad poptávkou není cena ojetého vozidla určována vztahem nabídky a poptávky. Při takto dlouhodobém masivním převisu nabídky je samozřejmě cena určována kupní silou na trhu. Jinými slovy, neobávám se, že ojetá vozidla by přijetím tohoto návrhu byla zdražována, pouze by byl snížen zisk dovozců, kteří deklarují hodnotu ojetého vozidla kolem 15 000 Kč, aby ho pak na českém trhu prodávali za 150 až 160 tisíc.
Dalším vážným argumentem, který uvádí i vláda ve svém stanovisku, je skutečnost, že přijetí novely tohoto zákona by mohlo být vykládáno jako nekompatibilní s článkem 26 Evropské dohody, který nás zavazuje k tomu, abychom nepřijímali dodatečné zpoplatnění při dovozu zboží a nezaváděli ani poplatky, které by mohly mít stejný účinek. To je skutečně vážná připomínka, nicméně jsme přesvědčeni, že konstrukce tohoto poplatku, kdy se nejedná o clo, nejedná se o daň, jedná se o správní poplatek při registraci vozidla, který je konstruován podle stáří použitého zboží, nikoli na to, z jaké země je to zboží původu, a naprosto se netýká dovozu zboží nového, že takováto konstrukce správního poplatku není v rozporu s článkem 26 Evropské dohody.
Jen si dovolím podotknout, že alternativa, která byla vládou zvažována - dodatečné zpoplatnění - by mohla být v případném rozporu mnohem více než správní poplatek.
To jsou hlavní argumenty, které jsou v této diskusi uváděny, a já jsem přesvědčen, že to jsou argumenty, které mají sloužit jen k tomu, aby byl zachován stávající stav.
Nedomnívám se, že toto opatření, pokud bychom ho přijali, je opatření věčné. Domnívám se, že by bylo pouze přechodné, že by bylo pouze po určitý čas, dokud by se nepodařilo nastartovat skutečné exekutivní systémové nástroje. Ale myslím si, že to nejhorší, co bychom v daném okamžiku mohli udělat, je, že bychom neudělali nic. Problém by nám totiž zůstal a za rok bychom hledali další, možná ještě mnohem méně systémová řešení.
Proto si vás dovoluji požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a o seriózní diskusi o jeho konečné podobě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Radim Chytka.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, já se domnívám, že tento zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., má dva pohledy.
Jeden pohled je celkem logický a je to pohled autorů tohoto návrhu. Autoři argumentují, že navrhli toto doplnění zákona s ohledem na zlepšení životního prostředí, s ohledem na lepší ekologii v České republice, a jedním dechem taktéž dodávají, že jej navrhli z toho důvodu, že se k nám dovážejí ojetá vozidla a celníci nejsou schopni správně vyměřovat cla, a že proto nějakým způsobem je nutno zaskakovat za stát, a to vyměřením částek, které jsou v tomto návrhu uvedeny.
Mohli bychom argumentovat samozřejmě s autory a vést diskusi o tom, které právní předpisy skončí k 31. 12. 1999, které naopak začnou platit od 1. 1. roku 2000. Pro mě však je daleko důležitější pohled druhý. Tady pan poslanec už jej vlastně také zmínil.
Pohled druhý nám říká, že jsou proti sobě dvě skupiny. Jedna skupina jsou výrobci tuzemských a zahraničních automobilů, přičemž slůvko zahraničních bych rád podtrhl, a na druhé straně jsou spotřebitelé, tedy občané, kteří si chtějí koupit nějaké auto. Je zcela zřejmé, že trh s ojetými automobily zlevňuje ceny nových vozů jak tuzemských, tak zahraničních o 10 až 30 % oproti jiným zemím. Z tohoto druhého pohledu já osobně se samozřejmě přikláním ne k výrobcům nových tuzemských či zahraničních automobilů, ale přikláním se na stranu spotřebitelů, a jsem proto nucen v rozpravě po otevření dát návrh na zamítnutí této předlohy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Chytkovi a otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Chytka se do ní hlásí, udílím mu slovo.
***