Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(18.00 hodin)

(pokračuje Boháčková)

Na jejich věk by se nebral ohled. Novela zákona by tak vytvořila předpoklady pro neúměrné zvýšení výdajů ze státního rozpočtu jak tím, že nespecifikuje zařízení poskytující onu péči, tak především samotným změkčením podmínek nároku na poskytování příspěvku.

Vláda na svém zasedání 9. června posoudila návrh zákona a vyslovila s ním nesouhlas. Vzhledem k uvedeným skutečnostem doporučuji, aby Poslanecká sněmovna návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zamítla. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Boháčkové. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto…, ještě jsem to nedořekla, omlouvám se paní poslankyni Páralové, pravděpodobně jsem ji přehledla. Paní poslankyně Páralová má možnost promluvit.

Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, v souvislosti s omezením v zákoně o sociálním zabezpečení, jehož se týká předkládaná novela, se na mne obrátili příbuzní handicapovaných lidí i odborníci na sociální práci. Všichni jsou zajedno. Seznámila jsem se podrobně se situací přímo na místě a nemohu než potvrdit potřebnost této malé změny zákona, která však velmi pomůže handicapovaným lidem a hlavně dětem. Nemohu souhlasit se záporným postojem vlády a velmi mě překvapuje. Proto doporučuji, abychom nezamítali tento návrh.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Páralové. Nevidím, že by se někdo další hlásil do rozpravy. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu. Ptám se paní poslankyně Rujbrové, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak.

V hlasování pořadové číslo 82 rozhodneme o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona, tak jak jej přednesla zpravodajka.

V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 82 a ptám se: Kdo je pro návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 82 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 179 pro vyslovilo 54 a 90 bylo proti.

V tuto chvíli se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 83 a ptám se: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 83 se z přítomných 179 pro vyslovilo 135 a 5 bylo proti. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Dalším bodem je

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 229 a stanovisko vlády k němu jako tisk 229/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Libor Ambrozek.

Poslanec Libor Ambrozek: Paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, stojím před vámi, abych odůvodnil sněmovní tisk č. 229, který obsahuje velmi stručnou novelu zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech. Předkládaný návrh novely si klade za cíl reagovat na základě roční zkušenosti s působením nového zákona na stávající situaci na úseku nakládání s komunálním odpadem.

Úvodem pro připomenutí: zákon č. 125 z roku 1997, o odpadech, schválil Parlament ČR 13. května 1997 a účinnosti nabyl tento zákon dnem 1. ledna 1998. Zákon č. 125/1997 byl ve srovnání s tím starým zákonem z roku 1991 kvalitativním pokrokem. Přinesl řadu změn, posílil pravomoci obcí…

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte pane poslanče. Já vážně prosím o klid.

Poslanec Libor Ambrozek: Děkuji. Šum je tu skutečně značný.

Zákon posílil pravomoci obcí a vzbudil velké očekávání. Zvláště významná byla pravomoc obcí vydávat obecní vyhlášky, které by se týkaly nakládání s komunálním odpadem. V průběhu loňského roku během prvním měsíců platnosti zákona však vyplynula na povrch řada problémů. Ukázalo se, že Česká republika nemá jasnou prioritu, jak dál v odpadovém hospodářství, že nemá seřazeny postupy s nakládáním s odpady, že zákon není slučitelný s evropskou legislativou.

Přijímat rozsáhlou novelu zákona proto není namístě a bude nutné předložit úplně nový zákon, který by celou problematiku řešil komplexně. Ostatně Ministerstvo životního prostředí, i když na můj vkus poněkud váhavě, zahájilo tyto práce provedením výběrového řízení a zadalo několika firmám práci na podkladech k věcnému záměru zákona. Jako realista a pamětník tvorby ministerských prováděcích vyhlášek, které se dělaly…

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Já jsem zaznamenala zoufalý pohled ze strany stenografů. Myslím, že to značilo možná něco v tom smyslu, že byste mohl mluvit trochu pomaleji.

Poslanec Libor Ambrozek: Dobrá. Jako realista a pamětník tvorby ministerských prováděcích vyhlášek, které se tvořily devět měsíců a vyšly až mezi svátky, přičemž platnost zákona byla od 1. 1. 1998, nepovažuji za reálné stihnout účinnost této normy k 1. lednu 2002. Proč tedy předkládáme tuto malou novelu? Částečnou odpovědí může být už iniciativa Ministerstva životního prostředí a Senátu v loňském roce, které přišly s návrhy na řešení téhož problému.

Jedná se o novelu týkající se nakládání s komunálním odpadem a výběru poplatků k financování tohoto systému na území obce. Jde tedy o novelu paragrafů 9 a 10 s promítnutím do § 27. Zákon č. 125/1997 totiž zavedl v § 10 nazvaném "Úhrada za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu" institut smluvní věcně regulované ceny placené fyzickými osobami obcí. Zákon sice nevyloučil placení této ceny jako doposud, tedy prostřednictvím vlastníka nebo správce nemovitosti, ovšem pouze za předpokladu dohody všech zúčastněných. Většina vztahů tedy musí být realizována přímo mezi fyzickými osobami a obcí.

Navíc zákon v § 9 odst. 2, i když s dobrým úmyslem, umožnil fyzickým osobám vyvléci se ze systému stanoveného obcím, pokud prokáží, že odpad využily jinak, což je v praxi velmi obtížné a problematické. K čemu tedy došlo po prvním lednu 1998? Došlo k velkému nárůstu administrativy obcí, došlo k únikům ze systému a k propadu v příjmech z poplatků za odpad. Obce jsou nuceny často vlastníkům nemovitostí za uzavírání smluv platit, jenom Ústí nad Labem to stálo 800 tisíc v loňském roce. Letos už se jedná o více než 1 milion Kč. Vzniká citelný propad příjmů obce při financování odpadového hospodářství.

Anketa, kterou provedl v únoru tohoto roku Magistrát hlavního města Prahy, vyčísluje tento rozdíl na 385 milionů Kč s tím, že bylo obesláno 15 statutárních měst a 15 dalších měst.

***