(19.40 hodin)
(pokračuje Buzková)
Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Dalším bodem je
43.
Vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí
/sněmovní tisk 260/ - prvé čtení
Vládní návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk 260 a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr sociálních věcí Vladimír Špidla. Pane místopředsedo, ujměte se prosím slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, z pověření vlády vám předkládám návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociální - myslím si, kolegové, že jsem teď zaměnil sněmovní tisk. Vážené poslankyně, vážení poslanci, omlouvám se, sáhl jsem na sněmovní tisk 261, ačkoli mám odůvodnit teď v tento okamžik sněmovní tisk 260.
Tento sněmovní tisk procházel poměrně dlouhou přípravou, procházel řadou jednání a byl v řadě případů předmětem velmi živých polemik a ostrých konfrontací. Je to naprosto přirozené, protože se dotýká něčeho tak hlubokého, jako je vztah rodičů a dětí, a dotýká se lidských práv obecně. Je velmi složité v takovéto situaci najít citlivou rovnováhu a musím říci, že v některých okamžicích předpokládám i v dalším projednávání zákona ostrou a živou diskusi.
Dovolte mi, abych stručně odůvodnil nebo zmínil hlavní principy předkládané právní úpravy. Prvním principem je představa, že stát je odpovědný za ochranu dítěte před tělesným nebo duševním násilím, za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska psychického, fyzického a mravního a ostatních aspektů integrity dítěte jako nositele práv daných ústavou. Principem této právní úpravy je představa, že dítě je pod ústavní ochranou.
Dále orgány s obecnou působností na úseku ochrany dítěte jsou soudy a orgány určené tímto zákonem. Do doby jednoznačného vymezení rodinných vztahů v novém kodexu občanskoprávním se považuje za vhodné ponechat některé úpravy povahy sociálně-právní ochrany aplikované soudy v současném zákoně o rodině.
Dalším z principů - nebo resp. dílčím principem - pro orgány sociálně-právní ochrany vyjádřených i v systematice zákona je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci.
Opatření právní ochrany jsou hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný celek umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází. Dále uceleně se formulují pravidla pro kontakt s cizinou ve věcech sociálně-právní ochrany dětí, včetně začlenění existujícího ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže jako samostatného orgánu sociálně-právní ochrany řízeného Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR do struktury sociálně-právní ochrany.
Zajišťují se potřebné návaznosti na návrh ratifikovat úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Tady bych chtěl podtrhnout, že skutečně předkládaný sněmovní tisk a předkládaný právní text v sobě nese řadu mezinárodních implikací a i z tohoto důvodu je velmi významný. Důraz je položen na ochranu dítěte před sociálně patologickými jevy, tzn. prevence rizikového vývoje a minimalizace důsledků působení sociálně patogenních vlivů. Nově se koncipuje sledování výkonů ústavní výchovy, aniž by však tento zákon zasahoval do struktury a pravidel pro činnost zařízení zřizovaných v působnosti MZd, MŠMT a zčásti též MPSV.
Vymezují se jasná pravidla pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče, tzn. organizace, postup, spolupráce jednotlivých subjektů, náplň poradenství pro náhradní rodinnou péči. Umožňuje se, aby se k vymezeným činnostem sociálně-právní ochrany na principu dobrovolnosti přihlásila veřejnost reprezentovaná fyzickými nebo právnickými osobami chtějícími se účastnit tohoto společného úkolu. Určité činnosti představují zásah do postavení dítěte nebo osob za něho odpovědných, a budou proto vyhrazeny pouze státním orgánům.
Toto jsou, kolegové, hlavní principy, které jsou vloženy do předkládaného zákona, a myslím si, že nemá cenu, abych v rozpravě pokračoval zdůvodňováním dalších dílčích prvků, protože jsem přesvědčen o tom, že v obecné rozpravě je třeba rozhodnout o nejdůležitějších principech a nejobecnějších věcech. Stručně řečeno, tato novela je jednak vynucena nebo je podnícena mezinárodní praxí, strukturou našich smluvních vztahů, ale především je podnícena vývojem rodiny, vývojem sociální situace a nedokonalostmi a zastaralostmi současné právní úpravy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Jana Volfová.
Poslankyně Jana Volfová: Děkuji vám. Paní předsedající, pánové ministři, dámy a pánové, kolegové, návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí vzbudil podle očekávání velký zájem veřejnosti. Je pochopitelné, že našim občanům nejsou lhostejné rodinné osudy dětí, jejichž rodiče neplní své povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, svých práv zneužívají, své děti nepřiměřeně fyzicky či psychicky trestají, týrají a zneužívají. Nejsou lhostejné ani osudy dětí žijící v konfliktním soužití rodičů, dětí, jimž se rozpadá zázemí jejich domova, jejichž rodiče se rozcházejí.
Veřejnosti nejsou lhostejné ani vnější škodlivé vlivy, které na děti mohou dlouhodobě působit a v některých svých podobách mohou i narůstat a svými důsledky ohrožovat psychický i mravní vývoj dětí, jako jsou např. projevy rasové, národnostní, etnické netolerance, násilí, prostituce, rozšiřování drog a jiné. Přes všechny zmíněné negativní jevy lze říci, že převážná většina rodičů plní své rodičovské poslání a je nezanedbatelný počet těch, kteří přijímají cizí opuštěné děti do své péče, aby jim nahradili chybějící rodinné prostředí.
***