(11.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Takzvaná olomoucká kauza, s níž souvisí stíhání pana dr. Zdeňka Zukala, je nesmírně závažným problémem. O závažnosti svědčí skutečnost, že Poslanecká sněmovna, která existovala před touto, dokonce zřídila samostatnou vyšetřovací komisi k této věci. Její podstatou je možné prorůstání organizovaného zločinu do bezpečnostních složek státu. Faktem ovšem je, že od doby, kdy tato kauza spatřila světlo světa, bylo vzneseno několikero obvinění na adresu některých osob, nicméně osoby, které figurovaly v této kauze, skončily rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení v podobě buď zastavení trestního stíhání, nebo jiným procesním rozhodnutím. Až na jednu věc. Tou jednou věcí je osoba, která o této kauze informovala, která první umožnila veřejnosti, aby se seznámila s tímto problémem, a to je osoba novináře pana dr. Zdeňka Zukala.
Myslím si, že to je absurdní výsledek celého šetření. Že osoby, které byly obviněny, jsou zproštěny obvinění, trestní stíhání je zastaveno, zatímco jediný, kdo na tyto věci upozorňoval, je stále téměř tři roky trestně stíhán.
Nepochybuji o tom, že stejně jako já i oba páni ministři plně respektují nezávislost vyšetřujících orgánů. Na nich spočívá - a já si to uvědomuji - nelehký úkol zjistit všechny skutkové okolnosti případu a podle nich rozhodovat. Podle mne ovšem respekt k nezávislosti nemůže znamenat rezignaci na dodržování zákonem stanovených procesních postupů, které musí každému stíhanému garantovat korektní a především přiměřenou dobu trvající vyšetřování.
Ministru spravedlnosti ze zákona náleží dbát o kvalitu práce státních zástupců, ministru vnitra potom stejně tak náleží dbát na kvalitu práce vyšetřovatelů.
Nechci vás, kolegyně a kolegové, unavovat podrobnými právními rozbory, a proto se zaměřím - stejně tak, jak jsem to učinil v interpelaci - na pochybení, která považuji obecně za nepřijatelná a netolerovatelná v žádném případě. Domnívám se totiž, že oba dva páni ministři musí při plném respektu k nezávislosti orgánů činných v trestním řízení zaujmout jasné stanovisko, neboť právě Ministerstvu spravedlnosti přísluší dohlížet na činnost státních zastupitelství a ministru vnitra nad úřadem vyšetřování.
Dovolím si nyní ve stručnosti připomenout podstatu své interpelace. Já jsem se ptal pánů ministrů za prvé, proč je tolerován fakt, že státní zástupce nevykonává - a zdůrazňuji, že skutečně nevykonává - dostatečný dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním.
Ptal jsem se za druhé, proč jsou tolerovány průtahy ve vyšetřování. Dovolím si upozornit, že celá kauza se táhne téměř tři roky. V tuto chvíli jedinou osobou, která je trestně stíhána, je osoba novináře. Přes to všechno celá kauza dosud nedospěla do stadia řízení před soudem. Upozorňuji, že onen novinář je stíhán za trestný čin křivého obvinění, který je vzhledem k výši trestní sazby považován za trestný čin menší závažnosti. Je to tzv. bagatelní trestný čin. Můžeme se tedy ptát, jak je možné, aby trestní stíhání jenom ve stadiu přípravného řízení trvalo takovou dobu.
Za třetí jsem se ptal obou pánů ministrů, proč je tolerováno porušování práva na obhajobu. Chtěl bych zdůraznit, že je to právo, které je garantováno ústavou. V případě, o kterém hovořím, podle mého hlubokého přesvědčení toto právo respektováno nebylo, neboť obhájci bylo v několika případech odepřeno nahlédnutí do spisů, nebyl vyrozumíván o vyšetřovacích úkonech.
Odpovědi, které jsem dostal na tyto otázky od členů vlády, máte k dispozici. Myslím, že mé hodnocení, že jsou nekonkrétní a nedostatečné, jsou hodnocení, o kterých věřím, že se shodnou i s vašimi závěry při nahlédnutí do stanovisek pánů ministrů. Kolegy, kteří tyto odpovědi neviděli, žádám, aby se na ně podívali, konfrontovali skutkový stav věci s tím, co mi oba páni ministři odpověděli.
V této chvíli mám opravdu na mysli jednu jedinou věc, a to je, aby práva všech osob, které jsou účastny trestního řízení, byla dodržována. Mám skutečně na mysli to, aby člověk, který porušil zákon, byl postaven před soud a na základě rozhodnutí nezávislého soudu byl - pokud soud shledá, že byl vinným - odsouzen.
V tuto chvíli se ale domnívám, že jsme konfrontováni se skutečně spektakulárním případem toho, že ve věci, která byla předmětem zájmu Poslanecké sněmovny, byly všechny osoby, které byly obviněny, na jejichž adresu bylo vzneseno obvinění, zproštěny, trestní stíhání byla zastavena, zatímco osoba, která o celé skutkové věci informovala, je stále ještě předmětem trestního stíhání.
Z tohoto důvodu bych chtěl požádat oba pány ministry, aby na ony tři otázky, které jsem vznesl ve své interpelaci, v tuto chvíli z tohoto místa odpověděli skutečně věcně a konkrétně, neboť pokud tomu tak nebude, budu žádat Poslaneckou sněmovnu, aby vyjádřila nesouhlas s odpověďmi členů vlády na moji interpelaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi sněmovny Ivanu Langrovi. V tuto chvíli bych požádal, abychom se formálně vypořádali s tím, že ty interpelace jsou dvě oddělené - na pana ministra vnitra i na pana ministra spravedlnosti - jestli bychom věcnou část debaty mohli odbýt v této rozpravě, protože v ní může vystoupit samozřejmě kdokoli, druhou interpelaci, resp. v rozpravě k ní pouze podávali návrhy na usnesení, abychom debatu neopakovali. To je i výzva ministru spravedlnosti, pokud sledoval úvodní vstup místopředsedy Langra, protože tematicky jsou interpelace stejné, abychom to zvládli v rámci tohoto bodu. Jestli s tím souhlasíte, pane kolego?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Skutečně jde o jakoby dvě interpelace na dva členy vlády, nicméně podstata interpelace je jedna. Já bych skutečně uvítal, aby oba páni ministři - pokud s tím budou souhlasit - vystupovali v rámci jednoho bodu, který by spojoval obě interpelace v jednu.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Takže je otevřená rozprava. První se do ní hlásí ministr kultury Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, asi je neobvyklé, že člen vlády vystupuje v záležitosti interpelace jeho kolegy. Vystupuji proto, abych doplnil informaci, kterou mi jistě pan kolega Langer potvrdí, protože je o tom také informován.
Jako poslanec jsem se v minulém volebním období touto kauzou také zabýval. Upřímně se přiznám, jelikož jsem blízký přítel dr. Zukala - ostatně jako pan kolega Langer - bál jsem se, že bych mohl být napaden médii za určitou podjatost v této záležitosti. Proto jsem se tehdy obrátil s dotazem na tehdejšího ministra vnitra pana Svobodu, o čemž pan poslanec Langer ví, kde jsem ho prosil, jestli by se snad neměl na tu kauzu podívat, protože se vyvíjí podivným směrem.
Chtěl bych vám říci, že již tehdy mě tehdejší pan ministr vnitra ujistil o tom, že kauza mého přítele Zdeňka Zukala je projednávána v souladu s českým právem. V podstatě mi říkal - a proto jsem nyní vystoupil - tytéž argumenty, které jsem si přečetl v odpovědi pana ministra vnitra. Když jsem tehdy říkal panu ministru Svobodovi - protože jsem byl na rozdíl od pana kolegy Langra u toho zcela náhodou, když pan dr. Zukal byl odváděn v poutech - že mě pobouřilo, že novinář je odváděn v poutech, tak mě tehdy Cyril Svoboda ujistil o tom, že je to v pořádku, že je to v souladu s českým právním řádem, že k zadrženému - promiňte, neznám přesné slovo - se má takto přistupovat.
***